hlavní stránka

termíny

MINI U13, ŽÁKYNĚ U14 OSK Olomouc

TÝM

  • Eliška BAHOUNKOVÁ
  • Klára ŠUMBEROVÁ
  • Nela JEŘÁBKOVÁ
  • Magdalena MIKULOVÁ
  • Dominika PÍCHOVÁ
  • Táňa BĚLOHLÁVKOVÁ
  • Eliška ŠŤASTNÁ
  • Emma Marie ŠIMÁČKOVÁ
  • Eliška ZAHRADNÍČKOVÁ
  • Vanda PETRŽELOVÁ
  • Adéla KARGEROVÁ
  • Sára SOUČKOVÁ
  • Liliana POUČENSKÁ
  • Maruška BĚLOHLÁVKOVÁ
  • Adriana SMOLKOVÁ
  • Adéla JANKŮ
  • Katka ELLNEROVÁ - host. z Mohelnice
  • Anna RUNTSCHOVÁ - host. z Nuslí (v PP)

Trenér : Zdeněk Malina

Asistent : Jana Hausknechtová

Šestá společná sezóna (pátá soutěžní) bude zase něčím zvláštní a něčím přechodová. Poprvé si zkusíme vlastně už skoro "velký" basketbal, tzn. vysoké koše a velké míče - v kategorii U14, kde se chystáme přece jen víc sbírat minuty a zkušenosti.

V U13 zůstáváme u míčů číslo pět a na závěr kategorie mini se vydáme do Prahy, abychom si zkusili systém pražského přeboru. Cílem je pochopitelně opět probojovat se na NF U13 a tam uspět pokud možno lépe, než vloni na U12.

I letos to vyjde na zhruba 75-80 zápasů, doufejme, že se nám zase podaří nějaká ta mimořádná tečka v podobě zahraničního turnaje. Bohužel se budeme muset rozloučit po roce s halou Dukly, tak budeme trochu pendlovat, ale aspoň to bude pokaždé pro někoho blízko.

Tréninky:

  • pondělí 18:00 - 19:30 ZŠ Stupkova
  • úterý 17:00 - 18:30 hala SŠP nebo Stupkova
  • čtvrtek 17:00 - 18:30 zdravotní škola
  • pátek - 17:00/18:30 hala SŠP

Doplňkový trénink (individ. technika, možnost i pro všechny ostatní) na gymnáziu Čajkovského:

  • středa 18:00 - 19:30


Úvod sezóny bude patřit dvěma turnajům a sice domácímu Čajka Cupu - hned pro kategorii U14 a TUBANAKu v Kyjově - pro kategorii U13

.. (U14)

Frustrační kompozici, založenou na střídání prvků očekávání a prvků zklamání, vyvinul Jára Cimrman. U něj je to vtipné a zábavné. Bohužel my jsme ji uvedli do basketbalové praxe a to už tak zábavné není, zvlášť pokud nositelky toho zklamání jsou pořád stejné.

Problém nespočívá v tom, že jsme prohráli, ale v tom, jak jsme přišli na zápas (ne-)připraveni. Čtvrteční trénink prostě nebyl? - ale ne, on byl, jen během něj nepřemýšlíme a tudíž nic z něj nemůžeme v pátek zopakovat. Většina trénink prostě jen "absolvuje", asi jako přednášku o původu člověka.

Takže zápas jsme začali sice aktivně, ovšem s nepřesnostmi a chybami. Druhá čtvrtina byl bohužel totální propad a v poločase jsme ztráceli už devět bodů. Po přestávce se Kláře podařilo zvednout náladu a ve třetí čtvrtině jsme se po pár minutách dostali na tři body. Jenže - zbytečnou přihrávkou a ztrátou jsme vrátili Havířov opět do hry a po zranění Kláry jsme se tradičně rozpadli.

OSK - HAVÍŘOV 49:73

Šťastná 13 - 5/5, Šumberová 12, Jeřábková 8, Petrželová 8 - 2/2, Bělohlávková M. 5 - 3/1, Mikulová 2, Součková 2, Píchová 1 - 2/1, Bělohlávková T 0 - 2/0, Kargerová

Pro ty, kdo se ještě snad chtějí poučit, přidávám pár příběhů:

Tomáš Satoranský si vysnil, že bude hrát NBA. Jenže on o tom nejen snil, ale taky pro to, něco dělal ...

Rafael Nadal trénoval pod vedením tvrdého strýce Toniho ... nikdo mu nenapouštěl vodu a nenosil bundu ....

Slavná gymnastka Nadia Comaneciová startovala jako TŘINÁCTILETÁ na Mistrovství Evropy. Víte kolikrát předtím spadla z bradel nebo kladiny?

Ivan Lendl byl již tehdy uzavřený a takový trochu morous, ale v šestnácti vyhrál Orange Bowl a stal se slavným tenistou. Protože měl cíl a šel za ním. Hana Mandlíková ho napodobila v ženském tenisu...Takových příběhů najdeme v každém sportu mnoho, ti všichni měli společné to, že sport milovali a žili jím.

Ne, opravdu nemusí a ani nemůže být každý Satoranský nebo Nadal, ale každý může a má mít sen a překonávat na cestě za ním nepohodlí a bolístky a neúspěchy. A co my?




TENTOKRÁT PRAHA BEZ NERVŮ .. (U13)

samozřejmě, pokud si odmyslíme trochu obtížné skládání týmu "po jarňákách". Nakonec jsme ale dorazili na ZŠ Hovorčovickou, kde jsme byli "domácí" ve dvanácti hráčkách s jedenácti páry bot a nesmíme zapomínat na technickou četu, "vystajlovanou" v mikinách OSK Olomouc u stolku - jim patří poděkování, jak to zvládli, i když někdy je technika trápila.

Čekaly nás jen dva zápasy z kategorie "snadnějších", když navíc Slovance dvě opory chyběly (ne, nejsou ani na horách, ani v Dubaji, ani v termálech .. nýbrž hrají U13 v Sadské). Tím bylo vše už po první čtvrtině jasné - 32:13 pro nás - a mohli jsme se zaměřit na detaily. Ty se týkaly zejména dovedností 1/1 - zatímco Klára jako by si vzala masku Šumbinátora - hrála po delší době zase s Nelou a šlo jim to spolu, některé další se snažily hlavně zmizet z místa činu, aby na ně nepadlo podezření (Vanda, Dominika). Určitě škoda, protože kdy, když ne v těchto zápasech?

Majdu jako kdyby nohy ne dost pevně nesly, přestože nehrála špatně, bylo to jako když do bramboráku zapomenete dát majoránku. O ostatních se dá říct zhruba toto: Pohyb nebyl špatný, ale jiskru to mělo slabou, z některých hráček prostě nejde v útoku strach (leda z toho, co vymyslí).... Líbilo se pár střel zvenku (zase Nela a i Klára!), pár vychytaných míčů (některým prostě schází praxe tohoto druhu, třeba Anička bránila až příliš "zodpovědně", místo s rizikem). No ale budiž, po prázdninách toho asi víc dát nešlo.

Ve druhém zápase už Klára a Majda většinou odpočívaly, takže se dostalo na ostatní. Využila to trochu Vanda - pořád málo! - a hlavně se Happy utrhla z řetězu jako medvěd v Prodané nevěstě a s velkým nadhledem zaznamenala 24 bodů!!

Na závěr malý pohled do statistik PP: Klára je "rekordmanem" v počtu bodů v jednom utkání a vysoko i v tabulce průměrů. Trestné hody nemáme nijak slavné, všechno co je pod 40% je prostě málo. Potěšil mě jen počet trestných hodů, které jsme stříleli - po USK druhý největší. Když si vezmeme, že USK má zřejmě nejvyšší výškový průměr a fauly jsou zřejmě na jejich vysoké hráčky, pak tolik šestek střílených malými hráčkami nám dává dobré vysvědčení pro aktivitu. Jen aby to nestálo na jednom-dvou lidech a pak - abychom taky něco trefili.

Basket SLOVANKA - OSK 41:82

Šumberová 30 - 1/0, Jeřábková 17 - 4/3, Mikulová 8 -2/2, Bělohlávková M 6, Šťastná 6 - 4/2, Součková 5 - 5/4, Píchová 4, Zahradníčková 2 - 2/0, Ellnerová 2, Petrželová 1 - 2/1, Kargerová, Runtschová

BA RADOTÍN - OSK 27:95

Šťastná 24 - 2/0, Šumberová 14 - 6/2, Jeřábková 14 - 10/6, Bělohlávková 9 - 2/1, Mikulová 8 - 8/2, Petrželová 7 - 3/1, Runtschová 6, Součková 6, Zahradníčková 3 - 8/1, Píchová 2 - 1/0, Ellnerová 2, Kargerová




TAKHLE NĚJAK BY TO ŠLO, KDYBY .. (U14)

ale k tomu "kdyby" se dostanu až za chvíli. Odehráli jsme bez Sáry, Dominiky, Elišky a téměř bez Majdy moc hezké a koukatelné zápasy, ve kterých jsme - tak jak velí zákony basketbalu - jako mladší museli běhat a otravovat a překážet a rozbít soupeřkám jejich až příliš "dospělou" hru. To se podařilo vlastně v obou zápasech, Kyjov byl ovšem už podstatně vyšší a také lepší. I tak ale pochvala, i když úplně všichni to ještě v krvi nemají.

Ani při tom dobrém výkonu si neumíme odpustit tradiční vychytávky: přihrávku ( dvě-tři) z autu do autu nebo do ruky soupeřky, ztrátu hned po doskočeném míči a podobně. Některé je těžké vypnout jako dron, nad kterým ztratíme kontrolu, jiné zase bude potřeba zapnout, aby doskočený míč neodevzávaly, ale prostě hrály. Tyhle "kdyby" nás dost zabíjejí, někdy je to nezkušenost, ale popravdě to, aby někdo dribloval, když může a má kam, to snad není přehnaný požadavek v U14.

Skvělé zápasy odehrála Klára, která si už dokáže občas míč podržet nebo si ho vzít podruhé, velmi dobře po delší době Nela, ta střelba sice ještě nejde, ale zkoušet se to musí .. Na Marušku to bylo docela dost, ale v obraně se neztratila a co se týká hry Happy, můžeme jen chválit (v každém zápase sice jedna absolutní pomatenost, ale jinak velmi dobře). Ze čtyř venkovních zápasů máme šest bodů a v odvetách snad nejsme bez šancí.

SKB ZLÍN - OSK 64:83

Šumberová 21 - 7/1, Jeřábková 19 - 5/1, Zahradníčková 11 -7/3, Petrželová 9 - 4/1, Bělohlávková T. 8 - 2/2, Šťastná 5 - 2/1, Mikulová 4, Bělohlávková M 4, Kargerová, Šimáčková

JISKRA KYJOV - OSK 56:48

Šumberová 19 - 7/3, Jeřábková 10, Petrželová 8 - 5/2, Bělohlávková M . 5/2, Bělohlávková T 2 - 2/2, Šťastná 2 - 2/0. Zahradníčková 2 - 2/0, Šimáčková, Kargerová




VÝHRA (TÉMĚŘ) BEZ POCHVAL (U14)

V Krnově jsme začali aktivně, dostali malé hráčky soupeřek pod tlak a z něj dokázali i zakončit. Ovšem jen tuto jedinou čtvrtku jsme vyhráli, ve druhé čtvrtině jsme na výkon první pětky nenavázali a to nejhorší mělo teprve přijít. Po změně stran, místo abychom využili to, že jsme mohli střídat úplně všechny, jsme naopak neskutečnými propady a ztrátami některé hráčky (Sára, Emma, Lilla) už do hry nepustili. Na horrorových momentech se podílely úplně všechny, ovšem pouze Maruška se úplně nerozsypala a díky její obraně jsme na konec vítězství uhájili. Spíš by se ale dalo říct, že nám Krnov vrátil výsledek z podzimu, protože tentokrát se porazil sám, my jsme v tom hráli jen menší roli.

Nevím, jestli někdo byl schopen spočítat takové momenty jako přihrávky soupeři rovnou do rukou (podotýkám, že bez toho, že by soupeřky nějak bránily). Třikrát se to stalo při vyhození z autu a to nepočítám Elišky Z rány do prostoru.. Tohle jsou chvíle, kdy v U10 trenér řekne: "Nevadí, pojď zabojovat", v U11: "Holky, zkuste se pořádně rozhlédnout, v U12: "Soustřeďte se, proboha!" , v U13: "Tohle jako vážně?" a v U14 už jen může propadnout malomyslnosti. A jak reagovat na to, když odražený míč pozorně sledujeme až spadne na zem místo toho, abychom ho prostě obyčejně CHYTILI, aniž bychom a/ spadli na zem, b/ šlápli do autu nebo c/ ho hned vrátili soupeřům.

Klára si zkusila rozehrávačku, bohužel nedokáže rychle přepnout ze svého "killer" módu do skutečného "rozehrávání" a taky se celý zápas nemohla rozhodnout, jestli bude zakončovat o desku nebo ne, takže mnoho dvojtaktů skončilo uprostřed - na zadní obruči. Nela zkoušela střílet, místy až moc, přece jen ten rozptyl by mohl být menší, Eliška Bah jako obvykle "bojovala", ovšem sledovat to, jak se vlastní tvrdošíjnou netechnikou (a pomalostí) zabíjí, to chce celého člověka. Bohužel jsme nenašli nikoho, u koho by mohl být míč v bezpečí tak, že když ho dostane, můžeme se uklidnit a začít přemýšlet co dál. Jak Vanda, tak Táňa, Happy, o Elišce Z ani nemluvě jsou schopné z ničeho nic vymyslet něco tak strašného, že nad tím zůstává rozum stát. A naše rozehrávačky, místo aby těmhle lidem míč "odebraly" se dívají někde z povzdálí, jak se v tom motáme. Vyhrát na tolik ztrát, to je víc náhoda než cokoli jiného....

LOKO KRNOV - OSK 52:54 (13:22 24:33, 39:42)

Bělohlávková M 11 - 4/3, Jeřábková 10 - 2/2, Šumberová 8 - 2/2, Petrželová 6 - 2/0, Píchová 5 - 4/3, Bahounková 4 - 4/0, Bělohlávková T. 4 - 2/2, Zahradníčková 2, Poučenská 2, Součková, Šimáčková, Šťastná




BEZE SLOV... (U14)

V improvizovaných podmínkách tělocvičny v Bruntále - bez časomíry a s podlahou, kde každá parketa odráží jinak, jsme předvedli vlastně tomu vybavení odpovídající výkon. Jen za první čtvrtinu jsme šestkrát nevyhodili z autu - a to proti týmu, který nijak zvlášť nebrání, ale co mají bruntálské hráčky dělat, když jim míč hodíme (Vanda, Eliška B) rovnou do ruky? A co má dělat kouč na lavičce? Druhá čtvrtka o dost lepší, samozřejmě především Klára, ale i Happy (nebýt té nešťastné hlavy). Maruška začala dobře, ale pak se propadala ve své současné chybě - špatné orientaci o tom, kde, tedy jak blízko je koš. Ale v tom nebyla sama, vrazit míč zespodu do desky se "dařilo" i jiným.

Takže vlastně pokračování včerejška s jiným soupeřem. Kdyby se počítala z technického zápisu "validita" , tedy podle ČBF, správněji asi "efektivita" nebo "prospěšnost", měli bychom v kladných číslech možná tak dvě- tři hráčky. Ostatní tedy vlastnímu týmu a výsledku neprospívají - to není moc veselé. Kéž bychom dokázali hrát aspoň na nulu (něco jako: ze dvou dvojtaktů dám jeden, dvakrát ubráním, jednou fauluju, jednu přihrávku zkazím, dvakrát doskočím míč, je na mě jeden faul). Jenže mnohé mají i do té nuly daleko, protože vynahradit sedm ztrát za zápas (neplést s neúspěchy, které měla třeba Domča) to je skoro nemožné.

Dojem z úpadku vylepšila Klářina hezká trojka a také poslední asi minuta a půl (Nela v hlavní roli) v obraně. 1

SK BRUNTÁL - OSK 59:40 (15:5 29:19, 43:26)

Šumberová 15 - 6/2, 1x3, Štastná 8, Jeřábková 6, Bělohlávková M 4, Petrželová 3 - 8/3, Poučenská 2, Bahounková 1 - 2/1, Píchová 1 - 2/1, Bělohlávková T. 0 - 2/0, Součková, Šimáčková, Zahradníčková,




DVĚ VÝHRY, JEDNA PORÁŽKA A JEDNA OSTUDA (U13)

Kdybychom brali jen dvě výhry, byli bychm určitě spokojení, víkend byla zase náročný počasím, cestováním, jídlem, ubytováním...Škoda, že jsme dobrý dojem ze soboty v neděli hodně pokazili posledním zápasem. Podrobnosti až v komentáři k němu. Bohužel bylo až příliš znát, že máme ještě boty od sněhu, že někteří stavěli sněhuláky ještě den před zápasem, že jsme od poloviny prosince netrénovali. Těm úplně nejlepším to tolik neublíží, snad jen s výjimkou střelby trestných hodů, těm průměrným ale každá absence bere hodně - v ovládání míče zejména.

USK PRAHA - OSK 34:39 (6:6, 16:13, 24:33)

Šumberová 10 - 8/2, Bělohlávková 7 - 4/1, Mikulová 7 - 8/5, Jeřábková 4 - 4/0, Zahradníčková 4 - 2/0, Šťastná 3 (1x3), Poučenská 2, Bahounková 2 - 4/0,

Odbojované utkání, ve kterém jsme sice klopýtali, nedohazovali ze šestky na koš, ale bojovali a především bránili (Maruška, ale i třeba Happy). S výškovou převahou si pořád nevíme rady "na zemi" a natahujeme se (zbytečně) v soutěži, kdo výš dosáhne, ve které nemůžeme uspět. I tak ale Happy si svoje doskočila a byla by doskočila ještě mnohem víc, kdyby používala OBĚ ruce společně a nenatahovala se pořád jako žena z loga společnosti MOSFILM se srpem a kladivem. Klára, ačkoli jí všechno padalo z ruky, si svoje uhrála a ve druhé pětce Majda držela laťku aspoň ve výši očí, když zbytečně rozdávala míče do horších pozic, než měla sama. Ze své typické "Bruntál face" se ale dostala a nakonec jsme v poslední čtvrtině, která neměla daleko k hospodské rvačce z přístavu, vítězství udrželi. Jednoznačným žolíkem byla ale ve třetí čtvrtině Maruška (7 bodů), využívajíc své rychlosti a jednoduché hry. K tomu ještě velmi dobře bránila, dvěma slovy - hvězda zápasu.

HB BASKET - OSK 46:33 (10:8, 20:17, 31:29)

Šumberová 12 - 7/2, Mikulová 6 - 2/0, Bělohlávková 5 - 3/1, Petrželová 4, Píchová 3 - 2/1, Poučenská 2 - 2/0, Součková 1 - 2/1,

Chaotická první čtvrtina (zmatky v zápise a u stolku byly takové, že to jednu chvíli vypadalo, že se zápas zruší a začne se od začátku - z naší strany opět odvážně Klára, škoda, že se jí šestky rozlétávaly jako splašení vrabci, mohlo to být ještě lepší. Majda bráněná rychlonohou a šikovnou Julčou, už strádala, o Elišce Bah ani nemluvě. Z 2007 skórovaly jen tři hráčky, zbytek doplňovaly 2008 a to je hodně špatné vysvědčení. V poslední čtvrtině jsme ještě měli 31:31, ale pak HB jedenácti body v řadě rozhodl o zaslouženém vítězství. možná až příliš velkým rozdílem, jenže .. viděli jsme večer na Nuslích, jak nestačí hrát tři čtvrtky, nuselské U19 trápily favorita ještě déle než my a prohrály nakonec skoro o dvacet. Když říkám "viděli", myslím samozřejmě ty, které nestrávily tu hodinu a něco Na Květnici upřenými pohledy do mobilů... kolik jich bylo, si nedovažuji tipovat.

BA SPARTA - OSK 33:73 (2:26, 5:42, 11:63)

Šumberová 14, Jeřábková 12, Bělohlávková 11 - 4/1, Petrželová 6, Mikulová 4 - 4/2, Poučenská 4, Zahradníčková 4 - 1/0, Součková 4, Ellnerová 4 - 5/2, Píchová 4, Šťastná 2 - 6/2, Runtschová 2, Bahounková 2,

Škoda pro kvalitu zápasu, že soupeřkám chyběly nejméně dvě, spíš tři důležité hráčky (a taky je to jasná ilustrace toho, co se stane, když dvojice nejlepších vypadne, zvlášť v mini). Majda nastoupila už nemocná a odehrála jen pár minut, jinak si tedy zaběhaly všechny a nějaké výrazné hodnocení ze zápasu proti mladším soupeřkám být nemůže. Snad jen, že sparťanky, i když třeba mladší nebo méně zkušené, hrály pořád a nehroutily se... Rozdíl mezi nimi a námi měl vyplavat na povrch v posledním našem utkání ..

BŠ TYGŘI - OSK 80:33 (11:11, 38:25, 61:30)

Bahounková 7 - 2/1, 1x3, Poučenská 6, Šumberová 5 - 4/1, Bělohlávková 5 - 6/3, Jeřábková 3 - 4/1, Petrželová 2 - 1/0, Šťastná 2, Zahradníčková 1 - 2/1, Součková 1 - 2/1, Ellnerová 0 - 2/0

Jistě - únava, podruhé jsme hráli proti nejlepšímu týmu druhý zápas hned po sobě a čtvrtý v náročném víkendovém programu, jistě - opět chybění důležité rozehrávačky, soupeřky kompletní (jak jinak) a pak je tu samozřejmě kvalita Tygřic, jejich atletická hra i technická vybavenost a ano, i ukázněnost. Kdybychom v první čtvrtce neudělali dvě zabijácké chyby (Klára a Maruška), byli bychom vedli, ovšem - druhá sestava byla ve srovnání se soupeřkami tragická. Eliška Bah ukazovala, jak snaha - kterou nepochybně měla a v útoku bojovala - bez techniky není moc platná. Přičemž neštěstí není ani tak to, že je technicky horší než soupeřky, ale to, že sveřepě odmítá na tom stavu cokoli změnit (už pověstný driblink před tělem, střelba z natažených rukou ve dvojtaktu). Happy odehrála opět své "happyutkání", kdy na jedné straně překvapí ziskem a suverénním zakončením, na druhé straně přihraje dvakrát po sobě z autu soupeřce, která míč ani původně nechtěla. Váhavost, nesamostatnost, neučesanost... tyhle vlastnosti spolehlivě nahrávaly soupeřkám. Nejde o to, že nás lepší hráčka obejde (ona zas někdy příště narazí na nějakou jinou, ještě lepší), ale o to, kolik a hlavně JAK ztratíme míčů - vším co bylo uvedeno a netechnikou, většinou nadriblováním přímo do rukou obránkyň. Přičemž často ani těch pár jasných situací, které si vytvoříme, nezakončíme technicky dobře a tudíž úspěšně - Nela, Vanda, Happy.

Výjimkami ve výše uvedeném byly povětšinou Lila a Maruška - také udělaly chyby, ale hrály vesměs přirozeně, pořád se nehroutily a neprosily o pomoc a když něco zkazily, mohly si za to samy. Proč ostatní nemají tolik útočných doskoků jako Lila, proč nevybíhají tak rychle dopředu, proč nehrají nekomplikovaně na koš jako Maruška, to vědí nejspíš jen ony samy nebo už jen Bůh. Kromě těch dvou udržela svůj standard Klára přes strašidelné TH 19/5 - a v tom je i pět airballů. Majda ještě tak proti USK, dál už nic, Eliška Bah opravdu bojovala, ale jak řečeno, kde není technika, končí to neúspěchem. Vanda a Sára v sobotu soutěžily o cenu Viléma Storitze (přeborník v neviditelnosti), v neděli to ale bylo místy ještě horší - pomalost hlavně v rozhodování zabíjí každou dobrou myšlenku, jejich polehčující okolností je věk.




DESKY NÁPOR VYDRŽELY (A MY TAKY) (U14)

Nějak podezřele snadno jsme přišli ke dvěma vítězstvím v lize mladších žákyň. Po slušných výkonech jsme porazili výrazně Bruntál a v neděli i Krnov.

Protože nespokojenost je motorem každého pokroku, nemůžeme si lehnout na nějaké pomyslné vavříny. Vyhráli jsme a to docela snadno, ale je to ono? Dokážeme vnímat "systém" jako doprovodnou hudbu k filmu, kdy tam je, víme o ní, ale stejně sledujeme děj? Jenom tak totiž budeme běhat nejen hezky organizovaně, ale i užitečně a v konečném důsledku úspěšně. V sobotu nás čekal Bruntál, tým, pověstný svou specifickou technikou střelby, která jim kupodivu vychází na všech halách v ČR. Tak i proti nám se bruntálské hráčky otřepaly z našeho dobrého nástupu a snižovaly a snižovaly. S poločasovým klaksonem dala Nela "lucky shot" za tři body a čekalo se na druhou půlku. Tam přišly velké okamžiky pro Happy, jedinou naši hráčku, která hraje žákovský basketbal (ty ostatní vedle ní jen tak přičinlivě driblinkují), které se prostě jen chtělo. Soupeřky bez své vyfaulované jedničky hrály třetí čtvrtinu ve čtyřech a jejich obranné rozestavení připomínalo čestnou stráž v královském paláci. My jsme ovšem kolem nich kroužili jako bychom chtěli, aby se jim zatočila hlava, takže se všeobecně čekalo na konec třetí čtvrtky, aby se jakž takž začalo ještě hrát. Snad poprvé se ukázalo, že Táňa není jen tréninkový sparingpartner, ale prostě hráčka, která v takovém zápase jako byl v sobotu si přece jen může leccos zkusit a dovolit. Tradičně dobře bránila Maruška, naopak velké problémy měla v obraně Nela.

OSK - SK Bruntál 69:46 (12:11, 33:30, 49:32)

Jeřábková 14, 1x3, 3/1, Šťastná 10 - 1/0, Bělohlávková T. 10, Šumberová 8, Mikulová 6 - 1x3, 2/1, Petrželová 6 - 3/2, Bahounková 6, Bělohlávková M. 6, Píchová 2 - 2/2, Součková 1 - 2/1, Šimáčková 0

Nedělní zápas byl podobný, jen s tím rozdílem, že jsme vedli od začátku a soupeřky střílely o desku jen v 50% případů. Klára se proti sobotě zaktivizovala, do útoku ji doplnila Majda střelbou a Nelča spíš jen aktivitou. Happy se už chtělo zase méně, ale i tak to bylo pořád asi 214% tréninkového úsilí!! Za hluchou třetí čtvrtinu si ale pochvalu nezasloužíme, až poslední sestava definitivně získala kontrolu nad utkáním. Občas se už umíme zkoncetrovat na střelbu (asi nejlépe Majda, ale dokázaly to i Domča nebo Sára), u Nely se trochu pletou nohy (jejich pořadí). Když už jsme u Nelči, TOHLE opravdu v obraně nestačí !

OSK - Loko Krnov 75:45 (26:14, 41:30, 51:30)

Mikulová 23 - 8/3, 2x3, Šumberová 20, Jeřábková 10 - 1/3, 2/1, Bahounková 9 - 1x3, Šťastná 5 - 2/1, Bělohlávková M 4, Petrželová 2, Bělohlávková T. - 2, Součková,, Šimáčková, Píchová 0




A JAKÁ JE DNESKA NAŠE VÝMLUVA? (U13)

Vezeme z Prahy dvě vítězství, to první tedy s hodně odřenýma ušima, to druhé ještě jakž takž. Ovšem ....

Proti Slovance jsme sice naprostou většinu zápasu vedli, ale množství zahozených dvojtaktů převyšovalo všechny představy. Začala s tím Klára a Majda ji ve druhé pětce kopírovala. Na druhou stranu tyhle dvě skoro jediné aktivně hrály, mohli bychom k nim připočíst ještě Nelu (byť některé ztráty byly strašlivé) - snažila se víc o střelbu a tam nemusíme být na úspěšnost tak nároční (zatím). Happy svoje dvojtakty spolehlivě zabíjela špatnou technikou, Sára a Maruška se sice "snažily", ale pokud nezrychlí a nezlepší práci ruky, nebude to lepší. Vanda dokáže skvěle vypadat v prvních dvou krocích driblinku, ale závěry nejsou hezké - snad jen jeden uspokojivý dvojtakt donáškou.

Propadali jsme zároveň v obraně a taky v tom známém zpropadeném chytání míče - to jsme vážně pokaždé překvapeni, že se míč může odrazit? Trápení se časem jen zvětšovalo a to, že nás vysvobodila Majda dlouhou dvojkou (jedinou) tři vteřiny před koncem, byla sice příjemná, ale přece jen šťastná náhoda.

Zkusme trochu kombinatoriky - pouze A1 + B2 ( Správná technika + Soustředění) se rovná úspěch. Pokud je tam jen jedno, je to málo. A současně A2+B1? k tomu snad není potřeba nic dodávat.

Basket SLOVANKA - OSK 41:42 (10:11, 19:21, 31:34)

Mikulová 11 - 7/1, Šumberová 9 - 4/1, Bělohlávková 6 - 2/0, Jeřábková 6 - 2/0, Součková 5 - 8/3, Petrželová 2 - 2/0, Kargerová 2, Šimáčková 1 - 2/1,

Druhý zápas se hodnotí hůře - soupeř z Radotína byl přece jen méně zkušený. Ale i děvčata v černém nám v poslední čtvrtině dokázala zatopit. Bohužel nedokážeme využít ani těch zjevných chyb v obraně (například pro snadný backdoor), snad bylo dobré aspoň to, že si víc zahrály Lilly, Adra a další obvyklé náhradnice. Stačilo například jen sledovat správně míč a Lily dokázala párkrát dobře zakončit a Adra měla pár hezkých klidných přihrávek (ovšem je potřeba říct, že vlastně bez obrany). Celou sobotu nás trápily trestné hody - 25% je opravdu děsivě málo - i tady platí kombinace A1+B2 a ne věřit na náhodu.

BA Radotín - OSK 11:63 (2:16, 2:39, 4:49)

Jeřábková 10 - 2/0, Šumberová 8, Kargerová 7 - 2/1, Součková 6, Poučenská 6 - 2/0, Petrželová 6, Ellnerová 4, Bělohlávková 4, Mikulová 4, Šimáčková 4, ŠTastná 2, Smolková 2



LEPŠÍ? NEBO NE? (U14)

Možná přece jen trochu lepší, aspoň co se týká první čtvrtiny. Dobře jsme se pohybovali, Majda se mírně probudila a nepropadali jsme úplně v obraně. Jenže už i tam se objevily - ano, naše obvyklé blackouty. Klára asi tři ledabylé, nesoustředěné přihrávky ( s následnou reakcí" já neumím rozehrávat" - nechápu). A od druhé čtvrtiny se už kupily, skoro bych řekl, šířily se ve vlnách. Bohužel nejen od známých "autorek" - Vanda, Happy, ale i od hráček jako je Klára, Eliška Bah. (vzpomínáte na ty přihrávky na USK ?) nebo Majda. V těchhle situacích je kouč na lavičce odsouzen do role bezmocného, trpícího diváka, protože sledovat, jak naše nebráněné hráčky přihrávají soupeřkám (které se podle mě musejí samy divit, jak se to stalo, že mají míč, se kterým vůbec nepočítaly) - to je vážně očistec. A co je hlavní, netuším, jak se takovým opravdu strašným zkratům dá zabránit, to jako tohle chceme dělat i příští rok v U15?

Domácí, které mimochodem hrály podstatně hezčí basketbal než včera SBŠ, střídaly dvě polohy - ustoupení v obraně, se kterým si nevíme rady (budiž, i když dohodit na koš ze střel bychom snad mohli) a zdvojení po koši, kterým nás přehrávaly zcela jednoznačně. Opět: vzpomínáte na zápas s Hradcem na Čajka Cupu? Přihrávat ze zdvojení vrchem přes ruce při naší výškové nevýhodě se rovnalo sebevraždě, přesto jsme to znovu a znovu zkoušeli. Stejně tak zahazování míčů v panice (Happy, Klára) je snad zbytečné a omluvitelné možná někde v U10.

Na odpověď na včerejší otázky si musíme možná ještě počkat, ale pár světýlek přece jen: Nely střela (bohužel jich bylo strašně málo a přitom stačilo zopakovat ten pohyb a uvolnění, které té trojce předcházely), Majdy dohrání druhé čtvrtiny vyčkáním - konečně - na poslední vteřiny a pak dribble drive. Happy přihrávka Marušce do dobrého naběhnutí. Kláry aktivita v poslední čtvrtině. Sice až napotřetí, ale přece jen správné řešení proti tlaku v obraně od Elišky Bah (ne míč nad hlavu a volat o pomoc, ale prostě vydriblovat). Snažili jsme se neutopit rozehrávačky po první přihrávce v rohu a dařilo se nám je vracet k míči, bohužel to někdy ještě správně nechápou (tohle vadí nejméně)

Vyšší skóre bych tolik neřešil, je to dáno menším hřištěm, ovšem prohrát čtvrtinu 3:25 mi nepřipadá jako důstojné. V obraně nejvyšší hráčky si nejlépe vedla Happy, střídající Vanda a Táňa absolutně nezvládaly jí nějak překážet. Ovšem řada hráček musí v obraně přidat (Klára, Sára i Majda mají na víc).

Basket OSTRAVA - OSK 97:41 (23:18, 54:27, 79:30)

Mikulová 12 - 6/2, Šumberová 9 - 2/1, Bahounková 7 - 2/1, Šťastná 4, Jeřábková 3 - 1x3, Zahradníčková 2, Šimáčková 2 - 4/2, Bělohlávková M 2 - 4/2,




CHCEŠ? NECHCEŠ? (U14)

Takhle stručně komunikoval kdysi jeden slovutný basketbalový trenér se svými svěřenkyněmi a dnes mě opět tyhle dvě otázky napadly. Chceme? nebo ne? Řekli jsme si, že jdeme hrát "náš" basketbal, že se zkusíme soustředit a vlastně se nemusíme zabývat hodnotou skóre, protože jde hlavně o obraz hry. Ano, to jsme si řekli.

První tři situace vypadaly následovně: na rozskoku bylo jasné, že nevyhrajeme, bylo potřeba dávat hlavně pozor, ať nedostaneme hned koš. Na pokyn " běž víc dozadu" se Maruška ovšem posune asi čtyři metry DOPŘEDU. Tohle je soustředění? Rozskok jsme nevyhráli a míč na naší polovině získává hráčka domácích, která se snaží driblovat. Sára ji asi vteřinu sleduje, pak se k ní otočí zády (!!) a začne hledat "svoji". První koš. To je soustředění? O pár desítek vteřin později vyhazujeme z autu - Klára jde vyhodit a Majda, místo aby se normálně uvolnila pro míč, rozběhne se "někam" dopředu, kam Klára nedohodí, Druhý koš. To je soustředění?

Navzdory tomuto úvodu jsme sehráli dobrou čtvrtinu (ano, proti trochu slabší sestavě domácích) a nebýt toho, že zcela ignorujeme ta barevná čísla, která svítí nad košem a ukazují čas a počet vteřin do konce útoku, mohlo to být ještě lepší. Druhá čtvrtina už byla podstatně horší a po ní už každá další. Problémy, jak je běžné, začínaly u rozehrávaček - Nela dokáže za minutu vyrobit tři-čtyři ztráty jen nepozorností (někdo jí vypíchne míč, přihraje do rukou soupeře atd.) a Majda s výjimkou asi tak čtyř minut ve druhé čtvrtině si hrála na schovávanou. Naprosto neškodná, bez nápadu a aktivity a v obraně jako vycucaný cukrový špalek. Klára jako jediná ukázala trochu aktivity, kromě těch asi čtyř minut ve druhé čtvrtině, kdy stála na místě. Bohužel o obraně se u ní příliš mluvit nedá.

Ve druhém poločase se naše hra už úplně rozpadla, nikdo nepřišel s žádným nápadem (například postavení obránkyň bránících u lajn, si říkalo o backdoor tak nahlas, že to bylo slyšet až ven). Ovšem ani Vanda, ani Eliška Z. neměly nastavené uši. No a když k tomu přidáme nedůrazné a nepředvídavé uvolňování (hlavně Nela) a zoufalost při chytání míčů (totálně všichni) pak se Ostrava nemusela nijak namáhat a nemusela hrát žádný top-basketbal na to, aby pohodlně zvítězila. My jsme jen čekali na konec a tvářili se jako zoufalá koťata z útulku. Jen závěry čtvrtin vypovídají o naší "vůli" ( druhá čtvrtina za minutu 0:8 - režie Nela, poslední čtvrtina za minutu a půl 0:10 - režie hlavně Majda)

Přemýšlím: kdy si už uvědomíme, že tohle je ŽÁKOVSKÁ LIGA a hraje se zde ŽÁKOVSKÝ basketbal. Minimum, co tenhle basketbal vyžaduje je, aby červená přihrála červené, někam se pohnula a nakonec aby někdo zkusil dát nějakým basketbalovým způsobem koš. Že se mu to nemusí podařit, je jiná, ale že NIC NEZKUSÍ (Majda) - to je žalostný pohled. Dále je dobré, aby každá věděla, koho brání a nenechala dát koš jen tak, zadarmo. No a předpokladem toho všeho je, abychom chytili míč (děláte si čárky po kolikáté se o tom už tady píše?) pokud s ním tedy máme hrát. Probudíme se vůbec někdy? Nebo budem pořád jen vysílat teskné pohledy do dálky jako Robinson na pustém ostrově ( ovšem tomu bychom křivdili, ten NĚCO dělal a jen se nehroutil). Chceme? Nechceme?

SBŠ OSTRAVA - OSK 94:31 (20:12, 37:17, 68:23)

Šumberová 15 - 11/7, Bahounková 4 - 4/2, Bělohlávková T. 4, Mikulová 4, Zahradníčková 2 - 4/0, Petrželová 2




SAMOPORÁŽKA V HAVÍŘOVĚ (U14)

Škoda, že jsme se nepřidali k děkovačce pro domácí fanoušky, opravdu jsme si zasloužili tam být, protože nejvíc jsme se o vítězství domácích barev zasloužili my. Rekordní zápis (bohužel se tohle nesleduje) bychom měli za zahození míčů z autu (do jiného autu), jen Kláře se to povedlo čtyřikrát, k tomu jednou Ema pět vteřin, dvakrát Táňa přihrávka domácím (hlavně ta zabijácká "přihrávka" Nele někam do dálky deset vteřin před koncem poločasu, ze které jsme dostali následně koš potěšila) - to je celkem dvanáct-čtrnáct bodů.

Pokud si někdo myslel, že se necháme inspirovat "pražskou" obranou k nějakému vlastnímu nasazení, tak se krutě spletl. Jedinou, která zasluhuje pochvalu za skutečnou obranu, byla Maruška (samozřejmě až na tu hrubku na začátku druhého poločasu, která nás stála tři body a může se stát tak nanejvýš ve Šmoulince). Ostatní bránily opět se vzduchovým polštářem před sebou (Klára, Nela - tradičně bez jediného faulu). Ano, Eliška bojuje a ukazuje i na jakousi zkušenost, ale to je tak všechno. Vanda kolem sebe plácala tak dlouho, až se vyplácala ze hřiště pro pět faulů, ostatním chybí předvídavost, rozhodnost, důraz, skoro všechno, co je ovlivnitelné hlavou. Nikomu se nevyčítá, že neubrání clonu a seběh, že nedoskočí proti vyšší hráčce, ale že běháme "někde" a objevíme se, až když nabíhající hráčka dostane míč (Emma, Táňa) nebo že nezastavíme hráčku která jde za míčem (Nela) - to opravdu není nutné.

Zkoušeli jsme hrát "pass and cut", ovšem jednou dostane Nela dobrou přihrávku od Elišky Bahounkové a vyděsí se. Ale budiž, sice jsme mohli být tvořivější, ale naše problémy jsou zejména jinde. Musíme si položit otázku JAK DLOUHO JEŠTĚ? Jak dlouho ještě to bude trvat, kdy Vanda každý míč, který doskočí (a bylo jich tak pět), vzápětí ztratí. Buď ho zahodí "někam" nebo s ním dodribluje do autu nebo podobně. Jak dlouho budeme čekat, než Dominika promění akci 1-0 - do U20? Jak dlouho budem ještě sledovat "výpomoci", ve skutečnosti opuštění vlastních hráček abychom "pomohli" spoluhráčce, která nic takového nepotřebuje (Eliška B., Vanda, Sára) - to jsou momenty, za které se střídá i v U11. Jak dlouho bude trvat Nele, než pochopí, že dvojtakty do dvou vysokých hráček jsou poukazem na čepici - vždyť se to říká pořád, píše pořád, opakuje pořád - na tréninku, na zápase, stejně to není nic platné. A popravdě, vidět to každý víkend, to nepřidá na duševní stabilitě nikomu. Ano, v poslední čtvrtině už Havířov rezignoval na jakoukoli obranu a jeho hráčky jen stály ve vymezeném území, ale kdybychom v té době vedli o deset, dvanáct, nebylo by jim to nic platné. Takhle se prostál ke svému prvnímu vítězství, na kterém máme nejméně poloviční zásluhu.

HAVÍŘOV - OSK 57:49 (19:14, 27:27, 39:37)

Jeřábková 12, Bahounková 10 - 8/4, Šumberová 10, Píchová 6 Petrželová 4, Bělohlávková 4 - 2/0, Šimáčková 2 - 2/0, Součková 1 - 2/1, Bělohlávková T. 0, Poučenská 0




TOHLE JE NAŠE EXTRALIGA! (U13)

Po víkendu plném basketbalu máme, jak věřím, také plnou hlavu zkušeností, nápadů, podnětů a já jsem měl i plnou hlavu titulků, které by se sem hodily: --- PRAHA UHÁJILA SVOU TVRZ JEDNOZNAČNĚ ---- nebo --- ČTYŘIKRÁT TOTÉŽ A POKAŽDÉ STEJNĚ --- či do třetice --- ZRCADLO, ZRCADLO, ŘEKNI MI .. --- Prostě se toho dá napsat hodně a snad i hodně zužitkovat, protože přesně tohle jsme chtěli a potřebovali a je to místy trpká medicína, kterou nám dávaly po lžících pražské kluby jeden za druhým. Vlastně všechny zápasy byly značně podobné - dokážeme jakž takž držet krok, ale bohužel pak se pustíme nebo vyrobíme dvouminutovku neuvěřitelných chyb, které vlastně všechno rozhodnou. Ony ty chyby ale zas nejsou tak náhodné, ale pramení z toho obrovského tlaku v obraně, jaký dokázaly vyvinout všechny pražské celky bez rozdílu. Všechny jejich pětice disponovaly nějakým "vlčákem", který naháněl naše rozehrávačky a také ostatní hráčky nijak neodpočívaly, ale zejména první možný příjemce míče byl bráněn se vší energií. Takhle se opravdu v ŽL U14 (aspoň ve skupině F tedy) nehraje - jenže se tak hrát má, takový je agresivní basketbal a my se musíme naučit tohle jednak zvládnout a jednak napodobit. Na rozdíl od našich U19, které se s podobným basketbalem setkávají až letos, my máme snad jakýsi náskok a můžeme si "svou" extraligu prožít už dnes. Pokud příští rok do té skutečné extraligy U14 chceme, žádná jiná cesta není.

Ještě jedno měly všechny pražské kluby společné - byly prostě kompletní, včetně všech hvězd jako Martina Kopecká, Zoe Potužníková, Majda Vítková, Julie Pilařová a mnohých jiných, jejichž jména si ještě musíme zapamatovat. Jen mě napadlo, že až se tyhle hráčky spojí do výběru Prahy v příštím roce, pak bůh pomáhej všem týmům ostatních oblastí. Ale k našim zápasům. Naučili jsme soupeřky také nějaká jména? Nejsem si jist, i když Klářiny úniky si jistě trenéři zapamatují - byla naší nejstabilnější hráčkou, ovšem i na ní byla vidět únava - její druhé čtvrtiny byly většinou už horší a její zakončení nepřesnější, Celý víkend ji také trápily tretsné hody, což na sebevědomí nepřidává. Pokud si podrží svou hru bleskových a šikovných nájezdů, MUSÍ na střelbě zapracovat (v první řadě na technice - tento víkend 25/7 !!!). Nelu si většinou týmy už pamatovaly a také byla často předmětem zájmu nejlepších obránkyň a měla problémů až nad hlavu. S většinou se vypořádala, ale v neděli odpoledne už byla na konci sil.

Vlastně ještě na jeden společný moment jsem zapomněl: všechny týmy hrály jednoduchým způsobem, skoro bych řekl dnes moderním, tzn. "five-out" s kombinacemi typu přihrej a pohni se, zopakuj to a najeď 1/1. Ty, kdo měly výraznější výškovou převahu (USK a BA) pochopitelně využívaly svých vysokých hráček, sbíhajících do spodních postavení. Někdy to bylo nad naše síly, ale tyhle výškové nerovnosti nerozhodly. Náš problém totiž nebyl na straně obrany, ale na straně našeho útoku (proti permanentnímu a důraznému tlaku obran jsme nedokázali uskutečnit téměř nic z toho, co umíme - jen jednou dal někdo v nějakém zápase aspoň deset bodů) - až v neděli to bylo už mírně lepší, jako kdyby přece jen k nějaké adaptaci docházelo. Kéž by a kéž by se promítla i do tréninku - to hlavně!!

Co najdeme tedy jako polehčující okolnosti ke čtyřem porážkám? Samozřejmě absenci klíčové rozehrávačky, také únavu, cestování, nepohodlí, chybějící jídlo, dva zápasy po sobě. ze čtrnácti hráček je šest(!) 2008-ček a tři skoroosmičky atd. To vše jistě platí, ale až se podíváme na video, snad uvidíme ten hlavní rozdíl ve hře - nasazení, univerzálnost hráček, důraz v obraně. Jen pro dokreslení - Klára má za celý turnaj dva fauly, Nela a Dominika tři, Eliška Bahy pět a tak pořád. Obránci našich rozehrávaček měli pravidelně 2-3 fauly v zápase! Myslím, že to není potřeba vysvětlovat.

Byly i nějaké plusy? Ale jistě že byly, jen nestačily.... kromě stabilně hrající, ale i stabilně s přibývajícím časem upadající Kláry jistě slušný výkon Nely i Elišky Bah., které nebylo co závidět, našli jsme svého buldoka v obraně v podobě Marušky (devět faulů celkem), opatrně vykukovala Dominika jako ještěrka, která ještě neví, jestli vážně chce do toho krutého a nebezpečného světa - hezké nájezdy kolem svých obránkyň a celkem 13 bodů! Občasný Happybasketbal střídající se s Happyzabijáctvím. Vanda, která první den byla na poslání domů v balíku DHL, se druhý den podstatně zlepšila, stejně jako Eliška Zahr. Na střelbě se podílí více hráček - ale to mají ještě ve větší míře i všichni naši soupeři - nevedou se tady dvacetibodoví střelci - Julie (HB) - 13 bodů, Martina (BŠ) - 6 bodů, Zoe (BA) 18 bodů .....Basketbal tohoto typu bychom potřebovali obtýden a ne jen párkrát do roka, no nic, zkusíme ho hrát aspoň my.

HB BASKET - OSK 46:27 (16:9, 27:13, 35:24)

Jeřábková 9 - 3/1, Bahounková 7 - 2/1, Šumberová 6 - 5/2, Petrželová 4, Bělohlávková 1 - 4/1

USK PRAHA - OSK 53:42 (18:14, 27:21, 37:31)

Bělohlávková 8 - 4/4, Šumberová 8 - 9/2, Bahounková 5 - 7/1, Jeřábková 6 3/2, Šťastná 4, Píchová 4 - 2/0, Součková 3 - 4/3, Ellnerová 2, Zahradníčková 1 - 2/1, Petrželová 1 - 2/1,

BA SPARTA - OSK 54:42 (7:12, 21:22, 42:28)

Zahradníčková 10, Jeřábková 9 - 2/1, Šumberová 7 - 10/3, Petrželová 6 - 2/2, Píchová 4 - 2/2, Bělohlávková 2, Součková 2, Bahounková 2, Šťastná 0 - 2/0,

BŠ TYGŘI - OSK 47:29 (15:8, 24:19, 37:21)

Petrželová 8 - 2/2, Zahradníčková 6 - 2/0, Píchová 5 - 4/1, Šumberová 4 - 1/0, Šťastná 4 - 1/0, Runtschová 2,

Gratulujeme fotografovi BA Sparta ke skvělému úlovku - zachytit Happy, jak běží a dokonce i brání, to je jako stihnout vyfotit lochnessku ( zdroj: Instagram BA Sparta)




AŽ DNES TAM BYLY SVĚTLÉ BODY, KLÁRO! (U14)

Na vysvětlenou: Klára totiž po sobotním zápase lobbovala za "světlé body", například proměněné dvojtakty, jenže jí nebyly uznány, takže až dnes.

Trochu kopie včerejšího zápasu - jak taky jinak. Ale přece jen: dnes jsme dokázali jít do kontaktu s obránci (hlavně Majda) a pak se teprve rozhodnout - jestli zakončit nebo vyhodit. A ty "outlet" přihrávky jí na Nelu vycházely, Nela je dokázala proměňovat ve dvojkové střely a samozřejmě tím eliminovat odstoupení obránkyň. Ještě kdyby si před každou střelou nedriblovala, čímž všechno zpomaluje, ale to přijde s rychlejším rozhodováním. Občas, ji dokázaly napodobit i Majda nebo Klára a konec konců i Dominika, byť bez střeleckého úspěchu (to až tolik nevadí). Škoda, že tyhle dobré momenty (a světlé chvilky, Kláro) jsme zabíjeli obvyklým nechytáním míče nebo příliš optimistickými driblinkovými nájezdy po tečnách obrany.

O něco hůře se nám vedlo v obraně - 43 bodů je docela dost. Jedinou, kdo získává zaslouženě pochvalu za obranu, byla Maruška, naopak Eliška Bahy a Majda (většinou vedeny dobrými úmysly) opouštěly svoje hráčky v ušlechtilé snaze o výpomoc, která však byla v té chvíli zhola zbytečná a naopak škodlivá. Občas jsme dokázali útok překvapit spoluprací ( dobře Sára, ale občas i Majda), ukazuje se, že jakmile nejsme tak snadno čitelní, jde všechno líp. Pohyb v útoku ale vázl, tam musíme přidat na tvořivosti a taky na komunikaci. Vítězství jsme před sezónou brali jako "povinná", ale ukázalo se, že až tak samozřejmá vůbec nejsou, čili zaplať pánbůh za ně.

OSK - VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 54:43 (14:11, 31:22, 43:30)

Šumberová 19 - 2/1, Jeřábková 16 - 2/0, Mikulová 11 - 1/1, Bahounková 3 -2/1, Bělohlávková M 2 - 2/2, Píchová 2 - 2/2, Kargerová 1 - 2/1, Bělohlávková T., Šimáčková, Součková, Petrželová



ODBRZDĚTE HLAVY (U14)

a pojďte zkusit normálně hrát celých čtyřicet minut.

Tradice je hezká věc, ale že bychom museli opravdu dostat pokaždé koš z rozskoku, to si nemyslím. Ovšem když začneme nesoustředěně, takže sotva soupeřky jdou útočit na vlastní koš, my se jmeme je bránit a pak se prostě jen směr otočí a po pěti vteřinách je to 0:2, nemám k tomu co říct.

Nedokážeme se vážně srovnat s tím, že nás vlastně nikdo nebrání ?( po prvním koši Kláry dostanou hráčky soupeřek pokyn "nelepte se na ně"). No pokud nejdou hráčky k nám (a my celkem pochopitelně zatím neumíme potrestat tuhle ne-obranu střelou), tak prostě nezbude, než jít k nim. Jenže naše hráčky krouží a jsou šťastné, že jim nikdo míč nebere - Klára, Vanda (!!) abych jmenoval jen ty nejvzdálenější oběžnice. Majda je se svým únikem P/L tak známá, že ji nebrání nikdo už třetí zápas a ona si stále neví rady. Ano, pár střel zkusila a nikdo jí nevyčítá, že nespadly do koše, ale neumíme se prostě jen přiblížit?

Pokud tedy nejde snadno útočit do odstoupené obrany (budiž), budeme bránit aspoň my ? Ale kdepak.. zopakovali jsme "obranu" ze zápasu s Basketem Ova - devět faulů na zápas! Místo tlaku na hráčku s míčem se necháme obejít jen prostým zrychlením a pokud jde někdo směrem ke koši, schováváme si faul až na střelu, abychom férově dali šanci na skórování aspoň z trestných hodů. Mnohdy ani to ne a doprovázíme driblující hráčky jako čestný doprovod (Ema+Vanda) až najdeme míč v koši. Chápu, že starší hráčky s větším rozhledem po hřišti nás můžou přehodit, ale copak my nepoznáme, kdy se hráčka rozmachuje k dlouhé přihrávce? Všechno je jen v hlavě - chybí odhodlání, soustředění a zakousnutí. Pak zbývají jen SOS pohledy .. ovšem řekněme si rovnou, že žádná záchranná loď není na obzoru, pokud si nepomůžeme sami, nikdo to za nás neudělá.

Něco jako pochvalu zasluhuje Klára za začátek zápasu, pak už si většinou hrála jen na sochy, Eliška Zahr., která nás zachránila dvěma nebojácnými nájezdy, Happy za pár doskočených míčů a .... dál už nevím. Na konci třetí čtvrtiny a začátku čtvrté jsme získali konečně vedení přes deset bodů (37:49), doskočili v útoku míč, ovšem nesmyslně ho vrátili soupeřkám. Místo toho, abychom v klidu vyhráli přesvědčivým rozdílem, vrátili jsme domácí hráčky dalšími několika chybami na koně a nakonec se strachovali o vítězství.

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ - OSK 49:52 (17:19, 27:29, 37:45)

Šumberová 12 - 7/2, Mikulová 12 - 4/2, Zahradníčková 10, Bělohlávková M 5 - 2/1, Bahounková 4, Píchová 3 - 2/1, Petrželová 2, Jeřábková 2, Součková 2 - 2/0, Šťastná 0 - 2/0, Kargerová, Bělohlávková T., Šimáčková




POKUD SI MYSLÍTE, ŽE NEMŮŽE BÝT HŮŘ (U14)

jeďte do Bruntálu, tam je horší úplně všechno. Snad kromě podlahy v hale a rozhodčích.

Dorazili jsme s určitým odhodláním aspoň chytit míč a snad i bránit, ale moc se to nedařilo. Majda bohužel nastoupila s výrazem raněné laně a tím i celá první sestava jaksi změkla. Soupeřky, které se zřejmě inspirovaly četnými stojícími větrníky cestou do tohoto příjemného podhorského městečka, hrály obvyklý Ne-Basketbal, vyznačující se dvoumetrovým odstoupením do obrany, řadou clon v útoku a soutěží o co největší ránu do desky při střelbě. To bylo pro nás s naším dnešním žalostným výkonem těžko překonatelné, zvlášť, když první sestava se nepřiblížila ke koši ani o píď a kroužila kolem jako včely, kterým odjel pojízdný úl.

Vzhledem ke způsobu domácího "bránění" jsme se museli spolehnout na střelbu a přípravu útoku ve stylu "dovnitř a ven". Ovšem jak se na severu země více zakulacuje, mění i zvuk svoji charakteristiku a slova svůj význam. Takže z pokynu "najeď a vyhoď, najeď a vyhoď, najeď a vyhoď" se do hlav věkterých hráček dostalo: "podribluj a vetři míč do ruky obránci" nebo "přihrej dozadu a zůstaň stát".

Do třetí čtvrtiny jsme nastoupili bez vyfaulované Kláry a taky bez Majdy, na jejíž smutné oči se nešlo dívat. Světýlko jsme vykřesali trochou obrany a obranným doskakováním Elišky Bahounkové, ovšem ani ze skóre -8 jsme nedokázali zvýšit tlak a uspět hlavně v útoku. Proti naší sestavě jedenáctiletých už pak domácí neměly problém, nás potěšila jen střelba Nely, která si konečně nechala říct a jedenácti body zvenku byla naše nejlepší střelkyě. Sice proti takové obraně to není zas takový problém, ale stejně bude fajn, když si tyhle situace vštípí a zafixuje.

BRUNTÁL - OSK 52:29 (13:6, 26:16, 33:20)

Jeřábková 11 - 1x3, Bahounková 4 - 4/0, Součková 4 - 6/2, Šumberová 4 - 6/2, Mikulová 2, Petrželová 2, Píchová 2 - 1/0,



KRNOV: V SUCHÝM TRIKU (U14)

Abych hned vysvětlil: v tom "suchým triku" mohly zůstat domácí, protože se na vítězství s námi ani nezapotili. Odevzdali jsme jim ho totiž sami.

Deset dobře počítaných zahozených dvojtaktů zcela bez obránců + nejméně sedm "průletů" míče rukama a k tomu si přidejte nejméně čtyři míče z autu do autu a už nepotřebujete znát nic, abyste tajenku zápasu ligy U14 v Krnově rozluštili. Ano, byli jsme opět tragicky neohrabaní a hlavně nepozorní a nesoustředění. To je celé hodnocení.

Zbytek už je vlastně jen takové povídání, vcelku jsme se hýbali v útoku a dokonce se i "snažili" ( ne všichni) bránit. Nebýt míče, dal by se náš výkon ohodnotit i lepší známkou, ale bohužel míč na hřišti je a to je náš hlavní protivník. Přiznejme si, že dívat se pět let jak nechytíme míč jakékoli velikosti a to ani tehdy, když na něm máme jako první ruku nebo i dvě, že to opravdu omrzí. Co je na tom ke koučování? Mám vám poradit, že je dobré nastavit ruce tak, aby v nich míč zůstal? A totéž jsou dvojtakty. Nechápu, jak se můžeme dvacet minut rozcvičovat a pak zahazovat jeden dvojtakt za druhým tak, jak, to bylo v první čtvrtině, ale vlastně i potom. Přitom nám z krnovské obrany nehrozilo žádné zvláštní nebezpečí, domácí se obranou nezatěžovaly, spoléhaly se na to, že míč prostě chytí a hodí ho dopředu, no a když nedají napoprvé, zužitkují svou výškovou převahu. Kdyby ovšem míč našli pokaždé v koši, byl by jim tenhle plán k ničemu. To by ovšem proti nim musely stát hráčky rozhodnuté koš dát.

Naše výkony v tomto zápase můžeme rozdělit na 1/ přijatelné (což v žádném případě neznamená nějak moc dobré) - Klára, Eliška Bahy a Sára, 2/ nulové - Majda, Nela, Maruška, Ema, 3/ divoké a bláznivé - Eliška Zahr. a 4/ vysloveně toxické - Vanda, Dominika, Táňa, Happy.

Rozehrávačky hrály bojácně a neproduktivně - například Nelčiny soustavné "nájezdy" po změně směru P-L a následné odhození míče na koš se dají považovat už skoro za umanutost. Majda měla v hlavě nohu nebo bůhvíco. Kdykoli jsme se přiblížili na čtyři body, zasáhl někdo v červeném a odevzdal dva míče po sobě soupeřkám, střídat nemělo moc smysl, každá další z lavičky opakovala chyby těch předchozích. No a na závěr - ještě jsme pořád tak "malí" že nepoznáme velká čísla na panelech nad koši? Dvakrát jsme "najeli" deset vteřin před koncem čtvrtiny, naopak když jsou do konce dvě sekundy, tak přihráváme..... Kdyby nás pvšem pálilo jen tohle, mohli bychom si výskat, naše problémy byly úplně jiného rázu.

LOKO KRNOV - OSK 58:47 (13:12, 30:21, 41:34)

Šumberová 16 - 2/0, Bahounková 12 - 4/4, Zahradníčková 10 - 4/2, Mikulová 5 - 2/1, Součková 2, Píchová 1 - 2/1, Jeřábková 1 - 2/1, Bělohlávková 0 - 2/0, Šťastná 0 - 2/0




POKLIDNÝ PROLOG PRAŽSKÉHO PŘEBORU (U13)

Miluju aliterace :). A taky rychlý, živý basketbal se spoustou zdánlivě levných košů - takový, jaký jsme většinou předváděli v Praze při naší první cestě za týmy z hlavního města. Opravdu je možné, že nám zatím dělají potíže ty šestky míče, protože dnes jsme opět měli většinou lehkost a start a přihrávku jako v Kyjově. Ovšem víme, že další zápasy nebudou taková selanka, protože silná čtyřka PP teprve přijde.

První zápas byl rozcvičkou po hodně brzkém vstávání a cestě vlakem, občas jsme zbytečně mávali rukama a dávali tak možnosti rozhodčím, ale když ono to příliš jinak nešlo, protože hráčky v modrém byly opravdu často obtížně předvídatelné. Dobře zapadla i Anička, která s námi hrála bez tréninku úplně poprvé a ukázala, že bude chápající a rychle reagující spoluhráčkou - i když si zatím tolik netroufala.

Druhé utkání bylo přece jen vyrovnanější, zvlášť, když jsme v první čtvrtině ze stavu 17:8 udělali 17:19, ale druhá sestava své soupeřky zřetelně převyšovala a po poločase už bylo všechno jasné. Příjemně překvapily velice slušné trestné hody (že by ta práce na individ. technice?) a také pohyb v útoku už nebyl tak stereotypní. Přece jen jsme jistě mohli dát víc přesnějších přihrávek, rychleji vyběhnout, správněji bránit, ale to se dá napsat o každém utkání. V dobré náladě jsme vyrazili opět na Pendolino a posilnění v BurgerKingu (kde zůstaly stravovací doporučení?) jsme si mohli večer celkem zaslouženě odpočinout.

BA RADOTÍN - OSK 13:96 (3:27, 4:55, 9:77)

Šumberová 25 -4/1, Součková 12 - 1/0, Bahounková 11 - 4/3, Jeřábková 10 -7/4, Mikulová 9 - 2/1, Petrželová 7 -4/3, Ellnerová 7 - 6/1, Zahradníčková 5 - 6/1, Píchová 4 - 6/2, Šťastná 4, Bělohlávková 2 - 2/0,

OSK - BASKET SLOVANKA 77:36 (19:19, 40:21, 63:28)

Jeřábková 16 - 3/2, Bahounková 11 - 3/1, Mikulová 10 - 4/2, Zahradníčková 9 - 4/1, Šumberová 8, Petrželová 7 - 7/3, Píchová 6 - 3/2, Součková 4 - 2/0, Bělohlávková 2 - 2/2, Ellnerová 2, Šťastná 2




TENHLE VÝTAH TEDY NAHORU ROZHODNE NEJEDE (U14)

Basket Ostrava jistě není špatný tým, ale při vší úctě k soupeři - pohybuje se někde v odstupu 30-40 bodů za nejlepšími celky ČR. Ano, máme tým r. 2007 a podstatná část jsou vlastně U12, ale budeme se vymlouvat donekonečna? Místo abychom odstupy na týmy ročníku 2006 zmenšovali, tak dnes to bylo právě naopak. Je možné, že nás míče č. 6 pořád ještě zpomalují a jaksi uzemňují, protože jsou moc velké, moc tvrdé a moc těžké.. ale dá se tím vysvětlit všechno? Ano, Majda byla opravdu bez sil a Eliška Zahr. chyběla ( minimálně ve schopnosti chytit míč), ale to nemůžou ostatní udělat něco, aby je nahradili?

V Kyjově jsme lítali a bojovali - a třeba i faulovali, dnes jsme jen povlávali za soupeřkami - 7 osobních chyb za zápas - to jako má být úsilí v obraně? A protože od obrany se všechno odvíjí, tak podle toho to taky vypadalo a dopadlo. Hned z rozskoku jsme dostali koš - to opravdu musíme reagovat až po třech vteřinách? A sice jsme jakž takž začátek chytli a zlom přišel až za stavu 10:16, kdy jsme neproměnili jasný dvojtakt a další střelu a místo toho dostali tři koše v závěru (takže ne 14:16, ale 10:22).

No a pak už to jede s kopce - nechytíme odražené míče ani přihrávku, předstíráme jakési "vypomáhání" které skončí tím, že původní hráčka je úplně volná, zvedáme v panice míče nad hlavu (pamatujete na zápas proti Hradci na Čajce?) a otáčíme se zády do směru útoku, protože si nejsme jistí vlastním driblinkem. To všechno vede k rozpadu jakékoli hry a ke košům, které padají víceméně náhodně. Totální propadák zmenšila po přestávce Klára (proč ne hned od začátku?), pochvalu zaslouží Dominika a za aktivitu - byť často naprosto chaotickou - Vanda.

OSK - BASKET OVA 37:76 (10:22, 17:41, 26:62)

Šumberová 10, Šťastná 6, Píchová 5 - 2/1, Jeřábková 5 - 2/1, Petrželová 4, Mikulová 4, Součková 1 2/1, Bělohlávková 1 - 2/1, Bahounková 1 - 2/1



ČÍSELNĚ STEJNÉ, HERNĚ PŘECE JEN LEPŠÍ

Pokud jsme nebyli favority proti Basketu Ova, tím méně jsme jím byli proti SBŠ 2006, ale přesto se nám podařilo pár jiskřiček rozfoukat. Nejprve tedy k nim: V první čtvrtině až na obvyklý koš z rozskoku (hrůza!) jsme hráli docela slušně nahoru-dolů, přece jen jsme trochu odvážněji bránili a hlavně zásluhou Kláry byli nebezpeční i dopředu. Majda v tého čtvrtce dobře řídila hru, zapojovali jsme do pohybu všechny a až na Vandu, pro kterou neexistovala jiná přihrávka než ve výši srdce (a tudíž VŽDY přes ruku bránící hráčky) i slušně kombinovali. Aspoň trochu nás držely trestné hody (23/11 - t.j. 47% v celém zápase a bohužel dva neplatily pro Klářin přešlap !!).

Tím ale pozitiva skoro končí. Bojovat s výškovou převahou soupeřek jistě není snadné, ale v první řadě nám chybí připravenost (zastavit hráčku dál od koše) - absolutní propadáky představovala Majda, ale i Sára. Pak nám chybí výskok - nejlépe včasný a chycení míče ve vzduchu. Tady se dá říct, že "se snažíme", což ovšem je skoro ještě trapnější. DOVEDNOST chytit míč do dvou rukou prokázaly snad jen dvě hráčky - Eliška Zahr. a Happy. Ostatní by se uplatnily v lovu molů šatních nebo jako signalisté na lodích v mlze - chyběly jim jen praporky (Dominika, Eliška Bahy a další). No a konečně je dobré, když se nám ten míč podaří chytit, ho taky udržet. Tady opět nejvíc ztrát, které jsou vlastně ne-zisky předvedla Sára. Psal se technický zápis a bohužel na tuto situaci tvůrci ve FIBĚ zapomněli - budeme je muset pozvat na ukázku - nenapadlo je totiž nic obyčejnějšího, jako že člověk může ztratit míč buď kroky (neděláme skoro vůbec - pochvala), špatnou přihrávkou (ano pár jich dáme, ale ne víc než je běžné) nebo "ball handlingem", tedy např. přenášením míče nebo přerušovaným driblinkem (u nás skoro nevídané). To, že by někdo mohl ztratit míč průletem mezi rukama (po dobré přihrávce), pádem na zem, promáchnutím nebo odrazem od napnutých paží, to přesahuje fantazie IT specialistů. U nás je to ale zcela běžná situace.

Budeme muset se naučit vnímat i čas a vůbec okolnosti kolem. Je úplně zbytečné ztratit míč vteřinu před vypršením času čtvrtky přihrávkou "někomu" , stejně jako dostat osm bodů v závěrečné půlminutě zápasu, kdy už jde jen o to, se ctí dohrát (a ne se pouštět do nesmyslů - Eliška B., Klára), za které se platí ztrátami. ¨

OSK - SBŠ OVA 35:81 (10:18, 20:42, 26:62)

Šumberová 10 - 7/4, Zahradníčková 5 - 4/1, Šťastná 4, Bělohlávková T 3 - 2/1, Jeřábková 2 - 2/2, Petrželová 2, Mikulová 2 - 2/0, Bělohlávková M 2, Bahounková 2 - 2/2, Šimáčková 2, Píchová 1 - 2/1,




START LIGY U14 SE POVEDL (U14)

Začnu prologem: Jednu chvíli, ještě 75 min. před rozskokem se zdálo, že budeme konečně všichni, tedy všichni nominovaní, ale neklaplo to. Za nemoc samozřejmě nikdo nemůže, fakt ale je, že se potkáváme čím dál víc s následky ERV, tedy Extrémně Rizikového Volna - vzpomeňme si na Vandinu spálenou ruku, Sářinu nohu, Domčino nachlazení - prostě volno ( tedy nebasketbalový program) přináší extrémní míru rizika nemoci nebo zranění.

Ukázalo, se ale, že soupeř je na tom ještě hůř, my jsme přece jen měli jedenáct hráček, což při systému střídání "Passarelle" bylo až dost. Úvodní sestava soupeře dokonale přejela, vycházelo skoro všechno, nejen obrana, ale i odvážná řešení 1/1 ( nejen Majda, ale i Sára a Klára). Docela jsme běhali a vlastně už po první čtvrtině připravili půdu pro jasné vítězství. Chápal jsem, že to nemůže být -krát čtyři, tedy 160:8, ale že bychom se museli tak trápit ve druhé čtvrtce a vyhrát jen 9:8, to jsem netušil. Příčiny je potřeba hledat především ve všeobecné pomalosti a stylu hry, který jsem kritizoval už proti Prostějovu.

Majda byla v tomto ohledu podstatně dynamičtější než Nela, dokázala dát i pár asistencí a všeobecně dávala hře víc jiskry, což Nela ve třetí čtvrtině dost vylepšila, ale ne natolik, aby se hra vrátila k naší dominanci z úvodu. Kromě Majdy a Kláry je potřeba pochválit zejména odvážné (nebo konečně odvážné) "mladé pušky", tedy Vandu, Domču a Sáru, které odehrály pár velmi nebojácných situací, hlavně v obraně a ve hře 1-1. Naopak nebyla tolik vidět Happy, Eliška Zahr. měla dost práce v obraně a Táně s Maruškou trvalo logicky dost dlouho, než se vůbec zorientovaly. Musíme jít pořád za agresivitou (agresivitou v tom dobrém slova smyslu a to nejen v obraně, ale i v útoku, kde nemusíme pořád hledat rozehrávačky vzadu, ale jít do odvážných situací, které mohou skončit rychlým košem dříve, než se soupeř vzpamatuje). Naše vlastní obrana byla na clony při vyhození z autu celkem připravena, pár clon ve hře jsme sice nevyřešili, ale to ještě přijde zkušeností. První trojka v soutěži (Majda) byla hezkým bonbónkem.

OSK - HAVÍŘOV 77:24 (38:2, 47:10, 60:13)

Mikulová 28 - 4/1, 1x3, Šumberová 15 - 4/3, Píchová 9 - 2/1, Zahradníčková 8, Petrželová 8 - 2/0, Součková 5 - 2/1, Bělohlávková T 2, Bělohlávková M 2




HYPERENERGETICKÝ TUBANAK KYJOV (U13)

Tak nevím, energetické nápoje jsou na seznamu zakázaných potravin (spolu s chipsy, Bake Rolls a kukuřicí), ale naše U13 byly po celý turnaj tak nabité energií, jako kdyby je někdo ozářil izotopem kobaltu Co60. Předvedli jsme pár crazy zápasů, něco agresivity, organizaci v obraně a rychlý protiútok a docela nečekaně (hráli jsme navíc bez Majdy a Marušky) jsme zvítězili ve všech utkáních i celém turnaji.

Možná nám pomohla ta nepříliš živá předpremiéra proti Prostějovu, kdy jsme připomínali SlowMotion relaci, ale ať je to čím chce a jak chce, představili jsme se v Kyjově jako superběhavý, hodně agresivní a také značně odolný tým. Na TUBANAKu jsme byli poprvé, já z dřívějška mohu srovnávat a dnes je to opravdu jeden z nejlepších turnajů, srovnatelný třeba i s Klatovami. Nízký počet přihlášených chlapeckých týmů U12 pořadatelé vyřešili jejich zapojením do turnaje dívek U13, čímž zarovnali počet na krásných šestnáct, kluci ale (prozatím) na dívčí týmy nestačili a obsadili poslední místa celkového pořadí. Zahraniční týmy zastupovaly velmi dobře dva slovenské kluby - skoro tradiční Stará Turá a také Ružomberok, který jsme už znali z loňského Ostrava Cupu. Ne všechny domácí týmy přijely v plných sestavách, hráčky chyběly Ostravě, Frýdku, HB Basketu, Brnu a konec konců i nám, důvody jsou různé, někde reorganizace týmů, někde oblíbené podzimní cestování, někde nemoci nebo zranění. V systému šestnácti týmů nebyl čas na zápasy křížem, čímž narostl význam losu a složení jednotlivých skupin. Prakticky každá porážka znamenala sesun o čtyři místa, ale vzhledem k času se to nedalo jistě udělat lépe.

Jak už řečeno, my jsme předvedli týmový výkon, který nestál na jedné pětce natož na jediné hráčce - to je konec konců vidět o z rozložení střelby a do každého zápasu se podle možností podívaly všechny hráčky. Přežili jsme bez zranění, jen trochu dotlučení, ale euforie z vítězství ( je to náš pátý vyhraný turnaj - Plyšákov 2017, Klatovy 2018, Sosnowiec 2018, Montecatini 2019) snad utlumila bolest z modřin.

OSK - KP Brno 62:22 (20:9, 32:13, 50:17)

Šumberová 12 - 2/2, Petrželová 10, Součková 10 - 4/4, Jeřábková 10 - 2/0, Poučenská 4, Zahradníčková 4, Šťastná 4, Bahounková 4 - 2/0, Šimáčková 2, Píchová 2

Jednoznačná záležitost proti soupeři, který měl v týmu několik začínajících hráček. Už první sestava rozhodla, dál jsme už náskok jen navyšovali. Výborná Klára a taky Sára zvládla svůj part rozehrávačky.

OSK - Pardubice 07 56:28 (19:4, 30:15, 41:19)

Bahounková 13 - 2/1, Jeřábková 9 - 2/1, Šumberová 7 - 2/1, Součková 6 - 4/2, Petrželová 6 - 2/0, Zahradníčková 4, Šimáčková 4, Šťastná 2, Kargerová 2, Píchová 1 - 2/1, Poučenská 0 - 2/0,

I večer jsme zvládli utkání s klidem, Eliška Bah se probudila konečně k výkonu, jaký od ní čekáme, méně se dařilo Kláře, oba dva zápasy na sebe upozornila Vanda v útoku a Happy několika zisky i střelami.

OSK - Kyjov U12 - kluci 70:14 (10:11, 12:43, 12:49)

Šťastná 16 - 2/0, Píchová 14 -2/2, Součková 10 - 4/2, Poučenská 6, Bahounková 6, Petrželová 4, Jeřábková 4 - 4/2, Šumberová 4 - 2/0, Smolková 2, Kargerová 2, Šimáčková 2 - 6/2,

Prohraná první čtvrtina byla dost ostuda, i když soupeř dal do jedné pětky to nejlepší, co měl. Toho zdvojování bylo možná vzhledem k věku soupeře až moc, ale nedalo se to zastavit, po první čtvrtině to bylo jako lavina..

OSK - HB Basket 56:33 (13:6, 26:14, 45:19)

Jeřábková 12, Šumberová 11 - 2/1, Šťastná 9 - 2/1, Bahounková 7 - 4/1, Zahradníčková 4, Součková 4, Petrželová 4 - 2/2, Poučenská 3 - 2/1, Šimáčková 2, Píchová 1 - 2/1,

Lehce prestižní, i když nijak vyhecované utkání - po prvním koši J. Pilařové jsme se vzpamatovali a přehráli soupeře hned v první sestavě, od stavu 20:10 už bylo utkání jasně v našich rukou, dominovali jsme hlavně v protiútoku. Je ale potřeba říct, že soupeř měl ten den už třetí zápas (my druhý) a za sebou velmi těžké utkání se Starou Turou, kterou porazil o jediný bod. Navíc v malém počtu už hráčkám z Prahy došly síly. Nicméně dobrý pocit z výhry nad jedním z nejlepších celků ČR nás hřál až do rána.

OSK - Kyjov 56:39 (12:17, 19:27, 27:39)

Šumberová 10 - 6/4, Součková 9 - 2/1, Bahounková 9 - 3/1, Jeřábková 7 - 4/1, Píchová 6 - 2/2, Zahradníčková 6 - 5/2, Šimáčková 4, Šťastná 4 - 2/0, Petrželová 1 - 6/1,

Finále proti domácím je vždy těžké - a jsou místa, kde je to extrémně těžké a Kyjov patří na tento seznam také. Tady byla domácí děvčata naspeedovaná možná předchozím zápasem kluků U15, do toho rodiče, bubny a trubky a občas příliš horké hlavy na obou stranách. Začali jsme špatně, protože jsme neproměňovali ty nejlevnější šance (Vanda, Nela) a soupeř nás přehrával nasazením váhou i výškou. Některé ukvapené střely byly způsobeny jistě i strachem, když ne o život, tedy aspoň o zdraví z mohutných obránců. Až za stavu 0:10 dala Klára první šestku a začala stíhací jízda, jejíž polovinu jsme stihli ještě do konce první čtvrtiny - 12:17 a zbytek pak v průběhu čtvrtiny druhé, proti přece jen slabší sestavě domácích. Jakmile jsme byli na +10, už jsme se dostali ke své hře a sice někdy se slzami v očích, ale šli jsme za vítězstvím. Velký kus práce jako obvykle proti těmto soupeřům vykonala Eliška Zahradníčková, dobře bránila i Vanda, kdyby jen na každý náznak a klamný pohyb doleva nevyběhla málem po schodech na tribunu. Když se na pravačku Sáby Březinové soustředila, bylo to hned lepší. V poslední čtvrtině jsme ohrožovali už jen sami sebe - jednak zcela zbytečnými fauly (Eliška B., Emma), jednak obvyklým blázněním dopředu bez ohledu na čas (Sára, Dominika). Naštěstí jsme přece jen našli uklidňující prvek v podobě Elišky Bahounkové, která odehrála poslední čtvrtinu s přehledem ( i když jsme ji vyhráli jen 12:17). Za odhodlání, za to, že jsme hráli statečně, za to, že jsme nepodlehli atmosféře a nevzdali to ze strachu, za to všechno jsme si první místo určitě zasloužili. Individuální ocenění jsou krásná věc a plně je přejeme Nelče a Elišce, ale co dokáže tým, to předvedli nejen naši basketbalisté na MS, ale i my na našem letošním prvním velkém turnaji.




PRVNÍ PŘÍPRAVA (U13)

Poprvé v sezóně jsme si zahráli jako U13, v přípravě proti sousednímu Prostějovu a je třeba říct, že to nebyl hezký pohled.

Snad to bylo klouzající podlahou, snad všedním dnem, nevím, ale hráli jsme, jako když lokomotivě podkluzují kola. To U12 o víkendu (ano, na Stupkové) hrály mnohem rozhodněji, mnohem odvážněji, mnohem bojovněji a mnohem méně profesorsky. Především v obraně jsme soupeřkám vlastně vůbec nepřekáželi a jakmile přešly prostějovské hráčky na naši polovinu, zaujali jsme vyčkávací postavení na dva metry od hráčky s míčem. Takhle pojatá obrana nikoho nerozhodí ani nerozpláče a každý pokročilejší soupeř si udělá, co ho napadne. Směrem dopředu to také nebylo bůhví co - pojďme se zbavit těch neustálých přihrávek rozehrávačce dozadu (když můžeme vyvinout tlak na obránce rovnou přihrávkou na volnou hráčku vpředu), pojďme dát odvážnější přihrávku jak v protiútoku, tak i dovnitř obrany v postupném útoku. Pojďme registrovat, kdo koho (a hlavně kdo mě) brání a co z toho vyplývá. A taky pojďme chytit míč dvěma rukama (Vanda, Dominika, Sára) a pojďme dát zpod koše koš (Maruška, Vanda. Dominika).

Vím, že proti silnějším soupeřům to bude jiné, ale opravdu se mi líbí nekomplikovaná a přitom úžasně efektivní hra Lily - abych někoho pochválil - která si s ničím neláme hlavu a prostě hraje. Dobře se ukázala i Katka, i když proti U12, kde byla mnohem víc vidět, se musela "spokojit" s vedlejší úlohou a třeba v obraně má co dohánět.

OSK - OP PROSTĚJOV 83:17 (17:5, 39:9, 62:15)

Jeřábková 15 - 3/1, Šumberová 12 - 4/0, Bělohlávková 12, Součková 10 - 5/2, Ellnerová 8, Poučenská 7 -4/3, Zahradníčková 5 - 2/1, Kargerová 4, Bahounková 4, Petrželová 2, Smolková 2, Šťastná 2




ČAJKA CUP (U14)

V brutálně zredukované sestavě ( o turnaji se vědělo "jen" tři měsíce) jsme odehráli čtyři zápasy Čajka Cupu, nakonec vybojovali aspoň to jedno vítězství a přežili úmorné horko a skleníkovou atmosféru v hale SŠP.

Byla to první prověrka po soustředění (tak to ale měli všichni), projevovala se pochopitelně únava a určitě také zklamání z toho, kdo všechno hrát nebude (tak to všichni neměli - pokud jsme stačili počítat, tak hradeckých i brněnských bylo patnáct !!). Přesto hlavně v pátek jsme odehráli slušné dva zápasy, lépe řečeno jeden a tři čtvrtě, první čtvrtina s KP byla hodně nejistá. Příliš střídat se nemohlo, Harry a Lila, které doplnily sestavu na aspoň trochu přijatelný počet jedenáct, vlastně původně hrát neměly (a přesto nic neřešily, přišly a svoje minuty si zkoušely odpracovat, jak to jenom šlo). V neděli tak panovala už velká únava ( hlavně Klára, ale určitě i další), takže vypínaly nejen nohy, ale i hlava.

OSK - KP BRNO 36:44

Šumberová 11 - 5/1, Jeřábková 10 - 4/2, Bahounková 6 - 4/2, Petrželová 4, Zahradníčková 4 - 8/2, Součková 1 - 2/1

OSK - STUDÁNKA PARDUBICE 57:46

Šumberová 26 - 11/4, Zahradníčková 8, Bahounková 7 - 1/1, Součková 6 - 3/2, Šťastná 4, Kargerová 2, Šimáčková 2, Jeřábková 2 - 2/0, Petrželová 2 - 2/0,

OSK - HRADEC KRÁLOVÉ 29:61

Zahradníčková 9 - 4/1, Šumberová 6 - 5/2, Jeřábková 4 - 4/2, Petrželová 4, Šimáčková 2, Bahounková 2,

OSK - ŽABINY BRNO 24:72

Zahradníčková 7 - 4/1, Jeřábková 6 - 4/2, Šumberová 4, Petrželová 4, Kargerová 2, Bahounková 1 - 2/1

Každý den měl jednu klíčovou hráčku - v sobotu Kláru a v neděli Elišku Zahradníčkovou, ostatní, jak je vidět ze skóre, spíš jen občas něco přidaly a některé ani to ...inu, kdo nic nezkusí, tomu se nic nepodaří. Kromě toho, že nevolíme správná řešení ( nebo nic nezkoušíme) to vypadá, že budeme až do U19 chytat míč tak, že budeme čekat až spadne do rukou jako ranní déšť, budeme pobíhat po hřišti se vztyčenými pažemi a vzpínat je ke slunci, do nejdelší budoucnosti budeme přihrávat z těžké situace obloučkem ( místo o zem), budeme pořád chycený míč házet někomu z metru do nosu a tak dále.

Na pestřejší a vůbec kvalitnější individuální technice musíme pracovat, ale musíme i přemýšlet a odezírat a napodobovat - k tomu se výborně hodí probíhající MS mužů