hlavní stránka

termíny

MINI U13, ŽÁKYNĚ U14 OSK Olomouc

TÝM

  • Eliška BAHOUNKOVÁ
  • Klára ŠUMBEROVÁ
  • Nela JEŘÁBKOVÁ
  • Magdalena MIKULOVÁ
  • Dominika PÍCHOVÁ
  • Táňa BĚLOHLÁVKOVÁ
  • Eliška ŠŤASTNÁ
  • Emma Marie ŠIMÁČKOVÁ
  • Eliška ZAHRADNÍČKOVÁ
  • Vanda PETRŽELOVÁ
  • Adéla KARGEROVÁ
  • Sára SOUČKOVÁ
  • Liliana POUČENSKÁ
  • Maruška BĚLOHLÁVKOVÁ
  • Adriana SMOLKOVÁ
  • Adéla JANKŮ
  • Katka ELLNEROVÁ - host. z Mohelnice
  • Anna RUNTSCHOVÁ - host. z Nuslí (v PP)

Trenér : Zdeněk Malina

Asistent : Jana Hausknechtová

Šestá společná sezóna (pátá soutěžní) bude zase něčím zvláštní a něčím přechodová. Poprvé si zkusíme vlastně už skoro "velký" basketbal, tzn. vysoké koše a velké míče - v kategorii U14, kde se chystáme přece jen víc sbírat minuty a zkušenosti.

V U13 zůstáváme u míčů číslo pět a na závěr kategorie mini se vydáme do Prahy, abychom si zkusili systém pražského přeboru. Cílem je pochopitelně opět probojovat se na NF U13 a tam uspět pokud možno lépe, než vloni na U12.

I letos to vyjde na zhruba 75-80 zápasů, doufejme, že se nám zase podaří nějaká ta mimořádná tečka v podobě zahraničního turnaje. Bohužel se budeme muset rozloučit po roce s halou Dukly, tak budeme trochu pendlovat, ale aspoň to bude pokaždé pro někoho blízko.

Tréninky:

  • pondělí 18:00 - 19:30 ZŠ Stupkova
  • úterý 17:00 - 18:30 hala SŠP nebo Stupkova
  • čtvrtek 17:00 - 18:30 zdravotní škola
  • pátek - 17:00/18:30 hala SŠP

Doplňkový trénink (individ. technika, možnost i pro všechny ostatní) na gymnáziu Čajkovského:

  • středa 18:00 - 19:30


Úvod sezóny bude patřit dvěma turnajům a sice domácímu Čajka Cupu - hned pro kategorii U14 a TUBANAKu v Kyjově - pro kategorii U13



TOHLE JE NAŠE EXTRALIGA! (U13)

Po víkendu plném basketbalu máme, jak věřím, také plnou hlavu zkušeností, nápadů, podnětů a já jsem měl i plnou hlavu titulků, které by se sem hodily: --- PRAHA UHÁJILA SVOU TVRZ JEDNOZNAČNĚ ---- nebo --- ČTYŘIKRÁT TOTÉŽ A POKAŽDÉ STEJNĚ --- či do třetice --- ZRCADLO, ZRCADLO, ŘEKNI MI .. --- Prostě se toho dá napsat hodně a snad i hodně zužitkovat, protože přesně tohle jsme chtěli a potřebovali a je to místy trpká medicína, kterou nám dávaly po lžících pražské kluby jeden za druhým. Vlastně všechny zápasy byly značně podobné - dokážeme jakž takž držet krok, ale bohužel pak se pustíme nebo vyrobíme dvouminutovku neuvěřitelných chyb, které vlastně všechno rozhodnou. Ony ty chyby ale zas nejsou tak náhodné, ale pramení z toho obrovského tlaku v obraně, jaký dokázaly vyvinout všechny pražské celky bez rozdílu. Všechny jejich pětice disponovaly nějakým "vlčákem", který naháněl naše rozehrávačky a také ostatní hráčky nijak neodpočívaly, ale zejména první možný příjemce míče byl bráněn se vší energií. Takhle se opravdu v ŽL U14 (aspoň ve skupině F tedy) nehraje - jenže se tak hrát má, takový je agresivní basketbal a my se musíme naučit tohle jednak zvládnout a jednak napodobit. Na rozdíl od našich U19, které se s podobným basketbalem setkávají až letos, my máme snad jakýsi náskok a můžeme si "svou" extraligu prožít už dnes. Pokud příští rok do té skutečné extraligy U14 chceme, žádná jiná cesta není.

Ještě jedno měly všechny pražské kluby společné - byly prostě kompletní, včetně všech hvězd jako Martina Kopecká, Zoe Potužníková, Majda Vítková, Julie Pilařová a mnohých jiných, jejichž jména si ještě musíme zapamatovat. Jen mě napadlo, že až se tyhle hráčky spojí do výběru Prahy v příštím roce, pak bůh pomáhej všem týmům ostatních oblastí. Ale k našim zápasům. Naučili jsme soupeřky také nějaká jména? Nejsem si jist, i když Klářiny úniky si jistě trenéři zapamatují - byla naší nejstabilnější hráčkou, ovšem i na ní byla vidět únava - její druhé čtvrtiny byly většinou už horší a její zakončení nepřesnější, Celý víkend ji také trápily tretsné hody, což na sebevědomí nepřidává. Pokud si podrží svou hru bleskových a šikovných nájezdů, MUSÍ na střelbě zapracovat (v první řadě na technice - tento víkend 25/7 !!!). Nelu si většinou týmy už pamatovaly a také byla často předmětem zájmu nejlepších obránkyň a měla problémů až nad hlavu. S většinou se vypořádala, ale v neděli odpoledne už byla na konci sil.

Vlastně ještě na jeden společný moment jsem zapomněl: všechny týmy hrály jednoduchým způsobem, skoro bych řekl dnes moderním, tzn. "five-out" s kombinacemi typu přihrej a pohni se, zopakuj to a najeď 1/1. Ty, kdo měly výraznější výškovou převahu (USK a BA) pochopitelně využívaly svých vysokých hráček, sbíhajících do spodních postavení. Někdy to bylo nad naše síly, ale tyhle výškové nerovnosti nerozhodly. Náš problém totiž nebyl na straně obrany, ale na straně našeho útoku (proti permanentnímu a důraznému tlaku obran jsme nedokázali uskutečnit téměř nic z toho, co umíme - jen jednou dal někdo v nějakém zápase aspoň deset bodů) - až v neděli to bylo už mírně lepší, jako kdyby přece jen k nějaké adaptaci docházelo. Kéž by a kéž by se promítla i do tréninku - to hlavně!!

Co najdeme tedy jako polehčující okolnosti ke čtyřem porážkám? Samozřejmě absenci klíčové rozehrávačky, také únavu, cestování, nepohodlí, chybějící jídlo, dva zápasy po sobě. ze čtrnácti hráček je šest(!) 2008-ček a tři skoroosmičky atd. To vše jistě platí, ale až se podíváme na video, snad uvidíme ten hlavní rozdíl ve hře - nasazení, univerzálnost hráček, důraz v obraně. Jen pro dokreslení - Klára má za celý turnaj dva fauly, Nela a Dominika tři, Eliška Bahy pět a tak pořád. Obránci našich rozehrávaček měli pravidelně 2-3 fauly v zápase! Myslím, že to není potřeba vysvětlovat.

Byly i nějaké plusy? Ale jistě že byly, jen nestačily.... kromě stabilně hrající, ale i stabilně s přibývajícím časem upadající Kláry jistě slušný výkon Nely i Elišky Bah., které nebylo co závidět, našli jsme svého buldoka v obraně v podobě Marušky (devět faulů celkem), opatrně vykukovala Dominika jako ještěrka, která ještě neví, jestli vážně chce do toho krutého a nebezpečného světa - hezké nájezdy kolem svých obránkyň a celkem 13 bodů! Občasný Happybasketbal střídající se s Happyzabijáctvím. Vanda, která první den byla na poslání domů v balíku DHL, se druhý den podstatně zlepšila, stejně jako Eliška Zahr. Na střelbě se podílí více hráček - ale to mají ještě ve větší míře i všichni naši soupeři - nevedou se tady dvacetibodoví střelci - Julie (HB) - 13 bodů, Martina (BŠ) - 6 bodů, Zoe (BA) 18 bodů .....Basketbal tohoto typu bychom potřebovali obtýden a ne jen párkrát do roka, no nic, zkusíme ho hrát aspoň my.

HB BASKET - OSK 46:27 (16:9, 27:13, 35:24)

Jeřábková 9 - 3/1, Bahounková 7 - 2/1, Šumberová 6 - 5/2, Petrželová 4, Bělohlávková 1 - 4/1

USK PRAHA - OSK 53:42 (18:14, 27:21, 37:31)

Bělohlávková 8 - 4/4, Šumberová 8 - 9/2, Bahounková 5 - 7/1, Jeřábková 6 3/2, Šťastná 4, Píchová 4 - 2/0, Součková 3 - 4/3, Ellnerová 2, Zahradníčková 1 - 2/1, Petrželová 1 - 2/1,

BA SPARTA - OSK 54:42 (7:12, 21:22, 42:28)

Zahradníčková 10, Jeřábková 9 - 2/1, Šumberová 7 - 10/3, Petrželová 6 - 2/2, Píchová 4 - 2/2, Bělohlávková 2, Součková 2, Bahounková 2, Šťastná 0 - 2/0,

BŠ TYGŘI - OSK 47:29 (15:8, 24:19, 37:21)

Petrželová 8 - 2/2, Zahradníčková 6 - 2/0, Píchová 5 - 4/1, Šumberová 4 - 1/0, Šťastná 4 - 1/0, Runtschová 2,

Gratulujeme fotografovi BA Sparta ke skvělému úlovku - zachytit Happy, jak běží a dokonce i brání, to je jako stihnout vyfotit lochnessku ( zdroj: Instagram BA Sparta)




AŽ DNES TAM BYLY SVĚTLÉ BODY, KLÁRO! (U14)

Na vysvětlenou: Klára totiž po sobotním zápase lobbovala za "světlé body", například proměněné dvojtakty, jenže jí nebyly uznány, takže až dnes.

Trochu kopie včerejšího zápasu - jak taky jinak. Ale přece jen: dnes jsme dokázali jít do kontaktu s obránci (hlavně Majda) a pak se teprve rozhodnout - jestli zakončit nebo vyhodit. A ty "outlet" přihrávky jí na Nelu vycházely, Nela je dokázala proměňovat ve dvojkové střely a samozřejmě tím eliminovat odstoupení obránkyň. Ještě kdyby si před každou střelou nedriblovala, čímž všechno zpomaluje, ale to přijde s rychlejším rozhodováním. Občas, ji dokázaly napodobit i Majda nebo Klára a konec konců i Dominika, byť bez střeleckého úspěchu (to až tolik nevadí). Škoda, že tyhle dobré momenty (a světlé chvilky, Kláro) jsme zabíjeli obvyklým nechytáním míče nebo příliš optimistickými driblinkovými nájezdy po tečnách obrany.

O něco hůře se nám vedlo v obraně - 43 bodů je docela dost. Jedinou, kdo získává zaslouženě pochvalu za obranu, byla Maruška, naopak Eliška Bahy a Majda (většinou vedeny dobrými úmysly) opouštěly svoje hráčky v ušlechtilé snaze o výpomoc, která však byla v té chvíli zhola zbytečná a naopak škodlivá. Občas jsme dokázali útok překvapit spoluprací ( dobře Sára, ale občas i Majda), ukazuje se, že jakmile nejsme tak snadno čitelní, jde všechno líp. Pohyb v útoku ale vázl, tam musíme přidat na tvořivosti a taky na komunikaci. Vítězství jsme před sezónou brali jako "povinná", ale ukázalo se, že až tak samozřejmá vůbec nejsou, čili zaplať pánbůh za ně.

OSK - VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 54:43 (14:11, 31:22, 43:30)

Šumberová 19 - 2/1, Jeřábková 16 - 2/0, Mikulová 11 - 1/1, Bahounková 3 -2/1, Bělohlávková M 2 - 2/2, Píchová 2 - 2/2, Kargerová 1 - 2/1, Bělohlávková T., Šimáčková, Součková, Petrželová



ODBRZDĚTE HLAVY (U14)

a pojďte zkusit normálně hrát celých čtyřicet minut.

Tradice je hezká věc, ale že bychom museli opravdu dostat pokaždé koš z rozskoku, to si nemyslím. Ovšem když začneme nesoustředěně, takže sotva soupeřky jdou útočit na vlastní koš, my se jmeme je bránit a pak se prostě jen směr otočí a po pěti vteřinách je to 0:2, nemám k tomu co říct.

Nedokážeme se vážně srovnat s tím, že nás vlastně nikdo nebrání ?( po prvním koši Kláry dostanou hráčky soupeřek pokyn "nelepte se na ně"). No pokud nejdou hráčky k nám (a my celkem pochopitelně zatím neumíme potrestat tuhle ne-obranu střelou), tak prostě nezbude, než jít k nim. Jenže naše hráčky krouží a jsou šťastné, že jim nikdo míč nebere - Klára, Vanda (!!) abych jmenoval jen ty nejvzdálenější oběžnice. Majda je se svým únikem P/L tak známá, že ji nebrání nikdo už třetí zápas a ona si stále neví rady. Ano, pár střel zkusila a nikdo jí nevyčítá, že nespadly do koše, ale neumíme se prostě jen přiblížit?

Pokud tedy nejde snadno útočit do odstoupené obrany (budiž), budeme bránit aspoň my ? Ale kdepak.. zopakovali jsme "obranu" ze zápasu s Basketem Ova - devět faulů na zápas! Místo tlaku na hráčku s míčem se necháme obejít jen prostým zrychlením a pokud jde někdo směrem ke koši, schováváme si faul až na střelu, abychom férově dali šanci na skórování aspoň z trestných hodů. Mnohdy ani to ne a doprovázíme driblující hráčky jako čestný doprovod (Ema+Vanda) až najdeme míč v koši. Chápu, že starší hráčky s větším rozhledem po hřišti nás můžou přehodit, ale copak my nepoznáme, kdy se hráčka rozmachuje k dlouhé přihrávce? Všechno je jen v hlavě - chybí odhodlání, soustředění a zakousnutí. Pak zbývají jen SOS pohledy .. ovšem řekněme si rovnou, že žádná záchranná loď není na obzoru, pokud si nepomůžeme sami, nikdo to za nás neudělá.

Něco jako pochvalu zasluhuje Klára za začátek zápasu, pak už si většinou hrála jen na sochy, Eliška Zahr., která nás zachránila dvěma nebojácnými nájezdy, Happy za pár doskočených míčů a .... dál už nevím. Na konci třetí čtvrtiny a začátku čtvrté jsme získali konečně vedení přes deset bodů (37:49), doskočili v útoku míč, ovšem nesmyslně ho vrátili soupeřkám. Místo toho, abychom v klidu vyhráli přesvědčivým rozdílem, vrátili jsme domácí hráčky dalšími několika chybami na koně a nakonec se strachovali o vítězství.

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ - OSK 49:52 (17:19, 27:29, 37:45)

Šumberová 12 - 7/2, Mikulová 12 - 4/2, Zahradníčková 10, Bělohlávková M 5 - 2/1, Bahounková 4, Píchová 3 - 2/1, Petrželová 2, Jeřábková 2, Součková 2 - 2/0, Šťastná 0 - 2/0, Kargerová, Bělohlávková T., Šimáčková




POKUD SI MYSLÍTE, ŽE NEMŮŽE BÝT HŮŘ (U14)

jeďte do Bruntálu, tam je horší úplně všechno. Snad kromě podlahy v hale a rozhodčích.

Dorazili jsme s určitým odhodláním aspoň chytit míč a snad i bránit, ale moc se to nedařilo. Majda bohužel nastoupila s výrazem raněné laně a tím i celá první sestava jaksi změkla. Soupeřky, které se zřejmě inspirovaly četnými stojícími větrníky cestou do tohoto příjemného podhorského městečka, hrály obvyklý Ne-Basketbal, vyznačující se dvoumetrovým odstoupením do obrany, řadou clon v útoku a soutěží o co největší ránu do desky při střelbě. To bylo pro nás s naším dnešním žalostným výkonem těžko překonatelné, zvlášť, když první sestava se nepřiblížila ke koši ani o píď a kroužila kolem jako včely, kterým odjel pojízdný úl.

Vzhledem ke způsobu domácího "bránění" jsme se museli spolehnout na střelbu a přípravu útoku ve stylu "dovnitř a ven". Ovšem jak se na severu země více zakulacuje, mění i zvuk svoji charakteristiku a slova svůj význam. Takže z pokynu "najeď a vyhoď, najeď a vyhoď, najeď a vyhoď" se do hlav věkterých hráček dostalo: "podribluj a vetři míč do ruky obránci" nebo "přihrej dozadu a zůstaň stát".

Do třetí čtvrtiny jsme nastoupili bez vyfaulované Kláry a taky bez Majdy, na jejíž smutné oči se nešlo dívat. Světýlko jsme vykřesali trochou obrany a obranným doskakováním Elišky Bahounkové, ovšem ani ze skóre -8 jsme nedokázali zvýšit tlak a uspět hlavně v útoku. Proti naší sestavě jedenáctiletých už pak domácí neměly problém, nás potěšila jen střelba Nely, která si konečně nechala říct a jedenácti body zvenku byla naše nejlepší střelkyě. Sice proti takové obraně to není zas takový problém, ale stejně bude fajn, když si tyhle situace vštípí a zafixuje.

BRUNTÁL - OSK 52:29 (13:6, 26:16, 33:20)

Jeřábková 11 - 1x3, Bahounková 4 - 4/0, Součková 4 - 6/2, Šumberová 4 - 6/2, Mikulová 2, Petrželová 2, Píchová 2 - 1/0,



KRNOV: V SUCHÝM TRIKU (U14)

Abych hned vysvětlil: v tom "suchým triku" mohly zůstat domácí, protože se na vítězství s námi ani nezapotili. Odevzdali jsme jim ho totiž sami.

Deset dobře počítaných zahozených dvojtaktů zcela bez obránců + nejméně sedm "průletů" míče rukama a k tomu si přidejte nejméně čtyři míče z autu do autu a už nepotřebujete znát nic, abyste tajenku zápasu ligy U14 v Krnově rozluštili. Ano, byli jsme opět tragicky neohrabaní a hlavně nepozorní a nesoustředění. To je celé hodnocení.

Zbytek už je vlastně jen takové povídání, vcelku jsme se hýbali v útoku a dokonce se i "snažili" ( ne všichni) bránit. Nebýt míče, dal by se náš výkon ohodnotit i lepší známkou, ale bohužel míč na hřišti je a to je náš hlavní protivník. Přiznejme si, že dívat se pět let jak nechytíme míč jakékoli velikosti a to ani tehdy, když na něm máme jako první ruku nebo i dvě, že to opravdu omrzí. Co je na tom ke koučování? Mám vám poradit, že je dobré nastavit ruce tak, aby v nich míč zůstal? A totéž jsou dvojtakty. Nechápu, jak se můžeme dvacet minut rozcvičovat a pak zahazovat jeden dvojtakt za druhým tak, jak, to bylo v první čtvrtině, ale vlastně i potom. Přitom nám z krnovské obrany nehrozilo žádné zvláštní nebezpečí, domácí se obranou nezatěžovaly, spoléhaly se na to, že míč prostě chytí a hodí ho dopředu, no a když nedají napoprvé, zužitkují svou výškovou převahu. Kdyby ovšem míč našli pokaždé v koši, byl by jim tenhle plán k ničemu. To by ovšem proti nim musely stát hráčky rozhodnuté koš dát.

Naše výkony v tomto zápase můžeme rozdělit na 1/ přijatelné (což v žádném případě neznamená nějak moc dobré) - Klára, Eliška Bahy a Sára, 2/ nulové - Majda, Nela, Maruška, Ema, 3/ divoké a bláznivé - Eliška Zahr. a 4/ vysloveně toxické - Vanda, Dominika, Táňa, Happy.

Rozehrávačky hrály bojácně a neproduktivně - například Nelčiny soustavné "nájezdy" po změně směru P-L a následné odhození míče na koš se dají považovat už skoro za umanutost. Majda měla v hlavě nohu nebo bůhvíco. Kdykoli jsme se přiblížili na čtyři body, zasáhl někdo v červeném a odevzdal dva míče po sobě soupeřkám, střídat nemělo moc smysl, každá další z lavičky opakovala chyby těch předchozích. No a na závěr - ještě jsme pořád tak "malí" že nepoznáme velká čísla na panelech nad koši? Dvakrát jsme "najeli" deset vteřin před koncem čtvrtiny, naopak když jsou do konce dvě sekundy, tak přihráváme..... Kdyby nás pvšem pálilo jen tohle, mohli bychom si výskat, naše problémy byly úplně jiného rázu.

LOKO KRNOV - OSK 58:47 (13:12, 30:21, 41:34)

Šumberová 16 - 2/0, Bahounková 12 - 4/4, Zahradníčková 10 - 4/2, Mikulová 5 - 2/1, Součková 2, Píchová 1 - 2/1, Jeřábková 1 - 2/1, Bělohlávková 0 - 2/0, Šťastná 0 - 2/0




POKLIDNÝ PROLOG PRAŽSKÉHO PŘEBORU (U13)

Miluju aliterace :). A taky rychlý, živý basketbal se spoustou zdánlivě levných košů - takový, jaký jsme většinou předváděli v Praze při naší první cestě za týmy z hlavního města. Opravdu je možné, že nám zatím dělají potíže ty šestky míče, protože dnes jsme opět měli většinou lehkost a start a přihrávku jako v Kyjově. Ovšem víme, že další zápasy nebudou taková selanka, protože silná čtyřka PP teprve přijde.

První zápas byl rozcvičkou po hodně brzkém vstávání a cestě vlakem, občas jsme zbytečně mávali rukama a dávali tak možnosti rozhodčím, ale když ono to příliš jinak nešlo, protože hráčky v modrém byly opravdu často obtížně předvídatelné. Dobře zapadla i Anička, která s námi hrála bez tréninku úplně poprvé a ukázala, že bude chápající a rychle reagující spoluhráčkou - i když si zatím tolik netroufala.

Druhé utkání bylo přece jen vyrovnanější, zvlášť, když jsme v první čtvrtině ze stavu 17:8 udělali 17:19, ale druhá sestava své soupeřky zřetelně převyšovala a po poločase už bylo všechno jasné. Příjemně překvapily velice slušné trestné hody (že by ta práce na individ. technice?) a také pohyb v útoku už nebyl tak stereotypní. Přece jen jsme jistě mohli dát víc přesnějších přihrávek, rychleji vyběhnout, správněji bránit, ale to se dá napsat o každém utkání. V dobré náladě jsme vyrazili opět na Pendolino a posilnění v BurgerKingu (kde zůstaly stravovací doporučení?) jsme si mohli večer celkem zaslouženě odpočinout.

BA RADOTÍN - OSK 13:96 (3:27, 4:55, 9:77)

Šumberová 25 -4/1, Součková 12 - 1/0, Bahounková 11 - 4/3, Jeřábková 10 -7/4, Mikulová 9 - 2/1, Petrželová 7 -4/3, Ellnerová 7 - 6/1, Zahradníčková 5 - 6/1, Píchová 4 - 6/2, Šťastná 4, Bělohlávková 2 - 2/0,

OSK - BASKET SLOVANKA 77:36 (19:19, 40:21, 63:28)

Jeřábková 16 - 3/2, Bahounková 11 - 3/1, Mikulová 10 - 4/2, Zahradníčková 9 - 4/1, Šumberová 8, Petrželová 7 - 7/3, Píchová 6 - 3/2, Součková 4 - 2/0, Bělohlávková 2 - 2/2, Ellnerová 2, Šťastná 2




TENHLE VÝTAH TEDY NAHORU ROZHODNE NEJEDE (U14)

Basket Ostrava jistě není špatný tým, ale při vší úctě k soupeři - pohybuje se někde v odstupu 30-40 bodů za nejlepšími celky ČR. Ano, máme tým r. 2007 a podstatná část jsou vlastně U12, ale budeme se vymlouvat donekonečna? Místo abychom odstupy na týmy ročníku 2006 zmenšovali, tak dnes to bylo právě naopak. Je možné, že nás míče č. 6 pořád ještě zpomalují a jaksi uzemňují, protože jsou moc velké, moc tvrdé a moc těžké.. ale dá se tím vysvětlit všechno? Ano, Majda byla opravdu bez sil a Eliška Zahr. chyběla ( minimálně ve schopnosti chytit míč), ale to nemůžou ostatní udělat něco, aby je nahradili?

V Kyjově jsme lítali a bojovali - a třeba i faulovali, dnes jsme jen povlávali za soupeřkami - 7 osobních chyb za zápas - to jako má být úsilí v obraně? A protože od obrany se všechno odvíjí, tak podle toho to taky vypadalo a dopadlo. Hned z rozskoku jsme dostali koš - to opravdu musíme reagovat až po třech vteřinách? A sice jsme jakž takž začátek chytli a zlom přišel až za stavu 10:16, kdy jsme neproměnili jasný dvojtakt a další střelu a místo toho dostali tři koše v závěru (takže ne 14:16, ale 10:22).

No a pak už to jede s kopce - nechytíme odražené míče ani přihrávku, předstíráme jakési "vypomáhání" které skončí tím, že původní hráčka je úplně volná, zvedáme v panice míče nad hlavu (pamatujete na zápas proti Hradci na Čajce?) a otáčíme se zády do směru útoku, protože si nejsme jistí vlastním driblinkem. To všechno vede k rozpadu jakékoli hry a ke košům, které padají víceméně náhodně. Totální propadák zmenšila po přestávce Klára (proč ne hned od začátku?), pochvalu zaslouží Dominika a za aktivitu - byť často naprosto chaotickou - Vanda.

OSK - BASKET OVA 37:76 (10:22, 17:41, 26:62)

Šumberová 10, Šťastná 6, Píchová 5 - 2/1, Jeřábková 5 - 2/1, Petrželová 4, Mikulová 4, Součková 1 2/1, Bělohlávková 1 - 2/1, Bahounková 1 - 2/1



ČÍSELNĚ STEJNÉ, HERNĚ PŘECE JEN LEPŠÍ

Pokud jsme nebyli favority proti Basketu Ova, tím méně jsme jím byli proti SBŠ 2006, ale přesto se nám podařilo pár jiskřiček rozfoukat. Nejprve tedy k nim: V první čtvrtině až na obvyklý koš z rozskoku (hrůza!) jsme hráli docela slušně nahoru-dolů, přece jen jsme trochu odvážněji bránili a hlavně zásluhou Kláry byli nebezpeční i dopředu. Majda v tého čtvrtce dobře řídila hru, zapojovali jsme do pohybu všechny a až na Vandu, pro kterou neexistovala jiná přihrávka než ve výši srdce (a tudíž VŽDY přes ruku bránící hráčky) i slušně kombinovali. Aspoň trochu nás držely trestné hody (23/11 - t.j. 47% v celém zápase a bohužel dva neplatily pro Klářin přešlap !!).

Tím ale pozitiva skoro končí. Bojovat s výškovou převahou soupeřek jistě není snadné, ale v první řadě nám chybí připravenost (zastavit hráčku dál od koše) - absolutní propadáky představovala Majda, ale i Sára. Pak nám chybí výskok - nejlépe včasný a chycení míče ve vzduchu. Tady se dá říct, že "se snažíme", což ovšem je skoro ještě trapnější. DOVEDNOST chytit míč do dvou rukou prokázaly snad jen dvě hráčky - Eliška Zahr. a Happy. Ostatní by se uplatnily v lovu molů šatních nebo jako signalisté na lodích v mlze - chyběly jim jen praporky (Dominika, Eliška Bahy a další). No a konečně je dobré, když se nám ten míč podaří chytit, ho taky udržet. Tady opět nejvíc ztrát, které jsou vlastně ne-zisky předvedla Sára. Psal se technický zápis a bohužel na tuto situaci tvůrci ve FIBĚ zapomněli - budeme je muset pozvat na ukázku - nenapadlo je totiž nic obyčejnějšího, jako že člověk může ztratit míč buď kroky (neděláme skoro vůbec - pochvala), špatnou přihrávkou (ano pár jich dáme, ale ne víc než je běžné) nebo "ball handlingem", tedy např. přenášením míče nebo přerušovaným driblinkem (u nás skoro nevídané). To, že by někdo mohl ztratit míč průletem mezi rukama (po dobré přihrávce), pádem na zem, promáchnutím nebo odrazem od napnutých paží, to přesahuje fantazie IT specialistů. U nás je to ale zcela běžná situace.

Budeme muset se naučit vnímat i čas a vůbec okolnosti kolem. Je úplně zbytečné ztratit míč vteřinu před vypršením času čtvrtky přihrávkou "někomu" , stejně jako dostat osm bodů v závěrečné půlminutě zápasu, kdy už jde jen o to, se ctí dohrát (a ne se pouštět do nesmyslů - Eliška B., Klára), za které se platí ztrátami. ¨

OSK - SBŠ OVA 35:81 (10:18, 20:42, 26:62)

Šumberová 10 - 7/4, Zahradníčková 5 - 4/1, Šťastná 4, Bělohlávková T 3 - 2/1, Jeřábková 2 - 2/2, Petrželová 2, Mikulová 2 - 2/0, Bělohlávková M 2, Bahounková 2 - 2/2, Šimáčková 2, Píchová 1 - 2/1,




START LIGY U14 SE POVEDL (U14)

Začnu prologem: Jednu chvíli, ještě 75 min. před rozskokem se zdálo, že budeme konečně všichni, tedy všichni nominovaní, ale neklaplo to. Za nemoc samozřejmě nikdo nemůže, fakt ale je, že se potkáváme čím dál víc s následky ERV, tedy Extrémně Rizikového Volna - vzpomeňme si na Vandinu spálenou ruku, Sářinu nohu, Domčino nachlazení - prostě volno ( tedy nebasketbalový program) přináší extrémní míru rizika nemoci nebo zranění.

Ukázalo, se ale, že soupeř je na tom ještě hůř, my jsme přece jen měli jedenáct hráček, což při systému střídání "Passarelle" bylo až dost. Úvodní sestava soupeře dokonale přejela, vycházelo skoro všechno, nejen obrana, ale i odvážná řešení 1/1 ( nejen Majda, ale i Sára a Klára). Docela jsme běhali a vlastně už po první čtvrtině připravili půdu pro jasné vítězství. Chápal jsem, že to nemůže být -krát čtyři, tedy 160:8, ale že bychom se museli tak trápit ve druhé čtvrtce a vyhrát jen 9:8, to jsem netušil. Příčiny je potřeba hledat především ve všeobecné pomalosti a stylu hry, který jsem kritizoval už proti Prostějovu.

Majda byla v tomto ohledu podstatně dynamičtější než Nela, dokázala dát i pár asistencí a všeobecně dávala hře víc jiskry, což Nela ve třetí čtvrtině dost vylepšila, ale ne natolik, aby se hra vrátila k naší dominanci z úvodu. Kromě Majdy a Kláry je potřeba pochválit zejména odvážné (nebo konečně odvážné) "mladé pušky", tedy Vandu, Domču a Sáru, které odehrály pár velmi nebojácných situací, hlavně v obraně a ve hře 1-1. Naopak nebyla tolik vidět Happy, Eliška Zahr. měla dost práce v obraně a Táně s Maruškou trvalo logicky dost dlouho, než se vůbec zorientovaly. Musíme jít pořád za agresivitou (agresivitou v tom dobrém slova smyslu a to nejen v obraně, ale i v útoku, kde nemusíme pořád hledat rozehrávačky vzadu, ale jít do odvážných situací, které mohou skončit rychlým košem dříve, než se soupeř vzpamatuje). Naše vlastní obrana byla na clony při vyhození z autu celkem připravena, pár clon ve hře jsme sice nevyřešili, ale to ještě přijde zkušeností. První trojka v soutěži (Majda) byla hezkým bonbónkem.

OSK - HAVÍŘOV 77:24 (38:2, 47:10, 60:13)

Mikulová 28 - 4/1, 1x3, Šumberová 15 - 4/3, Píchová 9 - 2/1, Zahradníčková 8, Petrželová 8 - 2/0, Součková 5 - 2/1, Bělohlávková T 2, Bělohlávková M 2




HYPERENERGETICKÝ TUBANAK KYJOV (U13)

Tak nevím, energetické nápoje jsou na seznamu zakázaných potravin (spolu s chipsy, Bake Rolls a kukuřicí), ale naše U13 byly po celý turnaj tak nabité energií, jako kdyby je někdo ozářil izotopem kobaltu Co60. Předvedli jsme pár crazy zápasů, něco agresivity, organizaci v obraně a rychlý protiútok a docela nečekaně (hráli jsme navíc bez Majdy a Marušky) jsme zvítězili ve všech utkáních i celém turnaji.

Možná nám pomohla ta nepříliš živá předpremiéra proti Prostějovu, kdy jsme připomínali SlowMotion relaci, ale ať je to čím chce a jak chce, představili jsme se v Kyjově jako superběhavý, hodně agresivní a také značně odolný tým. Na TUBANAKu jsme byli poprvé, já z dřívějška mohu srovnávat a dnes je to opravdu jeden z nejlepších turnajů, srovnatelný třeba i s Klatovami. Nízký počet přihlášených chlapeckých týmů U12 pořadatelé vyřešili jejich zapojením do turnaje dívek U13, čímž zarovnali počet na krásných šestnáct, kluci ale (prozatím) na dívčí týmy nestačili a obsadili poslední místa celkového pořadí. Zahraniční týmy zastupovaly velmi dobře dva slovenské kluby - skoro tradiční Stará Turá a také Ružomberok, který jsme už znali z loňského Ostrava Cupu. Ne všechny domácí týmy přijely v plných sestavách, hráčky chyběly Ostravě, Frýdku, HB Basketu, Brnu a konec konců i nám, důvody jsou různé, někde reorganizace týmů, někde oblíbené podzimní cestování, někde nemoci nebo zranění. V systému šestnácti týmů nebyl čas na zápasy křížem, čímž narostl význam losu a složení jednotlivých skupin. Prakticky každá porážka znamenala sesun o čtyři místa, ale vzhledem k času se to nedalo jistě udělat lépe.

Jak už řečeno, my jsme předvedli týmový výkon, který nestál na jedné pětce natož na jediné hráčce - to je konec konců vidět o z rozložení střelby a do každého zápasu se podle možností podívaly všechny hráčky. Přežili jsme bez zranění, jen trochu dotlučení, ale euforie z vítězství ( je to náš pátý vyhraný turnaj - Plyšákov 2017, Klatovy 2018, Sosnowiec 2018, Montecatini 2019) snad utlumila bolest z modřin.

OSK - KP Brno 62:22 (20:9, 32:13, 50:17)

Šumberová 12 - 2/2, Petrželová 10, Součková 10 - 4/4, Jeřábková 10 - 2/0, Poučenská 4, Zahradníčková 4, Šťastná 4, Bahounková 4 - 2/0, Šimáčková 2, Píchová 2

Jednoznačná záležitost proti soupeři, který měl v týmu několik začínajících hráček. Už první sestava rozhodla, dál jsme už náskok jen navyšovali. Výborná Klára a taky Sára zvládla svůj part rozehrávačky.

OSK - Pardubice 07 56:28 (19:4, 30:15, 41:19)

Bahounková 13 - 2/1, Jeřábková 9 - 2/1, Šumberová 7 - 2/1, Součková 6 - 4/2, Petrželová 6 - 2/0, Zahradníčková 4, Šimáčková 4, Šťastná 2, Kargerová 2, Píchová 1 - 2/1, Poučenská 0 - 2/0,

I večer jsme zvládli utkání s klidem, Eliška Bah se probudila konečně k výkonu, jaký od ní čekáme, méně se dařilo Kláře, oba dva zápasy na sebe upozornila Vanda v útoku a Happy několika zisky i střelami.

OSK - Kyjov U12 - kluci 70:14 (10:11, 12:43, 12:49)

Šťastná 16 - 2/0, Píchová 14 -2/2, Součková 10 - 4/2, Poučenská 6, Bahounková 6, Petrželová 4, Jeřábková 4 - 4/2, Šumberová 4 - 2/0, Smolková 2, Kargerová 2, Šimáčková 2 - 6/2,

Prohraná první čtvrtina byla dost ostuda, i když soupeř dal do jedné pětky to nejlepší, co měl. Toho zdvojování bylo možná vzhledem k věku soupeře až moc, ale nedalo se to zastavit, po první čtvrtině to bylo jako lavina..

OSK - HB Basket 56:33 (13:6, 26:14, 45:19)

Jeřábková 12, Šumberová 11 - 2/1, Šťastná 9 - 2/1, Bahounková 7 - 4/1, Zahradníčková 4, Součková 4, Petrželová 4 - 2/2, Poučenská 3 - 2/1, Šimáčková 2, Píchová 1 - 2/1,

Lehce prestižní, i když nijak vyhecované utkání - po prvním koši J. Pilařové jsme se vzpamatovali a přehráli soupeře hned v první sestavě, od stavu 20:10 už bylo utkání jasně v našich rukou, dominovali jsme hlavně v protiútoku. Je ale potřeba říct, že soupeř měl ten den už třetí zápas (my druhý) a za sebou velmi těžké utkání se Starou Turou, kterou porazil o jediný bod. Navíc v malém počtu už hráčkám z Prahy došly síly. Nicméně dobrý pocit z výhry nad jedním z nejlepších celků ČR nás hřál až do rána.

OSK - Kyjov 56:39 (12:17, 19:27, 27:39)

Šumberová 10 - 6/4, Součková 9 - 2/1, Bahounková 9 - 3/1, Jeřábková 7 - 4/1, Píchová 6 - 2/2, Zahradníčková 6 - 5/2, Šimáčková 4, Šťastná 4 - 2/0, Petrželová 1 - 6/1,

Finále proti domácím je vždy těžké - a jsou místa, kde je to extrémně těžké a Kyjov patří na tento seznam také. Tady byla domácí děvčata naspeedovaná možná předchozím zápasem kluků U15, do toho rodiče, bubny a trubky a občas příliš horké hlavy na obou stranách. Začali jsme špatně, protože jsme neproměňovali ty nejlevnější šance (Vanda, Nela) a soupeř nás přehrával nasazením váhou i výškou. Některé ukvapené střely byly způsobeny jistě i strachem, když ne o život, tedy aspoň o zdraví z mohutných obránců. Až za stavu 0:10 dala Klára první šestku a začala stíhací jízda, jejíž polovinu jsme stihli ještě do konce první čtvrtiny - 12:17 a zbytek pak v průběhu čtvrtiny druhé, proti přece jen slabší sestavě domácích. Jakmile jsme byli na +10, už jsme se dostali ke své hře a sice někdy se slzami v očích, ale šli jsme za vítězstvím. Velký kus práce jako obvykle proti těmto soupeřům vykonala Eliška Zahradníčková, dobře bránila i Vanda, kdyby jen na každý náznak a klamný pohyb doleva nevyběhla málem po schodech na tribunu. Když se na pravačku Sáby Březinové soustředila, bylo to hned lepší. V poslední čtvrtině jsme ohrožovali už jen sami sebe - jednak zcela zbytečnými fauly (Eliška B., Emma), jednak obvyklým blázněním dopředu bez ohledu na čas (Sára, Dominika). Naštěstí jsme přece jen našli uklidňující prvek v podobě Elišky Bahounkové, která odehrála poslední čtvrtinu s přehledem ( i když jsme ji vyhráli jen 12:17). Za odhodlání, za to, že jsme hráli statečně, za to, že jsme nepodlehli atmosféře a nevzdali to ze strachu, za to všechno jsme si první místo určitě zasloužili. Individuální ocenění jsou krásná věc a plně je přejeme Nelče a Elišce, ale co dokáže tým, to předvedli nejen naši basketbalisté na MS, ale i my na našem letošním prvním velkém turnaji.




PRVNÍ PŘÍPRAVA (U13)

Poprvé v sezóně jsme si zahráli jako U13, v přípravě proti sousednímu Prostějovu a je třeba říct, že to nebyl hezký pohled.

Snad to bylo klouzající podlahou, snad všedním dnem, nevím, ale hráli jsme, jako když lokomotivě podkluzují kola. To U12 o víkendu (ano, na Stupkové) hrály mnohem rozhodněji, mnohem odvážněji, mnohem bojovněji a mnohem méně profesorsky. Především v obraně jsme soupeřkám vlastně vůbec nepřekáželi a jakmile přešly prostějovské hráčky na naši polovinu, zaujali jsme vyčkávací postavení na dva metry od hráčky s míčem. Takhle pojatá obrana nikoho nerozhodí ani nerozpláče a každý pokročilejší soupeř si udělá, co ho napadne. Směrem dopředu to také nebylo bůhví co - pojďme se zbavit těch neustálých přihrávek rozehrávačce dozadu (když můžeme vyvinout tlak na obránce rovnou přihrávkou na volnou hráčku vpředu), pojďme dát odvážnější přihrávku jak v protiútoku, tak i dovnitř obrany v postupném útoku. Pojďme registrovat, kdo koho (a hlavně kdo mě) brání a co z toho vyplývá. A taky pojďme chytit míč dvěma rukama (Vanda, Dominika, Sára) a pojďme dát zpod koše koš (Maruška, Vanda. Dominika).

Vím, že proti silnějším soupeřům to bude jiné, ale opravdu se mi líbí nekomplikovaná a přitom úžasně efektivní hra Lily - abych někoho pochválil - která si s ničím neláme hlavu a prostě hraje. Dobře se ukázala i Katka, i když proti U12, kde byla mnohem víc vidět, se musela "spokojit" s vedlejší úlohou a třeba v obraně má co dohánět.

OSK - OP PROSTĚJOV 83:17 (17:5, 39:9, 62:15)

Jeřábková 15 - 3/1, Šumberová 12 - 4/0, Bělohlávková 12, Součková 10 - 5/2, Ellnerová 8, Poučenská 7 -4/3, Zahradníčková 5 - 2/1, Kargerová 4, Bahounková 4, Petrželová 2, Smolková 2, Šťastná 2




ČAJKA CUP (U14)

V brutálně zredukované sestavě ( o turnaji se vědělo "jen" tři měsíce) jsme odehráli čtyři zápasy Čajka Cupu, nakonec vybojovali aspoň to jedno vítězství a přežili úmorné horko a skleníkovou atmosféru v hale SŠP.

Byla to první prověrka po soustředění (tak to ale měli všichni), projevovala se pochopitelně únava a určitě také zklamání z toho, kdo všechno hrát nebude (tak to všichni neměli - pokud jsme stačili počítat, tak hradeckých i brněnských bylo patnáct !!). Přesto hlavně v pátek jsme odehráli slušné dva zápasy, lépe řečeno jeden a tři čtvrtě, první čtvrtina s KP byla hodně nejistá. Příliš střídat se nemohlo, Harry a Lila, které doplnily sestavu na aspoň trochu přijatelný počet jedenáct, vlastně původně hrát neměly (a přesto nic neřešily, přišly a svoje minuty si zkoušely odpracovat, jak to jenom šlo). V neděli tak panovala už velká únava ( hlavně Klára, ale určitě i další), takže vypínaly nejen nohy, ale i hlava.

OSK - KP BRNO 36:44

Šumberová 11 - 5/1, Jeřábková 10 - 4/2, Bahounková 6 - 4/2, Petrželová 4, Zahradníčková 4 - 8/2, Součková 1 - 2/1

OSK - STUDÁNKA PARDUBICE 57:46

Šumberová 26 - 11/4, Zahradníčková 8, Bahounková 7 - 1/1, Součková 6 - 3/2, Šťastná 4, Kargerová 2, Šimáčková 2, Jeřábková 2 - 2/0, Petrželová 2 - 2/0,

OSK - HRADEC KRÁLOVÉ 29:61

Zahradníčková 9 - 4/1, Šumberová 6 - 5/2, Jeřábková 4 - 4/2, Petrželová 4, Šimáčková 2, Bahounková 2,

OSK - ŽABINY BRNO 24:72

Zahradníčková 7 - 4/1, Jeřábková 6 - 4/2, Šumberová 4, Petrželová 4, Kargerová 2, Bahounková 1 - 2/1

Každý den měl jednu klíčovou hráčku - v sobotu Kláru a v neděli Elišku Zahradníčkovou, ostatní, jak je vidět ze skóre, spíš jen občas něco přidaly a některé ani to ...inu, kdo nic nezkusí, tomu se nic nepodaří. Kromě toho, že nevolíme správná řešení ( nebo nic nezkoušíme) to vypadá, že budeme až do U19 chytat míč tak, že budeme čekat až spadne do rukou jako ranní déšť, budeme pobíhat po hřišti se vztyčenými pažemi a vzpínat je ke slunci, do nejdelší budoucnosti budeme přihrávat z těžké situace obloučkem ( místo o zem), budeme pořád chycený míč házet někomu z metru do nosu a tak dále.

Na pestřejší a vůbec kvalitnější individuální technice musíme pracovat, ale musíme i přemýšlet a odezírat a napodobovat - k tomu se výborně hodí probíhající MS mužů