hlavní stránka |
termíny |
KADETKY U17 OSK Olomouc
DOROSTENECKÁ LIGA 2011-2012
POSLEDNÍ BITVA ? NE, SPÍŠ NUDA .. ALE VÝHRA ZŮSTALA DOMA
Poslední zápas dlouhé série nebyl zdaleka nejkvalitnější, spíš se dal zařadit na konec stupnice kvality - z obou stran.
Čekali jsme nabuzené soupeřky, které v Praze ukázaly, jak dovedou bránit, ale tentokrát hrála děvčata v modrém unaveně, bez jiskry a nepřesně. My jsme na tom byli jen o něco málo lépe, ale aspoň jsme se občas trefili
a tím získávali náskok hned od 1. čtvrtiny. Byl to takový nepochopitelný dívčí basketbal, který nelze rozumem popsat, něco jako vesmír nebo zrod motýla z housenky, prostě nad ním zůstával rozum občas v údivu stát.
Z toho, co lze přiblížit slovy vybírám především zlepšení Týny / ale proč nastalo zrovna dnes a kdy nastane opět nebo zda je to trvalý stav - to si netroufám předpovídat /. Dobře hrála i Zuzka, která někdy s rozpaky, ale
v zásadě kopírovala svůj nedělní výkon. Ocenění zaslouží i Markéta, hlavně kvůli svému kolenu. Tereza s Luckou dnes nemusely vydávat tolik sil, jejich obránci zdaleka nebyli tak aktivní jako o víkendu, také nám vyhovovalo větší hřiště.
Zmatky v poslední čtvrtině, kdy Aritma dala 33 /!/ bodů zřejmě nějak patří k tomu, co děvčata občas produkují, ale nesnažte se to vysvětlit nebo řídit.
Všimněte si trestných hodů - dnes 17/16 !! - takže ono to jde, ale proč někdy a jindy ne, na to se odpověď hledá těžko..
Poslední zápas soutěžního ročníku 2011-12 tak nakonec skončil vítězstvím, které přineslo jistě radost zhruba dvacítce diváků a také hezký pocit Tereze Lančové, která odehrála poslední, dvěstědvacátépáté utkání za OSK. Přejme jí v zelených dresech brněnského Frisca hodně dalších úspěchů.
Za slušný výsledek - dělené 1. místo v DL se Spartou - je potřeba ocenit i všechny další hráčky, už na začátku sezóny jsem psal o pozitivní náladě v týmu, věřme, že mu vydrží i v budoucnu
Tým kadetek čekají totiž velké změny - odchází hned 5 hráček ročníku 1995, Míša Matušková přestupuje do Hradce, ale čekáme že vstanou noví bojovníci především z ročníku 1997 a také si dost slibujeme od nově příchozích hráček - Naty Pokorné a Dominiky Funkové.
|
NIKDY NEVÍŠ CO SE STANE V RÁJI
Optimismus nebyl na místě, víc než citelně chyběla zraněná Míša, zdravotně nebyla v pořádku ani Pavla a dlouhodobější problémy má An-Haus. Zjevná byla i kumulace únavy po náročném TOP 12 středních škol / Lucka, Šupa, Tereza /. Sehráli jsme dva dost odlišné zápasy a zatímco po prvním se nás někteří ptali, jak jsme mohli prohrát, po tom druhém se nabízela otázka, jak jsme mohli před dvěma týdny v Olomouci vyhrát.
Sobotní zápas byla takovou kopií prvního vzájemného utkání z Olomouce. I tady hosté tři čtvrtiny vedli - nejvíce desetibodovým rozdílem - i tady se ale situace otočila úsilím domácích v poslední čtvrtině - nepovedené doskakování a poměrně kuriozní chyby v útoku nás stály náskok a domácím vlily do žil nový kyslík, který nám už zřetelně docházel.
Osmibodová porážka nebyla ostudou, stála nás ovšem mnoho sil a psychická výhoda byla jasně na straně Aritmy. Domácí dobře bránili dvojici Tereza-Lucka a neuměli jsme zapojit v útoku třetího hráče - ať už střelce nebo vysokou hráčku - do skórování. Skoro už tradičně byla v prvním utkání v útoku Zuzka neviditelná, ve druhém naopak výborná.
I v Praze byl druhý zápas horší - podle skóre je vidět, že zejména z naší strany. Z úvodních 0:10 jsme dotáhli na 16:20, ale po zranění Markéty a jejím odstoupení ze hry jsme se stali už snadnou kořistí lehce skórujících hráček domácích.
Jediná, kdo dokázal vylepšit sobotní výkon byla právě Zuzka - na sebe pět faulů, celkem 20 bodů a mnoho doskoků / ty byly už i v sobotu /. Na ostatních se podepisovala únava a narůstající deprese.
|
LEHKÉ ZÁPASY SKONČILY, TEĎ UŽ BUDE VŠECHNO JEN BOJ
Začátek play off přinesl opravdu nelehký souboj se 4. týmem A skupiny - Aritmou. Dosavadní bilance mluvila pro nás, ovše od posledních zápasů se tým z Vokovic podstatně zlepšil, vyspěl a doplnil se i o kvalitní hráčky.
Celý první poločas jsme bojovali s totálně nevhodnou kombinací nepříznivých faktorů - špatnou střelbou a nedůraznou obranou a nulovým doskakováním. Velmi pozvolna jsme se začali dostávat k vyrovnání hry a skóre až od třetí čtvrtiny, především zlepšením práce v obraně pod vlastním košem. Nejvíc pozitivní práce tady udělaly Zuzka s Pavlou a tak se pomalu na naše ruce vracela
i jistota v zakončení - Míša. Nic ovšem nebylo rozhodnuto, nemohli jsme povolit. Velký kus bojovnosti ukázala Lucka, které se střelba nedařila, ale v útočném i obranném doskakování hodně pomohla vyšším hráčkám a neúnavně organizovala postupný útok. Žolíkem se stala pak mladší Míša, jejíž dvě dvojky ale hlavně zisk v obraně přispěly k vybudování rozhodujícího náskoku v závěru.
Druhý zápas byla takový nedělní - z obou stran - pomalejší, vláčnější, méně nasazní i přenosti.
Měli jsme lepší začátek než včera získali vedení, které jsme plus minus udržovali, je občas jsme na jeden-dva body pustili dopředu soupeřky. Nedokázali jsme ale
rozdíl navýšit, vždycky jsme buď získaný míč ztratili nebo jsme udělali chybu v doskakování. V poločase jsme prohrávali o bod a opět museli trpělivě na vítězství pracovat. Nebylo úplně dobré, že skórovaly jen čtyři hráčky, příjemně překvapila střelba Šupy, která nahradila dnešní výpadky Pavliných bodů.
Aritma hrála opět velice kvalitní zápas, především Hřebřinová a Beranová dělaly naší obraně neustále problémy. Druhé vítězství je tedy doma, ale v Praze nás nečeká nic snadného.
|
MEZIHRA : DOBRÉ ZÁPASY, KVALITNÍ SOUPEŘ A NAŠE STARÉ CHYBY
K přípravě před závěrem soutěže jsme si pozvali BA Spartu - vítěz skupiny A nastoupil sice v mladší sestavě, ale zápasy to byly kvalitní a hodně jsme si z nich odnesli.
Nehrála Tereza, příležitost dostaly tři žákyně / Nela, Míša, Barča /, takže jsme oscilovali mezi sestavou letošního a příštího roku. Oba zápasy jsme nakonec vyhráli, v neděli po druhém prodloužení, ale průběh byl nadmíru vyrovnaný.
Až na úvod jsme stále vedli, ovšem hosté byli stále na dostřel a několikrát vyrovnali. Vždycky se ale našel střelec, který posunul skóre opět v náš prospěch. Sparta se ukázala jako velmi dobře sehrané družstvo, několik hezkých kombinací dohrály hráčky
v červeném do konce, naše souhra naopak skřípala a nejen tím, že v sestavě byly tři novicky, částečně i malým množstvím odtrénovaných minut v pěti proti pěti.
Obrana vysokých hráček nebyl příliš dobrá a vázlo i řešení clon. Až v poslední čtvrtině jsme získali rozhodující náskok a nakonec třináct bodů rozdílu bylo víc než kolik odpovídalo rozdílu ve hře obou týmů.
OSK Olomouc - BA Sparta 83:81 / 13:15, 28:33, 49:53, 70:70, 76:76 /
V neděli na návštěvě na hale UP jsme začali střelecky / ne herně / lépe, vedli 10:0, závěr první čtvrtiny jsme však prohráli 3:15 a v minusu pak byli až do poslední čtvrtiny utkání. Proti včerejšku jsme to tentokrát byli my, kdo musel hlídat, aby soupeř neutekl na víc než na pár bodů.
Vázla především hra podkošových hráček / přes bojovnost Markéty / zejména Zuzka byla hodně pasivní a v obraně si v této fázi zápasu nevedla dobře. Míša byla velmi dobře bráněná a tři minuty před koncem za nerozhodného stavu se trochu nešťastně vyfaulovala. To jsme ještě netušili, že Lucka bude muset odehrát ne 32, ale třináct minut do konce utkání
téměř úplně sama. Nicméně v poslední čtvrtině jsme zlepšili především obranu vysokých hráček, která nám dělala celý zápas potíže.
Velké zlepšení Zuzky znamenalo nejen doskoky a zisky, ale hlavně i její útočná aktivita nutila hráčky Sparty k faulům. Největší práci v této části hry odvedla jednoznačně Lucka, která otevřela druhé prodloužení trojkou a vedla si výborně i v dalších minutách. 100% trestné hody / Pavla, Zuzka / nakonec znamenaly přece jen dvoubodové vítězství.
|
DVĚ VENKOVNÍ VÍTĚZSTVÍ ZAKONČENÉ VÍTĚZNOU TROJKOU
Konec prázdnin - moc jsme toho nenatrénovali, poslední dva zápasy už neměly na nic vliv, únavné jarní počasí - to všechno se podepsalo na nepříliš probuzeném výkonu v obou
utkáních, kdy jsme měli výpadky hlavně v obraně - dvakrát inkasovaných sedmdesát bodů není na pochvalu. Soupeři ovšem, to je potřeba říct, nastoupili doma v o mnoho silnějších sestavách.
V sobotu jsme zcela prospali začátek z 2:0 jsme to pustili až na 2:12 / z našeho pohledu /, takže bylo co napravovat. Naštěstí jsme se i v netypické frýdecké hale zastříleli
a pomocí trojek se v první čtvrtině dotáhli, ve druhé mírně odskočili a ve třetí už získali utkání definitivně do své moci. Jako vždy se v prvním utkání pomalu adapatovala Zuzka - v neděli v Ostravě už byla naštěstí zase v basketbalu,
Markéta tentokrát bojovala, ale víkend jí příliš nevyšel. Tím jsme proti vyšším a urostlým hráčkám Frýdku ztráceli na doskoku i v obraně 1-1. Jen párkrát se povedlo správně zareagovat v obraně, jinak se s jistotou vždy našel někdo, kdo zaspal.
Závěry nejsou naše silná stránka - aspoň do té doby příliš nebyly - takže jsme opět šestnáctibodové vedení hodlali prohospodařit - zejména nekázní a někdy i netaktikou tam, kde bychom už jistou vyspělost čekali. Snahu domácích odrazily poslední dva koše Pavly, ale proti lepšímu
soupeři bychom asi v takové pohodě nebyli
V Ostravě jsme rovněž narazili na kvalitnějšího soupeře než na podzim v Olomouci, hlavně extraligoví pendli tvrdili muziku a nám trvalo, než jsme se adaptovali, přečetli silné a slabší stránky a dokázali reagovat. Poté
už to šlo, ke střílejícím Míše a Lucce se přidala Zuzka a aktivitou i An-Haus a dostali jsme se na osm bodů vedení. Zóna domácích nás ale výrazně přibrzdila, nebyli jsme dost tvořiví a spoléhali jen na trojky, které
ale neměly včerejší přesnost.
Když soupeřky trestnými hody vyrovnaly, schylovalo se k prodloužení, které ale zamítla An-Haus krásnou trojkou osm sekund před koncem - potřebovala se učit elektrokardiografii a nemohla ztrácet čas ! /. Závěrečné sekundy byly taktickým cvičením o tom, jak a kdy faulovat, zvládli jsme je na dvojku, nicméně poslední střela
domácích do koše nedoletěla a s dlouhodobou částí ligy jsme se tedy rozloučili šťastným vítězstvím.
SBŠ Ostrava B - OSK Olomouc 74:77 / 16:14, 34:36, 55:52 /
|
PŘÍJEMNÝ PODVEČER V HAVÍŘOVĚ
Příjemnost tohoto podvečera byla daná dvěma věcmi - krásnou havířovskou halou a přátelským prostředím a také dobrou naší hrou. Nejprve se musím zastavit u té haly : asi 1 km od původní, stále velice slušné městské sportovní haly v Havířově vyrostla další " školní tělocvična " - hala ligových parametrů s hledištěm
pro zhruba 200 diváků, s kompletním zázemím a vůbec. Vím, že následující povzdech je marný a na těchto stránkách obzvlášť, ale kdy už přijde doba, kdy olomoučtí radní a zastupitelé procitnou z dlouholetého spánku a ze sna o tom, jak mohutně podporují sport ve městě a udělají si výlet třeba zrovna do Havířova / nebo do Benešova, Mostu, Hranic - prostě kamkoli, kde pobrali více rozumu a dovedou něco
pro místní sport opravdu udělat. Pyšnit se více než 40 let starou halou Univerzity - byť na olomoucké poměry je stále skvělá - opravdu nestačí.
Tolik povzdech nad úrovní místní podpory sportu a teď už k zápasu. Začali jsme hezkou střelou An-Haus rychle přidali další dvě trojky z rukou Lucky. Soupeřky držely krok do stavu 11:10, protože naše reakce v obraně se stále nedaří zrychlit. Pak už byla hra v naší moci, střelecky se dařilo skoro všem - Pavla Holc po dlouhé době 2x za 3, Šupa 17 bodů !. Až v poslední čtvrtině jsme taky půjčili míč pod koš Zuzce,
která stihla několik pěkných individuálních akcí. Za útok tedy jednička, obrana pořád není ale na lepší úrovni - chybí snaha o agresivitu, moment překvapení, důraz - hlavně u obranného doskakování. Havířov hrál velice slušně, vyzkoušel si zónovou obranu, na kterou jsme ale téměř v každém útoku našli zbraň v podobě přesunu a volné, nebráněné střelby - bylo vidět, že domácí nemají ještě tuto obranu zažitou.
|
DOMÁCÍ DVOJZÁPAS BEZ VĚTŠÍCH DRAMAT
Závěrečné domácí zápasy dlouhodobé části měly rozhodnout o tom, jaký program nás čeká v play-off dorostenecké ligy. Dvě vítězství znamenají, že skončíme nejhůře druzí a že tedy budeme mít v dubnu prakticky volno až do křížových zápasů A1/B4 případně A2/B3.
V sobotu přijel Pelhřimov dosti oslabený, nám se podařilo získat poměrně rychle náskok 14:2, pak jsme zvolnili a spíš se snažili prozkoušet si varianty útočných kombinací. Tím se ovšem vytratila i agresivita v obraně a hra do rychlého protiútoku a utkání se stalo značně nudnou záležitostí. Soupeřky nehodlaly našemu
tréninkovému tempu jen přihlížet, občas se rozhodly zaútočit a ve 25.minutě to bylo jen 50:36. Až pak jsme znovu trochu zvýšili intenzitu a dovedli poklidný zápas do konce s téměř třicetibodovým rozdílem.
Utkání vyšlo Zuzce, která po delší době také skórovala a nahradila tak výpadek Markéty, která se z dobrých pozic zbytečně zasouvala pod desku a tím si znemožňovala střelbu sama. Míša tentokrát nebyla 100% soustředěná, ovšem naštěstí soupeř nijak nehrozil.
Žďár dorazil trochu otřesený po porážce v Prostějově, kde vedl celé utkání a bohužel skončil s 5 vyfaulovanými hráčkami. Zahájili jsme soustředěně a střelecky dobře - prakticky šňůra 15:0 rozhodla o výsledku, i když nedůslednosti v obranné doskakování
dávaly hostům občas druhé a třetí šance, kterých radostně využívali - kritická 25. minuta a stav 42:35 / !! /. Tři trojky Míši do konce čtvrtiny spolu se dvěma dvojkovými koši Lucky znamenaly opět 14 bodů náskoku a zbývala už jen otázka, zda se nám podaří skončit s lepším vzájemným zápasem proti
našemu podzimnímu výbuchu ve Žďáru.
V poslední čtrtině už hráčky hostí příliš fyzicky nestačily a když se rozdíl přehoupl přes dvacet bodů, bylo i v otázce vzájemného dvojutkání jasno.
V dnešním utkání jsme se mohli opět spolehnout na pevnou ruku při střelbě - deset trojek /!/, nebýt problémů při doskakování - v prvním poločase spíš vyšších hráček / Zuzka, Markéta /, ve druhém poločase naopak zaostávaly menší hráčky / Míša, Lucka / - byla by spokojenost ještě větší.
OSK Olomouc - ŽĎAS Žďár n.S. 69:48 / 26:9, 38:26, 55:41 /
|
DOHRÁVKA V KRNOVĚ - JEN POLOJASNO
První ze dvou dohrávaných zápasů viděl Krnov. Velmi dobré utkání především ze strany domácí obrany, která nás přiměla k nevídanému množství ztrát
a byla hlavní oporou krnovských děvčat.
Zatímco Krnov zdobilo nadšení a bojovnost, naší předností měla být především zkušenost. Sázeli jsme také na agresivnější pojetí obrany -
ovšem k tomu v mnoha případech vůbec nedošlo - a na rychlý protiútok - příliš jsme jich ale nezahráli - výjimkou byla třetí čtvrtina.
Krnov - jak řečeno - začal nadšením a celou první čtvrtinu měl navrch především kvůli našim ztrátám / Tereza, Míša /. Postupně jsme ale
chytli kontakt se soupeřem a začali ho přehrávat. Do poločasu jsme vedli o čtyři a všechno šlo vlastně podle plánu. Kratší šňůra a Lucčina trojka
v úvodu třetí části hry
pak znamenala konečně desetibodový rozdíl. Jen v této části hry jsme dovedli po zisku vyběhnout do protiútoku a také zakončit - postupně jsme vedli 49:35 a 57:41.
Od toho okamžiku jsme začali kupit chyby v útoku - což by ještě tak nevadilo - ale hlavně v obraně - dva laciné koše
padly přes Markétu a Terku - soupeř se vrátil do zápasu šňůrou 7:1, kdy jsme se věnovali hlavně faulům - z časti ve zcela špatném místě hřiště .
Konec třetí čtvrtiny byl už jen o deset a zmatenost pokračovala i dále - rozdíl klesal na šest, pak čtyři body. Dobrá muška Terezy odrazila tento nápor domácích a zápas jsme přece jen dostali zpět pod kontrolu, škoda ztrát v poslední minutě, které znamenaly korekci výsledku. |
DVAKRÁT 100 - ZA OBRANU VŠAK JEŠTĚ JEDNIČKU NEZASLOUŽÍME
Opět v domácím prostředí, takže starosti nám dělalo jen zdraví - kotník An-Haus, angína Pavly a teplota Nely. K tomu navíc ještě ne 100% Týna a Zuzka, nominovaná k utkání OP žen v Šumperku. Na sobotu jsme tedy pozvali i Terezu, která se rozběhala v Brně
v rekordním zápase sezóny / 127:6 pro Frisco !! / a ochotně přijela. Téměř kompletní jsme tedy přivítali tým SK UP, který od posledního měření sil přece jen zkušenosti nabral a v průběhu zápasu to bylo docela vidět.
Volnější začátek v sobotu umožňoval hostům držet nerozhodný stav několik minut, až po příchodu Terky dostala obrana ty správné "grády" a je jen dobře, že aktivita Lucky a Míši nepoklesla ani pak. Ze zisků míčů se rodily snadné koše v podobě
protiútoků, tedy hra, jakou se snažíme hrát po celou dobu soutěže, jen ne vždy se nám to daří. Tady platí ovšem rovnice: ŽÁDNÁ obrana = ŽÁDNÝ zisk = ŽÁDNÝ protiútok. V sobotu jsme na tom byli v obraně slušně, ale ne všichni a ne pořád.
Samotný útok byl pak poměrně snadnou záležitostí s dostatkem místa pro střelbu a možnostmi pro hru 1-1. Výborný výkon ukázala znovu Markéta - minulý víkend to nebyla v žádném případě náhoda -, dost si zahrály i Nela s Anetou a zase se ukázalo, že se aklimatizují docela dobře.
Lucka, Míša a Terka pak byly jasnými tahouny.
Nedělním soupeřem byla část hradeckého béčka v počtu sedmi hráček, notně unavených cestováním a zápasem v Prostějově. Jen dvě minuty - první dvě střely soupeřek skončily v koši - byl stav nerozhodný 4:4, pak už šlo o nácvik protiútoků, z nichž některé, provedené famózními přihrávkami Lucky i Míši přes celé hřiště, si opravdu
zasluhovaly potlesk. Stejně tak i výborné akce typu nájezd + vyhození na střelbu, kterých jsme zahráli docela dost. Ve druhém poločase překvapivě začala zakončovat protiútoky nejvíc Šupa, obě žákovská dvojčata se osmělovala čím dál víc a zápas nabyl jednoznačného charakteru. Příjmené bylo probuzení An-Haus, přes problémy s kotníkem. Dnes už byla obrana lepší, ale nutno
vidět, že soupeř až na výjimky brzy rezignoval.
Za útok si tedy jedničku zasloužíme, na obraně děláme a pořád to ještě není vždycky ono. Bohužel totiž, pokud jedna hráčka neútočí, zahrají si o to víc ostatní, pokud ale jedna nebrání, inkasuje celé družstvo.
OSK - Hradec Králové B 129:38 / 35:10, 65:21, 97:26 /
|
ZAČALY ODVETY - NAŠE DVĚ VÝHRY V KLIDU
Po téměř měsíci pokračovala liga dorostenek, my jsme tentokrát změnili prostředí a sešli se k prvním zápasům roku v Lipníku. Řešili jsme tím jednak nedostatek ploch o tomto víkendu v Olomouci, jednak jsme chtěli, aby se lipnické hráčky mohly
ukázat doma, škoda že se to týkalo jen Míši, Týna pomohla aspoň u stolku. V každém případě si přátelé z BK Lipník zaslouží poděkování za pomoc při organizaci a přátelské prostředí, ve kterém se hrálo moc dobře.
Snad jsme je i místní fanoušky uspokojili slušným výkonem v obou utkáních a dvěma výhrami.
V sobotu jsme se mírně hledali do stavu 6:6, kdy jsme zapnuli na vyšší obrátky směrem dopředu a za posledních šest minut první čtvrtky vyhráli 19:1. Zbytek utkání už tak přesvědčivý nebyl, zejména po přestávce kroměřížské duo Kunčarová+Vranová nebezpečně ožilo, ale o zápase už bylo v podstatě rozhodnuto.
Zóna hostí pak dala vyniknout naší střelbě, což nijak nepřeceňujeme, protože o obranu v pravém slova smyslu nešlo. V každé ze dvou posledních čtvrtin jsme tak vstřelili po čtyřech trojkách. Kromě stabilních opor zahrály dobře i novicky z řad žákyň - podle očekávání nela spíš střelecky, Aneta spíš bojovností a zisky.
V nedělním zápase rozhodovaly vstupy do obou poločasů - nejprve 14:0 a 16:3 a na začátku třetí čtvrtiny šňůra 11:0 a pak 19:3. Zbytek poklidného utkání byl vyrovnanější, soupeřky se však po začátku třetí čtvrtiny zbytečně brzy smířily s porážkou. Do poločasu přitom dokázaly snížit naše vedení až na 35:30.
Kromě stabilního výkonu dvojice Lucka+Míša se tentokrát blýskla výbornou prací pod košem Markéta, svoje si doskákala a ubránila Zuzka / jen ten útok kdyby byl ještě trochu urovnanější /, Nela s Anetou pomohly skoro víc než se čekalo a byly příjemným překvapením. U soupeřek byla největším nebezpečím pro náš koš tradičně P. Holešínská / 22 bodů /.
OSK - Jiskra Kyjov 82:58 / 24:13, 37:30, 63:40 /
|
S PROSTĚJOVEM 1:1 ANEB VÁNOČNÍ DÁREK NA VYSOČINU
Sobotní zápas v Prostějově je důkazem toho, že " nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní ", protože jsme ani dvacetibodové / !! / vedení nedokázali proměnit ve vítězství.
Příčin, jak to bývá, bylo více : na naší straně především nedostatek vůle, bojovnosti a soustředění. V situaci, kdy domácí děvčata prakticky už zápas prohrála, přišlo jejich velké vzepětí
a my jsem na to nedokázali včas a správně zareagovat, stáhli jsme se strachem a čekali, až to za nás vyřeší Míša. Soupeřkám tak stačilo zkvalitnit její obranu a přestože sama Míša vytvořila svými přihrávkami několik " tutových " situací spoluhráčkám,
ani ty jsme nedokázali proměnit. Největší problémy nám však dělala bojovnost prostějovských děvčat pod naším košem, kdy doskočila téměř všechno co bylo vystřeleno. Naše vyšší hráčky, ač ve zřetelné převaze, nedokázaly pochopit, že o zisku - schválně nepíšu "doskoku" - míče se
nerozhoduje až tolik ve výšce, jako v první řadě na zemi. Tam je potřeba vyhrát souboj o pozici a pak správně načasovat výskok.
Menší problémy jsme měli i s pressinkem soupeřek, ale hodně z nich jsme si opět způsobovali sami, tím, že jsme se snažili jen plnit zadání a neviděli jsme další, nabízející se řešení.
Domácí hráčky předvedly, proč v tolika utkáních vybojovaly vítězství těsným rozdílem - recept je jasný - nevzdat se a bojovat dokud není konec zápasu. Za to jim domácí vítězství jasně patřilo. Doprovodným jevem zápasu pak ovšem bylo prostějovské publikum, pro které se hodí jen jediné slovo - "trapas".
Neděle byla přece jen jiná - konečně přišly jakési bodové příspěvky Markéty a Zuzky, jak se o nich psalo v dřívějších referátech.
Udělali jsme pár změn v taktice - v zásadě všechny utkání prospěly a svůj velký díl práce odevzdala Tereza Lančová. Kromě úvodu, kdy se soupeřky úspěšně trefovaly téměř z každé pozice / 5:10, 13:17 / jsme převzali iniciativu a navyšovali vedení, přerušujíce tento chvályhodný proces jen občasnými
zmatky nebo ukvapenostmi, které ale zřejmě patří k věku. Nicméně ještě po třech čtvrtinách nebylo nic rozhodnuto, zvlášť, když jsme chtěli zvítězit větším rozílem než domácí hráčky v sobotu.
Fakticky až poslední čtvrtina přinesla zřetelný rozdíl ve výkonu i ve skóre - především Markéta se začala orientovat ve vymezeném území a těžila z přihrávek menších hráček / 10 bodů za čtvrtinu ! /. Velice slušný výkon odvedla An-Haus, která až na asi dvě výjimky nepropadala v obraně a svými čtyřmi body udržela tak
vyrovnanou bilanci svého účinkování na hřišti, přičemž umožnila aspoň chvíle odpočinku Terce, Lucce nebo Míše. Zuzka konečně začala doskakovat aspoň v obraně a tím zvyšovala počet našich držení míče. Lucka a Míša toho už měly po dvou dnech dost, mohly část svých povinností přenést na Terezu, čímž se jim místy docela ulevilo.
Jak na pressink, předváděla hlavně Tereza - nečekaně chladnokrevnými řešeními.
Stinnou stránkou našeho zápasu tak zůstala účast, resp. neúčast kohokoli dalšího z OSK, kdo případně mohl pomoct se zapisovatelským stolkem, který tak zbyl na Pavlu a Míšu - omlouvám se jim za to, ale jiné řešení nebylo. Čekám, že náprava přijde hlavně z týmu žákyň, které si za účast zaslouží jistě palec dolů.
OSK - OP Prostějov 83:62 / 18:17, 45:36, 57:51 /
|
DOMA DVĚ VÍTĚZSTVÍ BEZ PROBLÉMŮ
K víkendovým zápasům se nedá moc napsat. Byly si podobné jednak kvalitou soupeřů, i když Frýdek byl v neděli přece jen basketbalovější, jednak množstvím poměrně slušně
zahraných rychlých protiútoků. Pořád je ale třeba myslet na kvalitativní rozdíl v obranách týmů DL a vyšší soutěže, jejíž level bychom chtěli dosáhnout. Na každou střelu nám daly soupeřky hromadu času, není ale důvod abychom dávaly stejný čas my jim. Popravdě se občas na lepší časy blýsklo - pár dobrých řešení clon / Zuzka, Šupa, Týna, Markéta /, často ale chybí dotažení celé obranné
kombinace do konce rotací dalších hráček. Občasné propady - např. v neděli z kvalitní hry v první čtvrtině a skóre 24:2 na 24:11 byly zbytečné a kazily jinak docela dobrý obraz hry. Střelbu obstarávala dvojice Lucka+Míša, která neměla problémy ani se zónama soupeřek / ty ovšem měly dost nízkou kvalitu /. Pro vyrovnanější zápasy bude ovšem potřeba, aby svoje příspěvky navýšily hlavně Zuzka a Markéta, kterým se občas podařilo " zazdít" opravdu neuvěřitelné šoupáky.
V sobotu jsme začali ospale do 6:6, pak už to trochu běželo, ale stejně 10 obdržených bodů za čtvrtku bylo strašně moc. Nejlepší výkon jsme pak podali až ve třetí čtvrtině / 33:2 /. V neděli výborný začátek 24:2, pak zmíněný propad, zbytek byl tak 70:30 ve prospěch kvality.
OSK - BK Frýdek-Místek 104:46 / 24:10, 48:24, 79:33 /
|
Z VYSOČINY SE VRACÍME BEZ FANFÁR
Jestliže po domácích zápasech se dalo mluvit o dosud nejlepším výkonu, pak v sobotu jsme předvedli bezkonkurenčně nejhorší výkon sezóny. Viděno zvenku, působili jsme jako reklama na Hypnogen nebo podobný uspávací prostředek a jen chlad žďárské tělocvičny
zabránil tomu, aby někteří opravdu usnuli. Hodně obtížné je zhodnotit, zda horší byla obrana nebo útok, oboje stálo, tedy vlastně nestálo za nic. Nedělní výkon byl lepší / ještě aby ne !! / ale ani v Pelhřimově nebyl důvod jásat.
BK Pelhřimov - OSK 47:80 / 16:25, 23:43, 35:58 /
|
POPRVÉ LETOS DOMA
Nedělní zápas jsme na žádost našich soupeřek z Krnova hráli v úterý 1.11. Před hodně zaplněnou halou, kam si cestu našly i skupinky nezávislých pozorovatelů, jsme sice nijak nezářili, ale potřebné vítězství jsme nakonec bez nervů uhráli.
OSK - Start Havířov 98:53 / 26:14, 44:27, 75:42 /
|
|
ŠŇŮRA VENKOVNÍCH VÍTĚZSTVÍ ZŮSTALA NEPŘERUŠENA
I druhé dvojkolo nás zavedlo ven - nejprve v sobotu do Hradce Králové, kde jsme odezírali nejprve z utkání ŽBL Hradec - VŠE Praha a v neděli na nás čekalo polodomácí utkání na Lazcích v hale UP. Proti kvalitním hradeckým žákyním se nám podařilo nastoupit kompletní
a bylo to znát. Kvalitní Terezin výkon a 18 bodů znamenal velký přínos pro konečné vítězství, zvlášť když Míša bojovala celý víkend s virózou a živila se výhradně piškoty a čajem. Výkon týmu v nedělním zápase tak místy skřípal, ale pokud jsme zlepšili obranu středu hřiště, tak jsme dostali zápas
již snadno pod kontrolu.
SK UP Olomouc - OSK 48:82 / 15:22, 31:48, 42:62 /
|
START - ČTYŘI BODY Z JIŽNÍ MORAVY
Úvodní dvojkolo dorostenecké ligy jsme začali slušně. Dvě vítězství však není dobře přeceňovat. Zdá se nepochybné, že se musíme soustředit především na obranu se snahou udržet
"vyšší level" této činnosti. Naši víkendoví soupeři právě v obraně nevynikali, proto nám umožnili celkem pohodlně střílet a bylo jen otázkou střelecké úspěšnosti, zda uspějeme. Vytvářet střelecké pozice nebylo nijak obtížné, naopak složitejší bylo
hrát ve vnitřním prostoru právě kvůli zahuštěnému vymezenému území.
Slavia Kroměříž - OSK 41:107 / 8:25, 19:54, 29:82 /
|
|
Stará Turá 2011 unplugged
Při výletu proti času se dá objevit leccos, například nesmrtelnost a neuvěřitelná schopnost regenerace ročníku 1995 a 1996. Podívejte se na články a fotky z roku 2008 - z doby první kvalifikace o žákovskou ligu, přehlédněte fotky a článek z r. 2009 po postupu do této soutěže a srovnejte složení týmu s tím, který vzniká a jehož panoramatický snímek je v záhlaví stránky. Kolik jmen se vytřídalo, kolik nadějí jsme vkládali do příchozích hráček, jaké byly jejich osudy a také - jak přicházejí stále nové tváře a připojují se do družstva, v jehož velkou perspektivu nikdo v období minižákyň nedoufal. Tyhle úvahy mně napadají, pokud vzpomínám na turnaj ve Staré Turé v roce 2009 a srovnávám s čerstvou zkušeností z r. 2011. Jen internát středního učiliště se nemění / už cca 30 let /, jinak čas plyne docela rychle. Ale ještě jedno zůstává - radost z práce s družstvem, které
se skládá z hráček, co se chtějí zlepšovat. Ten dojem jsem měl v roce 2009 a mám ho i letos.
|
Ale pojďme po pořádku : Z loňského týmu odešly Hanka Svěráková, Zuzka Hanáková - ukončily sportovní činnost, Markéta Urbancová / USK Praha /, do starších dorostenek přešly Pája Geschwinderová a Linda Sehnalová.
Novými tvářemi v týmu se staly : Kristýna Kohlová / SK UP Olomouc /, Zuzka Vavříková / TJ Šumperk /, Míša Matušková, Verča Ďurčíková a Kristýna Šímová / Lipník /. Po přestávce se vrací Pavla Holcmanová.
Tenhle nový tým, který hrál spolu poprvé, se vypravil po stopách času do Staré Turé na turnaj, kde jsme se měli spíš poznat, než něco velkého dokazovat. V kvalitní konkurenci slovenských družstev jsme začali výborně - proti týmu ŠKP Petržalka / 96 / (81:42) jsme rychlou a přesnou hrou zvyšovali
vedení od samého začátku a zvítězili výrazným rozdílem. Druhým soupeřem pátečního programu bylo družstvo Dannax Košice (70:67) - družstvo kadetek euroligových Dobrých anjelov Košice.
Sobota nám přinesla nejprve vyrovnané utkání s týmem Trnavy (69:76), který si ještě pamatujeme z turnaje z r. 2009. Trnavské hráčky vysokých postav vzbuzovaly respekt, dojem z jinak skvěle vypadajího družstva však notně pošramotila totální zóna / typu Kroměříž /, kdy středové více než 190 cm vysoké hráčky se fakticky jen kolébaly ve větru. Jaká škoda pro budoucí perspektivu děvčat .... Se zónou jsme si logicky nevěděli příliš rady, než jsme se naučili trochu proti ní hrát, byl tu poločas a patnáctibodové manko. Druhých dvacet minut jsme věnovali pomalému, ale stálému stahování náskoku Trnavy, bohužel nás " zabíjely " zahozené šoupáky, které se nakonec staly pro vývoj a výsledek tohoto zápasu rozhodující. Přiblížili jsme se na tři body, dál už nás smůla v zakončení a také chyby v přihrávkách nepustily. Večerní utkání proti nejlepšími týmu turnaje - CBK Košice (49:84)- bylo jen o čest, na úspěch jsme nemohli pomýšlet tím spíš, že jsme se museli obejít bez nemocné Týny a menší zranění vyřadilo i An-Haus. Neděle pak byla odvetou za předloňskou porážku, kterou jsme uštědřili domácí Staré Turé (68:88). Tentokrát jsme vydrželi vzdorovat / bez Týny a pak i bez Markéty / do poločasu, pak nás dravější a úspěšnější domácí družstvo jasně porazilo rozdílem dvaceti bodů, i když poslední čtvrtinu jsme hráli systémem "koš za koš". Celkové 4. místo není určitě špatné, ale mnohem důležitější je, co jsme se naučili :
|
Vítězem turnaje se tedy staly hráčky CBK Košice před Starou Turou a Trnavou. Do All Stars se zcela zaslouženě vešla Terka, která jako nejlepší střelec turnaje získala kuchařku slovenských jídel z divočiny a vařečku, kterou doma určitě uplatní :-)).
Statistika celkově : Lančová 114 bodů / TH 33/28, 2x3 /, Mačáková 62 bodů / 14/11, 4x3 /, Doleželová 36 bodů / 8/5 a 3x3 !! /, Vavříková 34 / 22/12 /, Hausknechtová 16 / 12/5 a 1x3 /, Bednářová 14 / 8/4 /, Ďurčíková 13 / 2/1 /, Holcmanová a Šímová po 10. |