středa 18:00 - 19:30
Úvod sezóny bude patřit dvěma turnajům a sice domácímu Čajka Cupu - hned pro kategorii U14 a TUBANAKu v Kyjově - pro kategorii U13
vÍTĚZSTVÍ - S MALÝM v (U13)
To druhé utkání nebylo o mnoho lepší, takže znamenáme si jen výsledek, že tedy letos v Karlových Varech nebudeme chybět.
Bylo dobře, že nás bylo o dvě víc (Adra a Domča), i když tíha zápasu ležela na stejných hráčkách jako včera a v podstatě stejně ji zvládly lépe nebo hůře.
Nejlépe jistě Vanda, která ještě před měsícem byla "baba na zabití" a dnes je nositelka týmového výkonu (což nevylučuje, že za měsíc nebude opět "baba na zabití" a pak zase Superstar) - všímáte si, jak se pohybujeme často na vlnách nahoru a dolů?
Ty, kterým to nejde, musejí zatnout zuby a být trpělivé a zkoušet a pracovat a čekat - a ono se něco stane. K Vandě se po troše nátlaku přidala i Majda, první pětka stála na Happy a Bahy, škoda že se ve třetí čtvrtině rozklížila, začátek byl stejně jako
v sobotu velice slušný. Klára měla bohužel stále "stop" - škoda, mohla nabýt rychleji jistoty.
Bohužel, "hory" nás neopustí ještě ani v následujícím týdnu, snad tedy aspoň bez těch následných dozvuků v podobě zranění a nemocí..
OSK - K2 PROSTĚJOV 54:39
Mikulová 14, Bahounková 12 - 4/2, Petrželová 11, 6/5, Šťastná 6, Jeřábková 5 - 1x3, Poučenská 2, Kargerová 2, Součková 2, Zahradníčková 0 - 2/0, Ellnerová 0, Píchová 0, Smolková 0
UTRÁPENÉ TRÁPENÍ (U13)
První ze dvou kvalifikačních utkání o postup na NF skončilo naším vítězstvím o dvacet bodů. Chtěli jsme vyhrát a vyhráli jsme? Ano. Chtěli jsme vyhrát výrazně a vyhráli? Ani náhodou. Chtěli jsme, abychom předvedli hezký basketbal a zvládli to? Vůbec ne.
Prostějov přišel ke kvalifikačnímu utkání v šestnácti hráčkách - asi tam nemají teploměry anebo jim ještě nedošlo, jak úžasné je odjet na hory ... My jsme se trápili v deseti (Dominika, Emma, Maruška, Adra, Nikola .. vážně ?) a s odsádrovanou Klárou.
Nebýt skvělého začátku (hlavně Lila, Happy a Bahy), byli bychom trpěli ještě víc. Po nasbírání hloupých faulů jsme logicky už nemohli jít do obrany tak, jak by bylo potřeba a dobývání postavené obrany stálo pak jen na hře Vandy ( ještě přidej!) a částečně i Majdy (úspěšnost byla nevelká).
V obraně 1-1 jsme propadali, tradičně nebyli schopni chytit aspoň odražený míč (Harry!! ale i Katka) a druhý poločas jsme tedy prohráli o sedm bodů.
Už minule jsem psal o pozitivním přínosu času, stráveném na horách (minule chatrný výkon Marušky, dnes Majdy a k tomu obvyklá "pohorová" nemoc - pořád to nestačí?)
K2 PROSTĚJOV - OSK 35:56
Petrželová 13, 10/5, Bahounková 12, Mikulová 10 - 2/2, Šťastná 8, Poučenská 6, Jeřábková 2, Kargerová 2, Zahradníčková 2 - 2/0, Ellnerová 1 - 2/1, Součková 0
MÁLO HODNOTITELNÉ - ŠKODA .. (U14)
Dva předehrané zápasy s Valašským Meziříčím se opravdu příliš hodnotit nedají, omezeně ještě ten první, domácí odveta už pak byla až příliš snadná. Možná je to škoda, protože jsme
nastoupili více "nabuzeni" (na Elišce bylo vidět "kapitánství"), až na Kláru jsme byli prakticky kompletní co do síly sestavy a přestože jsme hlavně ve čtvrtek byli občas až příliš "odvázaní", dalo se na naši hru dívat. Takhle jde pochvala hráčkám aspoň za to, že se ve větší míře
nepřizpůsobily soupeři a kromě několika hluchých míst jsme vydrželi s aktivitou i za vysokého rozdílu.
Možná nás opravdu inspirovaly Nusle a jejich čtyřicet trojek za sezónu, ale na druhé straně: proti stojící obraně často nic jiného ani nejde a taky: kdy jindy to zkoušet. Jen si do budoucna nemůžeme plést
basketbal se střelnicí na hliněné holuby a hrát pořád aktivně. Tuhle aktivní hru předvedla vlastně v obou zápasech Vanda, která se "nějak" dokázala "odblokovat", oba zápasy vyšly i Nele, která svou pětku dokázala víc strhnout a přitom i nasbírat
body - podstatně lépe než Majda, i když i ona na svém výrazu pracovala.
Maruška přijela z hor a bylo to patřičně znát (i tady platí, že týden na horách v zimě je jako tři týdny - absence - v létě). Nevím, jestli to jako ilustrace toho, k čemu vede týdenní nepřítomnost, bude stačit - bojím se, že ne.
Čeká nás důležitý týden a víkend, snad dobrá nálada vydrží, ovšem - jak říká klasik - dobrá nálada vzniká v důsledku dobrých zpráv. Máme nějaké?
BASKET VALMEZ - OSK 44:92
Jeřábková 24, 1x3, 1/1, Petrželová 24, 1x3, 3/3, Bahounková 12 - 2/0, Šťastná 10 - 4/0, Mikulová 9, 1x3, 4/0, Bělohlávková T 8 - 2/0,
Píchová 2 - 2/2, Zahradníčková 2, Součková 1 - 2/1, Poučenská 0
OSK - BASKET VALMEZ 96:19
Jeřábková 27, 3x3, 4/2, Mikulová 19 - 3x3, Bahounková 16 - 2/2, Petrželová 12, Součková 8, Šťastná 4, Bělohlávková M - 4, Bělohlávková T 4, Píchová 2 - 2/0, Zahradníčková,
.. (U14)
Frustrační kompozici, založenou na střídání prvků očekávání a prvků zklamání, vyvinul Jára Cimrman. U něj je to vtipné a zábavné. Bohužel
my jsme ji uvedli do basketbalové praxe a to už tak zábavné není, zvlášť pokud nositelky toho zklamání jsou pořád stejné.
Problém nespočívá v tom, že jsme prohráli, ale v tom, jak jsme přišli na zápas (ne-)připraveni. Čtvrteční trénink prostě nebyl? - ale ne, on byl, jen během něj
nepřemýšlíme a tudíž nic z něj nemůžeme v pátek zopakovat. Většina trénink prostě jen "absolvuje", asi jako přednášku o původu člověka.
Takže zápas jsme začali sice aktivně, ovšem s nepřesnostmi a chybami. Druhá čtvrtina byl bohužel totální propad a v poločase jsme ztráceli už devět bodů. Po přestávce se Kláře podařilo
zvednout náladu a ve třetí čtvrtině jsme se po pár minutách dostali na tři body. Jenže - zbytečnou přihrávkou a ztrátou jsme vrátili Havířov opět do hry a po zranění Kláry jsme se tradičně rozpadli.
OSK - HAVÍŘOV 49:73
Šťastná 13 - 5/5, Šumberová 12, Jeřábková 8, Petrželová 8 - 2/2, Bělohlávková M. 5 - 3/1, Mikulová 2, Součková 2, Píchová 1 - 2/1, Bělohlávková T 0 - 2/0, Kargerová
Pro ty, kdo se ještě snad chtějí poučit, přidávám pár příběhů:
Tomáš Satoranský si vysnil, že bude hrát NBA. Jenže on o tom nejen snil, ale taky pro to, něco dělal ...
Rafael Nadal trénoval pod vedením tvrdého strýce Toniho ... nikdo mu nenapouštěl vodu a nenosil bundu ....
Slavná gymnastka Nadia Comaneciová startovala jako TŘINÁCTILETÁ na Mistrovství Evropy. Víte kolikrát předtím spadla z bradel nebo kladiny?
Ivan Lendl byl již tehdy uzavřený a takový trochu morous, ale v šestnácti vyhrál Orange Bowl a stal se slavným tenistou. Protože měl cíl a šel za ním. Hana Mandlíková ho napodobila v ženském tenisu...Takových příběhů najdeme
v každém sportu mnoho, ti všichni měli společné to, že sport milovali a žili jím.
Ne, opravdu nemusí a ani nemůže být každý Satoranský nebo Nadal, ale každý může a má mít sen a překonávat na cestě za ním nepohodlí a bolístky a neúspěchy. A co my?
TENTOKRÁT PRAHA BEZ NERVŮ .. (U13)
samozřejmě, pokud si odmyslíme trochu obtížné skládání týmu "po jarňákách". Nakonec jsme ale dorazili na ZŠ Hovorčovickou, kde jsme byli "domácí" ve dvanácti hráčkách s jedenácti páry bot a nesmíme zapomínat na technickou četu, "vystajlovanou" v mikinách OSK Olomouc u stolku - jim patří poděkování, jak to zvládli, i když někdy je technika trápila.
Čekaly nás jen dva zápasy z kategorie "snadnějších", když navíc Slovance dvě opory chyběly (ne, nejsou ani na horách, ani v Dubaji, ani v termálech .. nýbrž hrají U13 v Sadské). Tím bylo vše už po první čtvrtině jasné - 32:13 pro nás - a mohli jsme se zaměřit na detaily.
Ty se týkaly zejména dovedností 1/1 - zatímco Klára jako by si vzala masku Šumbinátora - hrála po delší době zase s Nelou a šlo jim to spolu, některé další se snažily hlavně zmizet z místa činu, aby na ně nepadlo podezření (Vanda, Dominika). Určitě škoda, protože kdy, když ne v těchto zápasech?
Majdu jako kdyby nohy ne dost pevně nesly, přestože nehrála špatně, bylo to jako když do bramboráku zapomenete dát majoránku. O ostatních se dá říct zhruba toto: Pohyb nebyl špatný, ale jiskru to mělo slabou, z některých hráček prostě nejde v útoku strach (leda z toho, co vymyslí).... Líbilo se pár střel zvenku (zase Nela a i Klára!), pár vychytaných míčů
(některým prostě schází praxe tohoto druhu, třeba Anička bránila až příliš "zodpovědně", místo s rizikem). No ale budiž, po prázdninách toho asi víc dát nešlo.
Ve druhém zápase už Klára a Majda většinou odpočívaly, takže se dostalo na ostatní. Využila to trochu Vanda - pořád málo! - a hlavně se Happy utrhla z řetězu jako medvěd v Prodané nevěstě a s velkým nadhledem zaznamenala 24 bodů!!
Na závěr malý pohled do statistik PP: Klára je "rekordmanem" v počtu bodů v jednom utkání a vysoko i v tabulce průměrů. Trestné hody nemáme nijak slavné, všechno co je pod 40% je prostě málo. Potěšil mě jen počet trestných hodů, které jsme stříleli - po USK druhý největší. Když si vezmeme, že USK má zřejmě nejvyšší výškový průměr a fauly
jsou zřejmě na jejich vysoké hráčky, pak tolik šestek střílených malými hráčkami nám dává dobré vysvědčení pro aktivitu. Jen aby to nestálo na jednom-dvou lidech a pak - abychom taky něco trefili.
Basket SLOVANKA - OSK 41:82
Šumberová 30 - 1/0, Jeřábková 17 - 4/3, Mikulová 8 -2/2, Bělohlávková M 6, Šťastná 6 - 4/2, Součková 5 - 5/4, Píchová 4, Zahradníčková 2 - 2/0, Ellnerová 2, Petrželová 1 - 2/1, Kargerová, Runtschová
BA RADOTÍN - OSK 27:95
Šťastná 24 - 2/0, Šumberová 14 - 6/2, Jeřábková 14 - 10/6, Bělohlávková 9 - 2/1, Mikulová 8 - 8/2, Petrželová 7 - 3/1, Runtschová 6, Součková 6, Zahradníčková 3 - 8/1, Píchová 2 - 1/0, Ellnerová 2, Kargerová
TAKHLE NĚJAK BY TO ŠLO, KDYBY .. (U14)
ale k tomu "kdyby" se dostanu až za chvíli. Odehráli jsme bez Sáry, Dominiky, Elišky a téměř bez Majdy moc hezké a koukatelné zápasy, ve kterých jsme - tak jak velí zákony basketbalu - jako mladší museli běhat a otravovat a překážet a rozbít
soupeřkám jejich až příliš "dospělou" hru. To se podařilo vlastně v obou zápasech, Kyjov byl ovšem už podstatně vyšší a také lepší. I tak ale pochvala, i když úplně všichni to ještě v krvi nemají.
Ani při tom dobrém výkonu si neumíme odpustit tradiční vychytávky: přihrávku ( dvě-tři) z autu do autu nebo do ruky soupeřky, ztrátu hned po doskočeném míči a podobně. Některé je těžké vypnout jako dron, nad kterým ztratíme kontrolu, jiné zase bude potřeba zapnout, aby doskočený míč neodevzávaly, ale
prostě hrály. Tyhle "kdyby" nás dost zabíjejí, někdy je to nezkušenost, ale popravdě to, aby někdo dribloval, když může a má kam, to snad není přehnaný požadavek v U14.
Skvělé zápasy odehrála Klára, která si už dokáže občas míč podržet nebo si ho vzít podruhé, velmi dobře po delší době Nela, ta střelba sice ještě nejde, ale zkoušet se to musí ..
Na Marušku to bylo docela dost, ale v obraně se neztratila a co se týká hry Happy, můžeme jen chválit (v každém zápase sice jedna absolutní pomatenost, ale jinak velmi dobře). Ze čtyř venkovních zápasů máme šest bodů a v odvetách snad nejsme bez šancí.
SKB ZLÍN - OSK 64:83
Šumberová 21 - 7/1, Jeřábková 19 - 5/1, Zahradníčková 11 -7/3, Petrželová 9 - 4/1, Bělohlávková T. 8 - 2/2, Šťastná 5 - 2/1, Mikulová 4, Bělohlávková M 4, Kargerová, Šimáčková
JISKRA KYJOV - OSK 56:48
Šumberová 19 - 7/3, Jeřábková 10, Petrželová 8 - 5/2, Bělohlávková M . 5/2, Bělohlávková T 2 - 2/2, Šťastná 2 - 2/0. Zahradníčková 2 - 2/0, Šimáčková, Kargerová
VÝHRA (TÉMĚŘ) BEZ POCHVAL (U14)
V Krnově jsme začali aktivně, dostali malé hráčky soupeřek pod tlak a z něj dokázali i zakončit. Ovšem jen tuto jedinou čtvrtku jsme vyhráli, ve druhé čtvrtině jsme na výkon první pětky nenavázali a to nejhorší mělo teprve přijít.
Po změně stran, místo abychom využili to, že jsme mohli střídat úplně všechny, jsme naopak neskutečnými propady a ztrátami některé hráčky (Sára, Emma, Lilla) už do hry nepustili. Na horrorových momentech se podílely úplně všechny, ovšem pouze Maruška se úplně nerozsypala a díky její obraně jsme na konec vítězství uhájili. Spíš by se ale dalo říct, že nám Krnov vrátil
výsledek z podzimu, protože tentokrát se porazil sám, my jsme v tom hráli jen menší roli.
Nevím, jestli někdo byl schopen spočítat takové momenty jako přihrávky soupeři rovnou do rukou (podotýkám, že bez toho, že by soupeřky nějak bránily). Třikrát se to stalo při vyhození z autu a to nepočítám Elišky Z rány do prostoru..
Tohle jsou chvíle, kdy v U10 trenér řekne: "Nevadí, pojď zabojovat", v U11: "Holky, zkuste se pořádně rozhlédnout, v U12: "Soustřeďte se, proboha!" , v U13: "Tohle jako vážně?" a v U14 už jen může propadnout malomyslnosti. A jak reagovat na to, když odražený míč pozorně sledujeme až spadne na zem místo toho, abychom ho prostě obyčejně CHYTILI, aniž bychom a/ spadli na zem, b/ šlápli
do autu nebo c/ ho hned vrátili soupeřům.
Klára si zkusila rozehrávačku, bohužel nedokáže rychle přepnout ze svého "killer" módu do skutečného "rozehrávání" a taky se celý zápas nemohla rozhodnout, jestli bude zakončovat o desku nebo ne, takže mnoho dvojtaktů skončilo uprostřed - na zadní obruči. Nela zkoušela střílet, místy až moc, přece jen ten rozptyl by mohl být menší,
Eliška Bah jako obvykle "bojovala", ovšem sledovat to, jak se vlastní tvrdošíjnou netechnikou (a pomalostí) zabíjí, to chce celého člověka. Bohužel jsme nenašli nikoho, u koho by mohl být míč v bezpečí tak, že když ho dostane, můžeme se uklidnit a začít přemýšlet co dál. Jak Vanda, tak Táňa, Happy, o Elišce Z ani nemluvě jsou schopné z ničeho nic vymyslet něco tak strašného, že nad tím zůstává rozum stát.
A naše rozehrávačky, místo aby těmhle lidem míč "odebraly" se dívají někde z povzdálí, jak se v tom motáme. Vyhrát na tolik ztrát, to je víc náhoda než cokoli jiného....
LOKO KRNOV - OSK 52:54 (13:22 24:33, 39:42)
Bělohlávková M 11 - 4/3, Jeřábková 10 - 2/2, Šumberová 8 - 2/2, Petrželová 6 - 2/0, Píchová 5 - 4/3, Bahounková 4 - 4/0, Bělohlávková T. 4 - 2/2, Zahradníčková 2, Poučenská 2, Součková, Šimáčková, Šťastná
BEZE SLOV... (U14)
V improvizovaných podmínkách tělocvičny v Bruntále - bez časomíry a s podlahou, kde každá parketa odráží jinak, jsme předvedli vlastně tomu vybavení odpovídající výkon.
Jen za první čtvrtinu jsme šestkrát nevyhodili z autu - a to proti týmu, který nijak zvlášť nebrání, ale co mají bruntálské hráčky dělat, když jim míč hodíme (Vanda, Eliška B) rovnou do ruky? A co má dělat kouč na lavičce? Druhá čtvrtka o dost lepší, samozřejmě především Klára, ale i Happy (nebýt té nešťastné hlavy). Maruška začala dobře, ale pak se propadala ve své současné chybě - špatné orientaci
o tom, kde, tedy jak blízko je koš. Ale v tom nebyla sama, vrazit míč zespodu do desky se "dařilo" i jiným.
Takže vlastně pokračování včerejška s jiným soupeřem. Kdyby se počítala z technického zápisu "validita" , tedy podle ČBF, správněji asi "efektivita" nebo "prospěšnost", měli bychom v kladných číslech možná tak dvě- tři hráčky. Ostatní tedy vlastnímu týmu a výsledku neprospívají - to není moc veselé. Kéž bychom dokázali hrát
aspoň na nulu (něco jako: ze dvou dvojtaktů dám jeden, dvakrát ubráním, jednou fauluju, jednu přihrávku zkazím, dvakrát doskočím míč, je na mě jeden faul). Jenže mnohé mají i do té nuly daleko, protože vynahradit sedm ztrát za zápas (neplést s neúspěchy, které měla třeba Domča) to je skoro nemožné.
Dojem z úpadku vylepšila Klářina hezká trojka a také poslední asi minuta a půl (Nela v hlavní roli) v obraně.
1
SK BRUNTÁL - OSK 59:40 (15:5 29:19, 43:26)
Šumberová 15 - 6/2, 1x3, Štastná 8, Jeřábková 6, Bělohlávková M 4, Petrželová 3 - 8/3, Poučenská 2, Bahounková 1 - 2/1, Píchová 1 - 2/1, Bělohlávková T. 0 - 2/0, Součková, Šimáčková, Zahradníčková,
DVĚ VÝHRY, JEDNA PORÁŽKA A JEDNA OSTUDA (U13)
Kdybychom brali jen dvě výhry, byli bychm určitě spokojení, víkend byla zase náročný počasím, cestováním, jídlem, ubytováním...Škoda, že jsme dobrý dojem ze soboty v neděli hodně pokazili posledním zápasem. Podrobnosti až v komentáři k němu.
Bohužel bylo až příliš znát, že máme ještě boty od sněhu, že někteří stavěli sněhuláky ještě den před zápasem, že jsme od poloviny prosince netrénovali. Těm úplně nejlepším to tolik neublíží, snad jen s výjimkou střelby trestných hodů, těm průměrným ale každá absence bere hodně - v ovládání míče zejména.
USK PRAHA - OSK 34:39 (6:6, 16:13, 24:33)
Šumberová 10 - 8/2, Bělohlávková 7 - 4/1, Mikulová 7 - 8/5, Jeřábková 4 - 4/0, Zahradníčková 4 - 2/0, Šťastná 3 (1x3), Poučenská 2, Bahounková 2 - 4/0,
Odbojované utkání, ve kterém jsme sice klopýtali, nedohazovali ze šestky na koš, ale bojovali a především bránili (Maruška, ale i třeba Happy). S výškovou převahou si pořád nevíme rady "na zemi" a natahujeme se (zbytečně) v soutěži, kdo výš dosáhne, ve které nemůžeme uspět. I tak ale Happy si svoje doskočila a byla by doskočila ještě mnohem víc, kdyby používala OBĚ ruce společně a nenatahovala se pořád jako žena z loga společnosti MOSFILM se srpem a kladivem.
Klára, ačkoli jí všechno padalo z ruky, si svoje uhrála a ve druhé pětce Majda držela laťku aspoň ve výši očí, když zbytečně rozdávala míče do horších pozic, než měla sama. Ze své typické "Bruntál face" se ale dostala a nakonec jsme v poslední čtvrtině, která neměla daleko k hospodské rvačce z přístavu, vítězství udrželi. Jednoznačným žolíkem byla ale ve třetí čtvrtině Maruška (7 bodů), využívajíc své rychlosti a jednoduché hry. K tomu ještě velmi dobře bránila, dvěma slovy - hvězda zápasu.
HB BASKET - OSK 46:33 (10:8, 20:17, 31:29)
Šumberová 12 - 7/2, Mikulová 6 - 2/0, Bělohlávková 5 - 3/1, Petrželová 4, Píchová 3 - 2/1, Poučenská 2 - 2/0, Součková 1 - 2/1,
Chaotická první čtvrtina (zmatky v zápise a u stolku byly takové, že to jednu chvíli vypadalo, že se zápas zruší a začne se od začátku - z naší strany opět odvážně Klára, škoda, že se jí šestky rozlétávaly jako splašení vrabci, mohlo to být ještě lepší.
Majda bráněná rychlonohou a šikovnou Julčou, už strádala, o Elišce Bah ani nemluvě. Z 2007 skórovaly jen tři hráčky, zbytek doplňovaly 2008 a to je hodně špatné vysvědčení. V poslední čtvrtině jsme ještě měli 31:31, ale pak HB jedenácti body v řadě rozhodl o zaslouženém vítězství. možná až příliš velkým rozdílem, jenže .. viděli jsme večer na Nuslích, jak nestačí hrát tři čtvrtky, nuselské U19 trápily favorita ještě déle než my a prohrály nakonec skoro o dvacet.
Když říkám "viděli", myslím samozřejmě ty, které nestrávily tu hodinu a něco Na Květnici upřenými pohledy do mobilů... kolik jich bylo, si nedovažuji tipovat.
BA SPARTA - OSK 33:73 (2:26, 5:42, 11:63)
Šumberová 14, Jeřábková 12, Bělohlávková 11 - 4/1, Petrželová 6, Mikulová 4 - 4/2, Poučenská 4, Zahradníčková 4 - 1/0, Součková 4, Ellnerová 4 - 5/2, Píchová 4, Šťastná 2 - 6/2, Runtschová 2, Bahounková 2,
Škoda pro kvalitu zápasu, že soupeřkám chyběly nejméně dvě, spíš tři důležité hráčky (a taky je to jasná ilustrace toho, co se stane, když dvojice nejlepších vypadne, zvlášť v mini). Majda nastoupila už nemocná a odehrála jen pár minut, jinak si tedy zaběhaly všechny a nějaké výrazné hodnocení ze zápasu proti mladším soupeřkám být nemůže. Snad jen, že sparťanky, i když třeba mladší nebo méně zkušené, hrály pořád a nehroutily se...
Rozdíl mezi nimi a námi měl vyplavat na povrch v posledním našem utkání ..
BŠ TYGŘI - OSK 80:33 (11:11, 38:25, 61:30)
Bahounková 7 - 2/1, 1x3, Poučenská 6, Šumberová 5 - 4/1, Bělohlávková 5 - 6/3, Jeřábková 3 - 4/1, Petrželová 2 - 1/0, Šťastná 2, Zahradníčková 1 - 2/1, Součková 1 - 2/1, Ellnerová 0 - 2/0
Jistě - únava, podruhé jsme hráli proti nejlepšímu týmu druhý zápas hned po sobě a čtvrtý v náročném víkendovém programu, jistě - opět chybění důležité rozehrávačky, soupeřky kompletní (jak jinak) a pak je tu samozřejmě kvalita Tygřic, jejich atletická hra i technická vybavenost a ano, i ukázněnost. Kdybychom v první čtvrtce neudělali dvě zabijácké chyby (Klára a Maruška), byli bychom vedli, ovšem - druhá sestava byla ve srovnání se soupeřkami tragická.
Eliška Bah ukazovala, jak snaha - kterou nepochybně měla a v útoku bojovala - bez techniky není moc platná. Přičemž neštěstí není ani tak to, že je technicky horší než soupeřky, ale to, že sveřepě odmítá na tom stavu cokoli změnit (už pověstný driblink před tělem, střelba z natažených rukou ve dvojtaktu). Happy odehrála opět své "happyutkání", kdy na jedné straně překvapí ziskem a suverénním zakončením, na druhé straně přihraje dvakrát po sobě z autu soupeřce, která míč ani původně nechtěla.
Váhavost, nesamostatnost, neučesanost... tyhle vlastnosti spolehlivě nahrávaly soupeřkám. Nejde o to, že nás lepší hráčka obejde (ona zas někdy příště narazí na nějakou jinou, ještě lepší), ale o to, kolik a hlavně JAK ztratíme míčů - vším co bylo uvedeno a netechnikou, většinou nadriblováním přímo do rukou obránkyň. Přičemž často ani těch pár jasných situací, které si vytvoříme, nezakončíme technicky dobře a tudíž úspěšně - Nela, Vanda, Happy.
Výjimkami ve výše uvedeném byly povětšinou Lila a Maruška - také udělaly chyby, ale hrály vesměs přirozeně, pořád se nehroutily a neprosily o pomoc a když něco zkazily, mohly si za to samy. Proč ostatní nemají tolik útočných doskoků jako Lila, proč nevybíhají tak rychle dopředu, proč nehrají nekomplikovaně na koš jako Maruška, to vědí nejspíš jen ony samy nebo už jen Bůh.
Kromě těch dvou udržela svůj standard Klára přes strašidelné TH 19/5 - a v tom je i pět airballů. Majda ještě tak proti USK, dál už nic, Eliška Bah opravdu bojovala, ale jak řečeno, kde není technika, končí to neúspěchem. Vanda a Sára v sobotu soutěžily o cenu Viléma Storitze (přeborník v neviditelnosti), v neděli to ale bylo místy ještě horší - pomalost hlavně v rozhodování zabíjí každou dobrou myšlenku, jejich polehčující okolností je věk.
DESKY NÁPOR VYDRŽELY (A MY TAKY) (U14)
Nějak podezřele snadno jsme přišli ke dvěma vítězstvím v lize mladších žákyň. Po slušných výkonech jsme porazili výrazně Bruntál a v neděli i Krnov.
Protože nespokojenost je motorem každého pokroku, nemůžeme si lehnout na nějaké pomyslné vavříny. Vyhráli jsme a to docela snadno, ale je to ono? Dokážeme vnímat "systém" jako doprovodnou hudbu k filmu, kdy tam je, víme o ní, ale stejně sledujeme děj? Jenom tak
totiž budeme běhat nejen hezky organizovaně, ale i užitečně a v konečném důsledku úspěšně. V sobotu nás čekal Bruntál, tým, pověstný svou specifickou technikou střelby, která jim kupodivu vychází na všech halách v ČR. Tak i proti nám se bruntálské hráčky otřepaly z našeho dobrého nástupu a snižovaly a snižovaly. S poločasovým klaksonem dala Nela "lucky shot" za tři body
a čekalo se na druhou půlku. Tam přišly velké okamžiky pro Happy, jedinou naši hráčku, která hraje žákovský basketbal (ty ostatní vedle ní jen tak přičinlivě driblinkují), které se prostě jen chtělo. Soupeřky bez své vyfaulované jedničky hrály třetí čtvrtinu ve čtyřech a jejich obranné rozestavení připomínalo čestnou stráž v královském paláci. My jsme ovšem kolem nich kroužili jako
bychom chtěli, aby se jim zatočila hlava, takže se všeobecně čekalo na konec třetí čtvrtky, aby se jakž takž začalo ještě hrát. Snad poprvé se ukázalo, že Táňa není jen tréninkový sparingpartner, ale prostě hráčka, která v takovém zápase jako byl v sobotu si přece jen může leccos zkusit a dovolit. Tradičně dobře bránila Maruška, naopak velké problémy měla v obraně Nela.
OSK - SK Bruntál 69:46 (12:11, 33:30, 49:32)
Jeřábková 14, 1x3, 3/1, Šťastná 10 - 1/0, Bělohlávková T. 10, Šumberová 8, Mikulová 6 - 1x3, 2/1, Petrželová 6 - 3/2, Bahounková 6, Bělohlávková M. 6, Píchová 2 - 2/2, Součková 1 - 2/1, Šimáčková 0
Nedělní zápas byl podobný, jen s tím rozdílem, že jsme vedli od začátku a soupeřky střílely o desku jen v 50% případů. Klára se proti sobotě zaktivizovala, do útoku ji doplnila Majda střelbou a Nelča spíš jen aktivitou. Happy se už chtělo zase méně, ale i tak to bylo pořád asi 214% tréninkového úsilí!!
Za hluchou třetí čtvrtinu si ale pochvalu nezasloužíme, až poslední sestava definitivně získala kontrolu nad utkáním. Občas se už umíme zkoncetrovat na střelbu (asi nejlépe Majda, ale dokázaly to i Domča nebo Sára), u Nely se trochu pletou nohy (jejich pořadí). Když už jsme u Nelči, TOHLE opravdu v obraně nestačí !
OSK - Loko Krnov 75:45 (26:14, 41:30, 51:30)
Mikulová 23 - 8/3, 2x3, Šumberová 20, Jeřábková 10 - 1/3, 2/1, Bahounková 9 - 1x3, Šťastná 5 - 2/1, Bělohlávková M 4, Petrželová 2, Bělohlávková T. - 2, Součková,, Šimáčková, Píchová 0
A JAKÁ JE DNESKA NAŠE VÝMLUVA? (U13)
Vezeme z Prahy dvě vítězství, to první tedy s hodně odřenýma ušima, to druhé ještě jakž takž. Ovšem ....
Proti Slovance jsme sice naprostou většinu zápasu vedli, ale množství zahozených dvojtaktů převyšovalo všechny představy. Začala s tím Klára a Majda ji ve druhé pětce kopírovala. Na druhou stranu tyhle dvě skoro jediné aktivně hrály, mohli bychom k nim připočíst ještě Nelu (byť některé ztráty byly strašlivé) - snažila se víc o střelbu a tam
nemusíme být na úspěšnost tak nároční (zatím). Happy svoje dvojtakty spolehlivě zabíjela špatnou technikou, Sára a Maruška se sice "snažily", ale pokud nezrychlí a nezlepší práci ruky, nebude to lepší. Vanda dokáže skvěle vypadat v prvních dvou krocích driblinku, ale závěry nejsou hezké - snad jen jeden uspokojivý dvojtakt donáškou.
Propadali jsme zároveň v obraně a taky v tom známém zpropadeném chytání míče - to jsme vážně pokaždé překvapeni, že se míč může odrazit? Trápení se časem jen zvětšovalo a to, že nás vysvobodila Majda dlouhou dvojkou (jedinou) tři vteřiny před koncem, byla sice příjemná, ale přece jen šťastná náhoda.
Zkusme trochu kombinatoriky - pouze A1 + B2 ( Správná technika + Soustředění) se rovná úspěch. Pokud je tam jen jedno, je to málo. A současně A2+B1? k tomu snad není potřeba nic dodávat.
Basket SLOVANKA - OSK 41:42 (10:11, 19:21, 31:34)
Mikulová 11 - 7/1, Šumberová 9 - 4/1, Bělohlávková 6 - 2/0, Jeřábková 6 - 2/0, Součková 5 - 8/3, Petrželová 2 - 2/0, Kargerová 2, Šimáčková 1 - 2/1,
Druhý zápas se hodnotí hůře - soupeř z Radotína byl přece jen méně zkušený. Ale i děvčata v černém nám v poslední čtvrtině dokázala zatopit. Bohužel nedokážeme využít ani těch zjevných chyb v obraně (například pro snadný backdoor), snad bylo dobré aspoň to, že si víc zahrály Lilly, Adra a další obvyklé náhradnice. Stačilo například jen sledovat správně míč a Lily dokázala
párkrát dobře zakončit a Adra měla pár hezkých klidných přihrávek (ovšem je potřeba říct, že vlastně bez obrany). Celou sobotu nás trápily trestné hody - 25% je opravdu děsivě málo - i tady platí kombinace A1+B2 a ne věřit na náhodu.
BA Radotín - OSK 11:63 (2:16, 2:39, 4:49)
Jeřábková 10 - 2/0, Šumberová 8, Kargerová 7 - 2/1, Součková 6, Poučenská 6 - 2/0, Petrželová 6, Ellnerová 4, Bělohlávková 4, Mikulová 4, Šimáčková 4, ŠTastná 2, Smolková 2
LEPŠÍ? NEBO NE? (U14)
Možná přece jen trochu lepší, aspoň co se týká první čtvrtiny. Dobře jsme se pohybovali, Majda se mírně probudila a nepropadali jsme úplně v obraně. Jenže už i tam se objevily - ano, naše obvyklé blackouty. Klára asi tři ledabylé, nesoustředěné přihrávky ( s následnou reakcí" já neumím rozehrávat" - nechápu). A od druhé čtvrtiny
se už kupily, skoro bych řekl, šířily se ve vlnách. Bohužel nejen od známých "autorek" - Vanda, Happy, ale i od hráček jako je Klára, Eliška Bah. (vzpomínáte na ty přihrávky na USK ?) nebo Majda. V těchhle situacích je kouč na lavičce odsouzen do role bezmocného, trpícího diváka, protože sledovat, jak naše nebráněné hráčky přihrávají soupeřkám (které se podle mě musejí samy divit, jak se to stalo, že mají míč, se kterým vůbec nepočítaly) -
to je vážně očistec. A co je hlavní, netuším, jak se takovým opravdu strašným zkratům dá zabránit, to jako tohle chceme dělat i příští rok v U15?
Domácí, které mimochodem hrály podstatně hezčí basketbal než včera SBŠ, střídaly dvě polohy - ustoupení v obraně, se kterým si nevíme rady (budiž, i když dohodit na koš ze střel bychom snad mohli) a zdvojení po koši, kterým nás přehrávaly zcela jednoznačně. Opět: vzpomínáte na zápas s Hradcem na Čajka Cupu? Přihrávat ze zdvojení
vrchem přes ruce při naší výškové nevýhodě se rovnalo sebevraždě, přesto jsme to znovu a znovu zkoušeli. Stejně tak zahazování míčů v panice (Happy, Klára) je snad zbytečné a omluvitelné možná někde v U10.
Na odpověď na včerejší otázky si musíme možná ještě počkat, ale pár světýlek přece jen: Nely střela (bohužel jich bylo strašně málo a přitom stačilo zopakovat ten pohyb a uvolnění, které té trojce předcházely), Majdy dohrání druhé čtvrtiny vyčkáním - konečně - na poslední vteřiny a pak dribble drive. Happy přihrávka Marušce do dobrého naběhnutí. Kláry aktivita v poslední čtvrtině.
Sice až napotřetí, ale přece jen správné řešení proti tlaku v obraně od Elišky Bah (ne míč nad hlavu a volat o pomoc, ale prostě vydriblovat). Snažili jsme se neutopit rozehrávačky po první přihrávce v rohu a dařilo se nám je vracet k míči, bohužel to někdy ještě správně nechápou (tohle vadí nejméně)
Vyšší skóre bych tolik neřešil, je to dáno menším hřištěm, ovšem prohrát čtvrtinu 3:25 mi nepřipadá jako důstojné. V obraně nejvyšší hráčky si nejlépe vedla Happy, střídající Vanda a Táňa absolutně nezvládaly jí nějak překážet. Ovšem řada hráček musí v obraně přidat (Klára, Sára i Majda mají na víc).
Basket OSTRAVA - OSK 97:41 (23:18, 54:27, 79:30)
Mikulová 12 - 6/2, Šumberová 9 - 2/1, Bahounková 7 - 2/1, Šťastná 4, Jeřábková 3 - 1x3, Zahradníčková 2, Šimáčková 2 - 4/2, Bělohlávková M 2 - 4/2,
CHCEŠ? NECHCEŠ? (U14)
Takhle stručně komunikoval kdysi jeden slovutný basketbalový trenér se svými svěřenkyněmi a dnes mě opět tyhle dvě otázky napadly. Chceme? nebo ne?
Řekli jsme si, že jdeme hrát "náš" basketbal, že se zkusíme soustředit a vlastně se nemusíme zabývat hodnotou skóre, protože jde hlavně o obraz hry. Ano, to jsme si řekli.
První tři situace vypadaly následovně: na rozskoku bylo jasné, že nevyhrajeme, bylo potřeba dávat hlavně pozor, ať nedostaneme hned koš. Na pokyn " běž víc dozadu" se Maruška ovšem posune asi čtyři metry DOPŘEDU. Tohle je soustředění?
Rozskok jsme nevyhráli a míč na naší polovině získává hráčka domácích, která se snaží driblovat. Sára ji asi vteřinu sleduje, pak se k ní otočí zády (!!) a začne hledat "svoji". První koš. To je soustředění? O pár desítek vteřin později vyhazujeme z autu - Klára jde vyhodit a Majda, místo aby se normálně uvolnila pro míč, rozběhne se "někam" dopředu, kam Klára nedohodí, Druhý koš.
To je soustředění?
Navzdory tomuto úvodu jsme sehráli dobrou čtvrtinu (ano, proti trochu slabší sestavě domácích) a nebýt toho, že zcela ignorujeme ta barevná čísla, která svítí nad košem a ukazují čas a počet vteřin do konce útoku, mohlo to být ještě lepší.
Druhá čtvrtina už byla podstatně horší a po ní už každá další. Problémy, jak je běžné, začínaly u rozehrávaček - Nela dokáže za minutu vyrobit tři-čtyři ztráty jen nepozorností (někdo jí vypíchne míč, přihraje do rukou soupeře atd.) a Majda s výjimkou asi tak čtyř minut ve druhé čtvrtině si hrála na schovávanou. Naprosto neškodná, bez nápadu a aktivity a v obraně jako vycucaný cukrový špalek.
Klára jako jediná ukázala trochu aktivity, kromě těch asi čtyř minut ve druhé čtvrtině, kdy stála na místě. Bohužel o obraně se u ní příliš mluvit nedá.
Ve druhém poločase se naše hra už úplně rozpadla, nikdo nepřišel s žádným nápadem (například postavení obránkyň bránících u lajn, si říkalo o backdoor tak nahlas, že to bylo slyšet až ven). Ovšem ani Vanda, ani Eliška Z. neměly nastavené uši. No a když k tomu přidáme nedůrazné a nepředvídavé uvolňování (hlavně Nela) a zoufalost
při chytání míčů (totálně všichni) pak se Ostrava nemusela nijak namáhat a nemusela hrát žádný top-basketbal na to, aby pohodlně zvítězila. My jsme jen čekali na konec a tvářili se jako zoufalá koťata z útulku. Jen závěry čtvrtin vypovídají o naší "vůli" ( druhá čtvrtina za minutu 0:8 - režie Nela, poslední čtvrtina za minutu a půl 0:10 - režie hlavně Majda)
Přemýšlím: kdy si už uvědomíme, že tohle je ŽÁKOVSKÁ LIGA a hraje se zde ŽÁKOVSKÝ basketbal. Minimum, co tenhle basketbal vyžaduje je, aby červená přihrála červené, někam se pohnula a nakonec aby někdo zkusil dát nějakým basketbalovým způsobem koš. Že se mu to nemusí podařit, je jiná, ale že NIC NEZKUSÍ (Majda) - to je žalostný pohled.
Dále je dobré, aby každá věděla, koho brání a nenechala dát koš jen tak, zadarmo. No a předpokladem toho všeho je, abychom chytili míč (děláte si čárky po kolikáté se o tom už tady píše?) pokud s ním tedy máme hrát. Probudíme se vůbec někdy? Nebo budem pořád jen vysílat teskné pohledy do dálky jako Robinson na pustém ostrově ( ovšem tomu bychom křivdili, ten NĚCO dělal a jen se nehroutil).
Chceme? Nechceme?
SBŠ OSTRAVA - OSK 94:31 (20:12, 37:17, 68:23)
|