TÝM
Trenér : Zdeněk Malina
Asistentky : Alena Navrátilová a Tereza Nesvadbová
Děvčata ročníků 2006 - 2008 pokračují ve své basketbalové dráze další sezónou, ve které už opustíme Šmoulinku, ale budeme hrát opět několik soutěží.
:
Čeká nás odhadem 75-80 zápasů, tedy ty, kdo budou hrát v obou kategoriích, z loňska už jsme snad zvyklí, takže nebudou snad prázdná místa na střídačkách s nápisy "Jedeme pryč".
Tréninky na ZŠ Stupkova : Doplňkový trénink na gymnáziu Čajkovského : Tento tým podporuje:
STARŠÍ TEXTY 10.9.17 OSTRAVA CUP 2017 Celý text : zde : 17.9.17 SOSNOWIEC CUP 2017 Celý text : zde : 25.9.17 START OP U12 Celý text : zde : 28.9.17 SKLÁDANKA U11 Celý text : zde : 5.10.17 PARADOX U12 Celý text : zde : 19.10.17 ALLEGRO U11 Celý text : zde : 29.10.17 JEDNIČKA ZA OBRANU U11 Celý text : zde : 6.11.17 BODY JSOU BODY U12 Celý text : zde : 13.11.17 TIŠNOV PO DVOU LETECH U12 Celý text : zde : 20.11.17 REKORDY NEŘEŠIT U11 Celý text : zde : 27.11.17 ZVYKEJME SI U12 Celý text : zde : 6.12.17 ODVETY ZAČALY U11 Celý text : zde : 13.12.17 OSTRAVSKÝ TEST U12 Celý text : zde : 6.1.18 ZAHODIT KUDRLINKY U12 Celý text : zde : 13.1.18 NELA A TŘINÁCT DALMATINŮ U11 Celý text : zde : 20.1.18 ZA ODOLNOST VÝBORNÁ U12 Celý text : zde : 27.1.18 S TÍMHLE KUSEM DO ROKYCAN U11 Celý text : zde : 6.2.18 JAK PRIMITIVNÍ (NICK CARTER) U12 Celý text : zde : 13.2.18 ZOMBIE NEVYHRÁVAJÍ U12 Celý text : zde : 20.2.18 OBRANA FUNGUJE, KDYŽ SE CHCE U12 Celý text : zde : 22.2.18 ODVETA PROSTĚJOV U12 Celý text : zde : Docházka za září - duben: (97 tréninků)
Nela - 98,9% (96)
Harry - 94,8% (92)
Sára - 91,7% (89)
Eliška Zahr - 91,7% (89)
Vanda - 87% (85)
Happy - 86% (83)
Emma - 83% (81)
Doplňkové tréninky (29 tréninků)
Nela - 28 tréninků
Dominika - (24)
Viki - (24)
Majda - (19)
Eliška B. - (15)
Emma - (14)
ÚPLNĚ POSLEDNÍ KOMENT SEZÓNY
Takže kolikátá už to byla sezóna? - vlastně už čtvrtá (je to možné?). Tři roky už hrajeme zápasy a letos jsme jich odehráli opět docela dost - celkem 85. Když už jsme u čísel, zvládli jsme 150 tréninků (v to počítám i středy na Čajkárně) a odehráli sedm turnajů - od těch největších (Easter Cup a NF v Klatovech) až po ty malé (Lask). Vyrostli jsme v průměru o šest centimetrů, dali o pár bodů víc a vůbec - o kousek jsme popošli dopředu.
Bylo to nádherné a bylo toho dost, řekl by básník. A já - bych měl vlastně poděkovat: všem, kteří hráli, všem kteří fandili, všem, kteří jezdili sem a tam, všem, kteří točili videa a fotili, prostě úplně všem, kteří na tom celoročním kolotoči seděli.
Občas to s náma házelo, občas se nám točila hlava až moc, ale když se ten kolotoč na dobu prázdnin zastavil, cítím trochu smutnou náladu, protože nejraději bych nesesedal a točil se pořád dál. Vychutnali jsme si příjemnou náladu na víkendovém veletrhu a o to víc se těšíme všichni na srpen, kdy zase nasedneme na sedačky toho bláznivého kolotoče a roztočíme ho zase naplno.
Bylo skvělé vidět, jak dokážeme hrát, když nám to jde, ale i to, jak se pereme s tím, když nám to nejde (já vím, někdy je toho tlaku na vás moc), bylo nádherné vnímat tu dobrou náladu všech na začátku každého tréninku (to i včetně mě) a jen si přeju, ať nám to společně vydrží co nejdéle.
Takže i přes ten lehký smutek z konce sezóny přeju všem, ať si odpočinou, užijí si nové zážitky a přijdou nabité energií - už je to padesát sedm dnů, než to znovu začne !
KLOPÝTÁNÍ K ZÁVĚRU SEZÓNY (U11)
O posledním turnaji sezóny - Memoriálu Jiřího Hradila v Krnově - se dá napsat buď pár stručných vět (obsahujících ponejvíce slova jako "ostuda", "ospalost", "trapas") nebo obsáhlejší komentář. Volím druhou variantu, protože kromě hodnocení snad pomůže i něco objasnit: Jiří Hradil byl dlouholetý a úspěšný basketbalový trenér v Krnově a na turnaji jemu věnovaném si
určitě zasloužil lepší basketbal, než jaký jsme předvedli my. Plán posledního víkendu byl: hrát hezký basketbal, důstojný (dejme tomu) pátého týmu v ČR, nechat zahrát všechny včetně Nikči a dvakrát vyhrát. Povedlo se bohužel jen to poslední, nejméně důležité. S tím, JAK jsme hráli, nemůže - až na výjimky, které představovala Emča a ve druhém zápase Nela - panovat ani ta sebemenší spokojenost.
....... "A Klapzuba vytáhl svůj kalendář, vyklepal fajfku, nasadil si na nos
brejle a kouknuv přes ně, jsou-li už všichni, povídal: „Když jsme tak
všichni pohromadě, tož se koukněte Jurovi na nos!“
7
Všichni se otočili na Juru a ten se hrozně začervenal. Ale na jeho
nose nebylo nic vidět.
„Jen se na něj dobře podívejte,“ domlouval táta, „jak on teď nosí nos
vzhůru, že dal Slavii tři branky! A vy všichni to děláte po něm. Jako by
výhrou v Cechách už bylo všecko vyřízeno! Máte mistrovství první třídy,
dobrá. Jste nejlepší mužstvo v zemi. Taky dobře. A tím se chcete
spokojit ? To myslíte, že už vám stačí nadosmrti ? Já myslím, že je to
velký chybus. Člověk musí pořád chtít něco víc a někam výš. Po celý
život. Kdo je mistrem doma, musí chtít být i mistrem ve světě. A nesmí
přestat, dokud vůbec ještě něco zbývá, čeho nedosáhl. A vám zbývá
skoro všecko. Tak tedy zase ten nos spusťte a nevytahujte se, on se
vždycky ještě může někdo vyskytnout, kdo vám nařeže sedm k nule." ....
....."Rozhodčí píská půli a jdeme do kabin. Je to jedna nula pro anglickou říši. Hrajeme tady v Americe
už čtrnáctý pohárový zápas a poprvé v půli prohráváme ....Pak se do nás Vejvoda pustí. To jsme čekali, to jó.
Vejvoda to je pérák, ten by mohl vystupovat ve Švejkovi jako rakouskej oficír. Řve na nás jak na kluky něco takovýho, abychom se radši věnovali hře v kuličky.
Stále na nás křičí a my se pomalu narovnáváme, blejskají se nám oči a dostáváme vztek a chuť na někoho taky křičet. Ale na Vejvodu křičet nemůžeme,
jak je slabej, mohl by nám dát pár facek a tak to můžou odskákat jedině Angláni....... A my vbíháme na hřiště jak český lvi, připravení roztrhat ty lvy anglický.
A začínáme makat. ..."
Tyhle ukázky jsou z knih, které doporučuju na prázdniny jako povinnou četbu vedle Harryho Pottera a Julinky a jejího poníka.
Každý může prohrát (Německo prohrálo s Mexikem na mistrovství světa ve fotbale), nemusí vždycky všechno vyjít, ale NIKDY nesmím dopustit, abychom hráli
pod svou úroveň. A že naše úroveň je lepší, než to, co jsme předvedli v neděli, to si snad všichni uvědomují.
LOKO KRNOV - OSK 41:51
Jeřábková 14 - 7/2, Bahounková 11 - 4/3, Mikulová 9 - 4/3, Šimáčková 6, Šumberová 5 - 2/1, Zahradníčková 2 - 2/0, Klonová 2, Petrželová 2
Tři minuty pohoda - Nela čtyři body a pět zahozených šestek (!), pak propadák a do poločasu prohráváme o sedm bodů. Zvýšenou aktivitou v obraně jsme otočili zápas ve třetí čtvrttině ( 24:6 - jediná čtvrtka, kterou jsme vyhráli !!),
poslední čtvrtka už opět ospalost a nesoustředění v obraně a přehlídka zahozených střel v útoku.
SK BRUNTÁL - OSK 39:69
Mikulová 12, Jeřábková 11 - 2/1, Šimáčková 9 - 4/1, Zahradníčková 6 - 1/0, Bahounková 6, Šumberová 6 - 5/2, Klonová 4 - 2/2
Když už to vypadlo, že to horší máme za sebou, přišel zápas s Bruntálem a stejný průběh: 4:0 a pak prohráváme čtvrtku 12:15 (?!). Od druhé čtvrtiny jsme už zápas kontrolovali, ale dojem, zanechaný na začátku, se už spravit nepodařilo.
Byli jsme pomalí, pozdě jsme reagovali na cokoli, co se na hřišti odehrávalo, v obraně pasivní ( výjimku představovala třetí čtvrtka proti Krnovu a ve druhém zápase Nela), komplikovaní ( Nela, Majda, Viki), a nesoustředění. Skutečně jedinou hráčkou, která si nedělala s ničím hlavu a byla tak
nejpřínosnější, byla Emča. Nela až v závěru dokázala opustit svoji změnu "pravá-levá", zakončenou často do bloku obránce a nahradit ji změnou "levá-pravá", mnohem efektivnější. Happy zařadila svých pár aktivních minut a dokázala obejít svou hráčku i zakončit - aspoň ve druhém zápase. Klára i Viki zůstaly asi kilometr daleko za svými výkony z Polska - ta individuální ocenění jsou zřejmě jen na škodu.
Tahle neděle prostě byla škaredá - pro všechny a pro mě zklamáním - sezónu jsme určitě mohli zakončit lépe.
MULTIBASKETMANIA - LASK 2018 (U12)
Druhý turnaj v Polsku zarámoval vlastně letošní sezónu, od Sosnowce to docela uběhlo :). Na turnaji v Lasku s trochu nadneseným názvem MULTIBASKETMANIA pro kategorii 2006 se sešlo šest týmů, převážně z oblasti Lodže a okolí, čili zahráli jsme si pět zápasů. Původní plán - vyzkoušet si postupný útok - vzal za své
hned v prvním utkání. Zřejmě všechny polské minibasketbalové týmy ovládl podobný trend - po koši nebo ztrátě míče úprk zpět do zákopů, kde se hráčky sestavily do pětice se zvednutýma rukama. Na naše probíhání příliš nereagovaly a trpělivě čekaly, až narazíme do jejich sevřené formace.
Popravdě se to týkalo jen tří týmů, právě z kategorie 2006, dva další ( z kategorie 2007 ) byly pak na opravdu začátečnické úrovni. Po první porážce od Lodže jsme tedy zvolili protizbraň v podobě presinkové obrany a popravdě - ani jsem nečekal, že hráčky tak rychle zvládnou aspoň základy nového "systému" v obraně. Ve druhém utkání proti Pabianicím jsme sice vedení nedotáhli do konce, ale
už v sobotu odpoledne jsme upresovali pozdějšího vítěze turnaje, který do té doby patřil k největším "stojanům" v obraně. Ukázali jsme, že umíme bojovat a fandit, dokážeme občas i vystřelit (kromě Nelči i Viki) a za chodu jsme poznávali, jak to udělat, abychom se pořád jen nedívali na svou hráčku, ale věnovali se týmově míči. Ovšem problémy s chytáním čehokoliv kulatého pořád přetrvávají..
Pár poznámek k zápasům:
AS LODŽ - OSK 38:35
Klonová 10, Kořínková 8, Zahradníčková 4, Jeřábková 4, Šumberová 3, Šťastná 2, Petrželová 2
Hodinu po absolvování pětihodinové cesty pátečním provozem, bez Elišky B., se začínajícími rozhodčími a jak už výše řečeno - proti větrným mlýnům jsme bojovali s úspěchem Dona Quijota. Táňa se vyfaulovala, Nelča nebrala na výšku hráček ohled (a taky to podle toho dopadalo) a Klára se utápěla ve hře 1-5. V předmětu CHYTÁNÍ MÍČŮ propadaly Happy a Eliška Z.
Výborný výkon odvedla naopak Viki předveším znovu nalazenou nebojácností
MKS LODŹ - OSK 16:85
Bahounková 12, Kořínková 10, Jeřábková 10, Klonová 10, Šumberová 8, Zahradníčková 6, Petrželová 6, Šimáčková 6, Součková 4, Kargerová 4, Jančová 3,
Píchová 2, Šťastná 2
Proti 07-čkám to byla až příliš snadná záležitost - přidali jsme na aktivitě v obraně a zbytek zařídily protiútoky.
OSK - PABIANICE 35:37
Jeřábková 11, Kořínková 8, Bahounková 5, Zahradníčková 4, Klonová 4, Šumberová 3
Šli jsme do toho naplno a k vítězství bylo blízko, škoda několika zahozených dvojtaktů v závěru nebo před koncem poločasu. Ještě jsme nevěděli, že kdybychom tohle utkání vyhráli, byli bychom první. Pár slz sice ukáplo, ale ze zápasu jsme mohli mít dobrý pocit.
OSK - KSAWERÓW 53:47
Kořínková 17, Jeřábková 14, Šumberová 13, Klonová 4, Petrželová 2, Zahradníčková 2, Bahounková 1
Presink nám přinesl úspěch - soupeřky, zvyklé na postávání ve vymezeném území, si nevěděly rady a my jsme vedli už o šestnáct bodů. Na těžké závěry máme ještě přece jen málo zkušeností, takže místo abychom zápas v klidu dohráli, chtěla každá ještě nějaký koš přidat, což vedlo jen ke zbytečnému dramatu. Nakonec ale výhra nad jinak neporaženým týmem
byla více než zasloužená.
AS LÓDŽ II - OSK 2:95
Šumberová 18, Jeřábková 17, Kořínková 14, Klonová 14, Petrželová 6, Bahounková 6, Zahradníčková 6, Součková 6, Kargerová 2
Druhý tým kategorie U11 byl nejslabší a tak si v neděli dopoledne zahrály všechny víc než dost. Konečně dokázala pár dvojtaktů zakončit i Vanda, jejíž dosavadní pokusy zpod koše probíhaly formou střel od pasu jako v béčkovém westernu.
Nakonec v minitabulce týmů se dvěma porážkami jsme skončili třetí a celkově až za "medailovými" pozicemi. Ale bez velkého smutku jsme je oželeli (už chápeme - snad - rozdíl mezi medailemi a "medailemi") - důležitější byly jednak fajn zážitky, jednak poznání
něčeho nového v basketbalovém "učivu".
SYMPATIKUS versus PARASYMPATIKUS - KDO S KOHO? NIKOLI!
Do redakce webu došel jeden článek nebo fejeton neznámého autora nebo autorů. I když to není obvyklé, přece jen ho zveřejňuji, zejména pro jeho milý nadhled:
... Stejně jako nervové systémy nemohou existovat jeden bez druhého, nepoznáme dne bez noci a nebudeme mít deště bez mraků, ani tým nemůže být bez trenéra.
My ho máme! A je to ďábel, který ve dne trénuje a v noci píše hodnocení a příběhy. Dále k dočtení : zde :
MNĚ SE TAKY KLÍŽÍ ZRAKY, BYLO TOHO TROCHU MOC ( NF U12)
Asi toho bylo skutečně už trochu moc. Druhé Národní finále ve dvou víkendech po sobě bylo velkou zátěží, zvlášť pokud si přimyslíme cestování jednou na ten, jednou na onen konec republiky. Jestliže jsme byli v Litoměřicích "nezralé meruňky", vypadali jsme v Klatovech při pěších přesunech sice hezky vybarveně, ale na hřišti
jsme občas působili až nepatřičně. Navíc se do toho připletla jednou nemoc, jindy škola v přírodě, pak zranění ...
V Klatovech se tentokrát sešlo hned šestnáct týmů, které se rozdělily do dvou těžších skupin (ta naše patřila k nim - aspoň do doby, než se Varům zranily dvě hráčky) a do dvou o něco lehčích. Pro nás to ale bylo vcelku jedno, při faktické absenci hráček 2006 a problematické formě některých 2007 jsme byli rádi za každý koš.
Takže nakonec jsme se mohli něco přiučit, jestli se to podařilo, ukáže se příští rok.
Podrobnější hodnocení si přečtěte : zde :,
Hned na úvod je potřeba říct, že srovnání organizace a vůbec provedení NF v Litoměřicích s tím v Klatovech dopadlo lépe pro to první.
Pro Klatovy mluvilo jen lepší stravování a lepší kvalita rozhodčích (vše vyzkoušené z EasterCupu). Naopak problémy působily vzdálenosti hal i ubytování - bez aut by to bylo nezvládnutelné (tady děkujeme věrným fanouškům za vydatnou pomoc) a taky tok informací vázl - v Litoměřicích byly výsledky na FB skoro po čtvrtinách, nehledě na TVCOM. Tohle vše v Klatovech chybělo - výsledky chodily na web se zpožděním, některé zápasy byly dodatečně na Youtube, ale
co naplat - online zpravodajství za tím litoměřickým pokulhávalo. I drobnosti jako podklady pro zápisy, které byly v Litoměřicích samozřejmě k dispozici rozhodčím, chyběly. Bulletiny pro hráčky, které byly v Litoměřicích od počátku zdarma, se v Klatovech prodávaly - prostě přišlo nám, že Easter Cup byl uspořádán s větším zápalem.
A jak tedy probíhaly zápasy?
LOKO KARLOVY VARY - OSK 87:28
Klonová 10 -3/2, Kořínková 7 - 7/5, Šumberová 5 - 4/1, Zahradníčková 4, Jeřábková 2
Karlovy Vary přijely s velmi dobře připraveným týmem, výškově i silově a basketbalově vyspělým a vypadaly jako kandidát na medaili. To, že nakonec skončily až deváté a tedy podobně jako před týdnem na U11, se dá přičíst zraněním, které vyřadily ze hry hned dvě ze tří nejlepších
hráček a hra jedné z pětek se jim úplně rozpadla. Jinak by těžko mohly prohrát s Jičínem a vypadnout tak ze hry o lepší osmičku. V prvních našich dvou zápasech nehrála Majda a taky se ukázalo, jak velkým problémem bude zakončení přes vyšší a přitom pohyblivé hráčky, což postihlo hlavně Nelu. Jedinou cestou, kterou ale ještě úplně neovládáme, je uvolnění prostoru
proběhnutím obranou po první přihrávce. Druhá pětka si vedla lépě než první, pokud se srovnala Táňa.
HB BASKET - OSK 93:13
Šumberová 6, Bahounková 4, Klonová 3 - 2/1.
Zápas proti favoritům na zlato (HB nakonec stříbrný) byl jednoznačnou záležitostí, která do značné míry kopírovala první utkání. Co nezvládly dvě ultrarychlé a ultrašikovné rozehrávačky, zařídila vysoká pivotmanka.
OSK - JIČÍN 31:85
Jeřábková 6 - 4/2, Bahounková 4, Píchová 4 - 4/0, Šumberová 3 - 4/1, Kořínková 3 - 2/1, Klonová, Kargerová a Šimáčková po 2, Jančová 1 - 4/1, Petrželová 1 - 2/1
Na nějakou odvetu za Litoměřice nikdo nepomyslel - Jičín nás vysokými a pohyblivými hráčkami přehrával 1-1 (zatím vůbec nezvládáme vzájemnou výpomoc a návrat, což naopak všechny týmy NF dělaly zkušeněji - někdy až moc).
K nějaké hře, jsme se dostávali až po prostřídání. Překvapivě pak Jičín jednak porazil Vary a dostal se mezi lepších osm, na druhé straně stejně překvapivě prohrál se Žabinami v posledním zápase. U nás bylo sympatické, že se body rozdělily hned mezi jedenáct hráček.
OSK - PELHŘIMOV 82:54
Jeřábková 16 - 2/0, Kořínková 15 - 6/1, Šumberová 10 - 2/0, Bahounková 9 - 4/3, Klonová 8 - 2/0, Šťastná 5 - 3/1, Píchová 5 - 2/1, Mikulová, Šimáčková a Kargerová 4, Zahradníčková 2
Jediný zápas, ve kterém se Táňa srovnala, odehrála s přehledem, dokázala bránit a nefaulovat, byla skutečnou vůdčí osobností týmu a hned se hrálo úplně jinak. Ano, proti nakonec poslednímu týmu turnaje, ale i tenhle tým byl fyzicky jinde než my, vyšší a silnější a s několika dobrými hráčkami, které zvládaly 1-1. Konečně jsme si dokázali trochu
navzájem pomoct, ale hlavně jít dopředu tak, že jsme uměli dosáhnout spousty snadných košů.
BASKET OSTRAVA - OSK 56:46
Klonová 9 - 14/7, Jeřábková 8 - 1/0, Bahounková 7 - 2/1, Kargerová 6, Mikulová 4, Petrželová 4, Píchová 4 - 4/2, Šťastná 2, Šumberová 2 - 2/0
Příliš matný výkon, hlavně v obraně - tohle utkání se mělo vyhrát, jenže: Táňa opět "nespoutaná", Majda naopak nevyužitá (možná, že sestava první pětky se měla do druhého poločasu změnit) a celková otupělost nám už sfoukla všechny jiskry, které mohly ještě zapálit nějaký oheň. Třinácté místo jsme tak přenechali Ostravě ne z pověrčivosti, ale hlavně pro neumění v obraně, kombinované s naivním projevem typu
"stále vpřed" místo trochy basketbalu (ten se musíme prostě doučit a zkušeností upevnit).
Bylo toho vážně už moc, ale druhý verš popěvku "máme na rok na klid nárok" - tak ten určitě neplatí! Za rok bychom chtěli vypadat vyspěleji, když nevyrosteme, aspoň basketbalem.
NEZRALÉ MERUŇKY V ZAHRADĚ ČECH ( NF U11)
Každý určitě ví, že Zahrada Čech je slavná výstava v Litoměřicích, která letos předcházela Národnímu festivalu ( čili vlastně Mistrovství ČR) děvčat v kategorii do 11 let. Pokud bych chtěl pokračovat v tomhle "zahradním" duchu, pak naše ovoce, které jsme přivezli, má velice slušný a slibný základ, ale musí ještě dozrát.
Tak musí dozrát (vyrůst, zesílit, dozrát myšlením a vybrousit se technicky) i naše U11, které odvedly místy sympatické výkony, střídané ale s propady a - co je víc - s totálně dětskými chybami. Určitě řada těch kiksů jde na konto nervozity - přece jen se nejezdí na turnaj nejlepších z republiky denně.
Budeme ale muset trpělivě pěstovat a šlechtit až naše hráčky dozrají a - věřme - budou mít stejnou kvalitu jako například vítězky z HB Basketu. Čeká nás všechny (tedy i je nebo hlavně je) spousta práce, ale vzor máme, na vrchol vidíme a nedosažitelný určitě není.
Stejně jako hráčky i rodiče se jistě podívali, jak se to dělá a teď už taky vědí a umějí zhodnotit. Abych použil ještě jedno přirovnání, byli jsme jako cyklista, který vyjede na kopeček Hanácké vrchařské prémie a na vršku zjistí, že před ním jsou ještě jiní, o některých z nich možná ani nevěděl. Nejsou daleko, určitě se dají dostihnout, ale bude to chtít šlápnout do pedálů ještě víc než dosud.
Být na špici stíhací jízdy je docela fajn pozice, tak to rozšlapme!
Podrobnější hodnocení si přečtěte : zde :,
SOKOL HRADEC KRÁLOVÉ - OSK 50:43
Jeřábková 13 - 6/3, Mikulová 9 - 10/3, Zahradníčková 5 - 3/1, Šumberová 4 - 5/0, Bahounková 4 - 4/0, Součková 2, Petrželová 2 - 5/0,
Klonová 2, Šťastná 2 - 2/0, Šmičková 0 - 2/0, Jančová, Kargerová, Píchová 0
Těžký zápas na úvod. Nervozita, gumové míče Gala a plexi desky. Sice jsme se drželi na dostřel, ale od začátku mírně ztráceli. Co se týká nervozity, nebyli jsme v tom sami, i hradeckým hráčkám odskakovaly míče, i ony dělaly chyby, jenže jich prostě vždy bylo o kousek víc na obranu i zakončení.
Co se týká obrany, Hradec mě popravdě svým bráněním jednou nohou na čáře vymezeného území dost zklamal. Byť se přehnané odstupování a tím i porušování pravidel vyskytovalo téměř u všech (HB je výjimka), od tak vyspělého týmu jsem to nečekal. Dostali jsme ale možnost střílet 37 trestných hodů a proměnili jen sedm! V U11 výsledek sice na trestných hodech nestojí, ale stejně, kdybychom měli naši obvyklou úspěšnost -
37-40%, tak jsme vyhráli.
SLUNETA ÚSTÍ N.L. - OSK 41:63
Jeřábková 10 - 11/6, Mikulová 10 -8/2, Šimáčková 8, Zahradníčková 7 - 2/1, Bahounková 7 - 5/3, Klonová 6 - 2/2, Šumberová 4 - 2/0, Šťastná 4, Píchová 3 - 6/3, Jančová 2, Petrželová 2 - 6/2, Součková 1 - 4/1, Kargerová 0
Zápas o postup mezi nejlepších osm. Po dobrém úvodu propad a trápení až do konce, byť o vítězi snad pochyb nebylo. Hrou jsme ale zklamali - tuny nepřesností, zoufalé pohledy do publika s němou prosbou o vysvobození. Výjimku představovala Emma,
právem vyhodnocená jako nejlepší naše hráčka zápasu, která bojovala a nakonec během turnaje vyrostla mezi naše nejspolehlivější obránce (aspoň co se týká obrany hráče s míčem).
OSK - HB BASKET 36:54
Jeřábková 12 - 7/4, Petrželová 7 - 10/5, Zahradníčková 6, Šťastná 4 - 2/2, Bahounková 3 -4/1, Šumberová 2 - 4/0, Součková 2 - 4/2, Píchová 0 - 2/0, Mikulová, Klonová, Kargerová, Šimáčková 0
Opět jeden z lepších zápasů, kdy ani HB si nemohl být jistý nejméně do konce třetí čtvrtiny. Chybí nám trochu odolnosti a ano, obrana HB je až na hraně, ale my právě na tohle zvyklí nejsme, na Moravě takhle nebrání nikdo (nebo aspoň nikdo s kým jsme hráli) v U11, ale ani v U12. Vzpomeňme si jen na "obranu"
Kyjova. Ale vzdorujeme statečně, snažíme se o pohyb a až v poslední čtvrtině, kdy prostřídáme, naroste rozdíl na skoro dvacet bodů. Hráčky HB z nás mají taky respekt a jejich rodiče oceňují náš výkon potleskem.
JIČÍN - OSK 61:62
Jeřábková 13 - 10/3, Šumberová 10 - 6/2, Šťastná 8 - 6/4, Mikulová 7 - 6/5, Zahradníčková 7 - 6/1, Bahounková 6 - 4/2, Píchová 4 - 8/4, Petrželová 3 - 6/1, Šimáčková 2, Klonová, Součková 0.
Po první čtvrtině 19:7 a vypadá to, že zakormidlujeme do klidných vod, všichni si zahrají a bez nervů vyhrajeme. Ovšem kdepak - nejen druhá pětka, ale i první pětka ve třetí čtvrtině se rozprskla jako nepovedená pyrotechnika na Silvestra.
Z jasného vedení prohráváme po třech čtvrtinách o sedm a chytáme se posledních možností. Žolíkem zápasu je jednoznačně Domča, která nejen, že pár míčů vybojuje, promění dvě šestky, ale vezme na sebe i závěr a po vyrovnávacím koši soupeřek čtyři vteřiny před koncem předribluje celé hřiště, s klaksonem je pískán faul a ona proměňuje druhý trestný hod
na vítěznou radost.
BA SPARTA - OSK 42:65
Jeřábková 19 - 6/3, Šumberová 16 - 5/2, Bahounková 8, Mikulová 7 - 4/3, Klonová 6 - 2/0, Zahradníčková 4 - 4/2, Petrželová 3 - 4/3, Šimáčková 2, Jančová 0 - 2/0, Šťastná, Píchová, Kargerová, Součková 0
Až v posledním zápase se sešel dobrý výkon (lehký pokles jen ve 2.Q) s dobrým výsledkem. Hlavně první pětka se výborně pohybovala, odkrývala cestu ke koši vlastním pohybem a dobře zakončovala (Neliny střely byly parádní). Druhá sestava to rozjížděla přece jen ztuha, ale nakonec i ony ukázaly, že to jde.
Páté místo se ukázalo jako téměř maximum možného v současné době a snad to bude odrazový můstek pro příští sezóny. Všechny hráčky zasluhují pochvalu za snahu i vystupování, rodičům patří poděkování za podporu i pomoc s odvozem, Nelče gratulujeme k zařazení do All Stars turnaje a organizátorům díky za výborně odvedenou práci, která není ani zdaleka lehká, takže těch pár drobností, které hned neklaply, jim rádi
odpustíme. Určitě budeme chtít se příště někdy do Litoměřic zase podívat a odvážíme si moc hezké vzpomínky.
Z JISKER VZEJDE .... OHŇOSTROJ (U11)
Závěrečný turnaj U11 představoval dva zápasy proti druhému a třetímu týmu soutěže. Předvedli jsme jiskřivý, živý, bojovný, energický výkon, hlavně v prvních čtvrtinách obou utkání - samozřejmě, že nám nahrává menší hřiště, ale nejen to - bylo vidět že se na zápasy těšíme, že máme do nich chuť a to se pak hned na hru lépe dívá, i když
se všechno nepodaří. První sestava ( Nela, Klára, Domča, Emma a Happy) se opravdu vyznamenala - vypadalo to místy, že je jich na hřišti šest - byly včas u každého volného míče, dokázaly si pomoct, když bylo náhodou potřeba a ještě živě běhaly dopředu a zakončovaly (1. čtvrtka proti Prostějovu 35:2, proti Žabinám 27:5). Ve druhé sestavě dostaly tentokrát pro začátek přednost trénující hráčky před studujícími a tady se čekalo na Majdu,
jejíhož výkonu jsme se dočkali až ve druhém zápase. Eliška Z. si přece jen do míče kopala víc, než by bylo zdrávo a Vanda se vyčerpávala v obraně a na útok jí nezbývaly nápady.
V prvním zápase odehrála velmi dobře (ovšem až po vystřídání) svoje minuty Happy ( spousta zisků a 16 bodů), aktivní byla i Harry, která ale jako Calamity Jane přece jen nejdřív střílela a teprve pak se ptala. Hezkou čtvrtku předvedla Domča: Po otázce, jak že to bude ještě dlouho trvat, než dá koš, jich dala hned pět skoro po sobě (škoda, že tohle jí nevydrží celé utkání).
Výsledkem toho aktivního výkonu plného jisker bylo nakonec více než přesvědčivé skóre proti Prostějovu a uspkojivý útok - s obranou už to tak slavné nebylo - proti Žabinám .
Vypadá to, že máme do Litoměřic chuť a to je první předpoklad radosti.
OSK - PROSTĚJOV 93:19
Jeřábková 20, Šťastná 16 - 1/0, Šumberová 15 - 3/1, Píchová 10, Šimáčková 8, Bahounková 6, Mikulová 6 - 1/0, Kargerová 4, Zahradníčková 4, Petrželová 3 - 2/1
OSK - ŽABINY 74:31
Šumberová 18, Mikulová 15 - 6/3, Jeřábková 13 - 8/5, Zahradníčková 6, Píchová 5 - 4/3, Petrželová 4, Součková 4, Bahounková 2 - 4/2, Kargerová 2, Klonová 1 - 2/1,
DOMÁCÍ ZÁVĚR U12 PROTI NEJSILNĚJŠÍM (U12)
V posledních domácích zápasech jsme nastoupili proti Žabinám, které dosud neprohrály a stejně jako my jsou účastníky NF v Klatovech. Skoro to vypadá, jako by se věkové (a s nimi i váhové a výškové) rozdíly zvětšovaly než naopak, ale zřejmě to chce ještě čas a trpělivost. Pouhým poměřením fyzických parametrů
bylo jasné, že šance na vítězství budou nižší než jindy - kromě fyzické vyspělosti si děvčata z Brna přivezla také slušnou dávku basketbalových dovedností.
První utkání bylo lepší než druhé, přece jen síly na dva těžké zápasy hned po sobě nestačí. Dovedli jsme ale postupně "rozebírat" brněnskou obranu, pokud jsme nepropadali bláznovství sebevražedných nájezdů 1-5. Zejména trojice z první pětky (Klára,Nela, Eliška B.) si vedla dobře, pomohla jim i Eliška Z. a občas i Vanda (zkusí se ještě zbavit postávání blízko vymezeného území).
Druhá pětka nehrála tak ukázněně, Táňa představovala
průbojnou složku, která s výpadky fungovala, škoda, že Majda hrála až příliš vystrašeně (těžkosti - a sem patří i bolest - je třeba překonávat - viz titulek posledního komentáře). Viki to zkoušela sympaticky, ale přece jen zas příliš opatrně a jednostranně, pokud si ale dá říct ohledně zakončení a najde průbojnost, kterou vždy měla, tak to určitě půjde.
"Pomocnice" - (Domča, Emma, Sára) sice občas bylo potřeba probudit, ale odehrály velmi pěkně. Na některé další to bylo přece jen moc, i když Marianna už tolik nepropadala jako proti Prostějovu, jenže jí bohužel chybí asi čtyřicet utkání, kde bývala mohla zkušenosti nabrat.
Občas jsme zjistili, že fyzika funguje, i když ji ještě ve škole nemáme a stálo nás to nějaké ty slzičky, ale všechny otlučené píšťaly (Klára, Nela, Sára, Eliška B.) se postupně zvedly a hrály dál, což je chvályhodné. Rok věkového rozdílu je zhruba třicet bodů, z toho pohledu jsme v prvním utkání uspěli dobře (škoda, že jsme prohráli závěr 1:12) a ve druhém už tak dobře ne - ovšem po úvodu 4:19 to mohlo být ještě horší.
Zasloužíme si jedna minus a s tím snad můžem být spokojeni.
OSK - ŽABINY 45:75
Jeřábková 13 - 6/5, Kořínková 13 - 4/1, Šumberová 9 - 1/1, Mikulová, Součková, Kargerová, Petrželová po 2, Klonová 1 - 2/1, Bahounková 1 - 6/1, Myšková, Štěpánek, Šťastná, Šimáčková, Jančová, Zahradníčková, Píchová 0
OSK - ŽABINY 33:73
Kořínková 12 - 10/2, Bahounková 7 - 2/1, Šumberová 5 - 2/1, Jeřábková 5 - 4/1, Šimáčková 2 - 2/2, Klonová 2, Mikulová, Součková, Kargerová, Píchová, Šťastná, Zahradníčková, Štěpánek, Myšková, Jančová, Petrželová 0
KLATOVY PODRUHÉ - RADOST VZNIKNE PŘEKONÁNÍM TĚŽKOSTÍ (U11)
Půl roku jsme nehráli žádný turnaj a stejnou dobu jsme nebyli společně pár dnů sami jako tým - cesty auty na zápasy jsou jistě rychlé a pohodlné, ale mezi nimi a zážitky na takovém turnaji jako byl ten v Klatovech je asi takový rozdíl, jako mezi polévkou ze sáčku
a poctivým domácím vývarem. Všichni se těšili a očekávání se splnilo.
Letošní EasterCup v Klatovech byl sice už opakováním loňské účasti, ale zároveň byl úplně jiný. Především kvalitou týmů - viděli jsme 6 účastníků NF, další výborné týmy z oblastí a od čtvrtfinále neměl nikdo nic jisté a o týden později mohlo všechno skončit opačně.
Zdá se, že žádný tým v naší kategorii v ČR výrazně nedominuje (uvidíme, s čím přijede Hradec a Ostrava), což prospívá jakýmkoli zápasům a bylo to ku prospěchu i tomuto - už dnes možná až moc velkému - turnaji. Jeli jsme se znovu zúčastnit v U11 s myšlenkou na ty, které hrávají méně, s ohledem na Majdinu ne ještě zdravou nohu, ovšem úplně všechna předsevzetí se nepodařilo dodržet - ve víru
zápasových emocí to vždycky nejde. Nicméně myslím, že všechny, kdo jely, musely být spokojeny. Nejprve tedy zápasy v reportážní zkratce a na konec připojím jednu svoji úvahu o týmu:
CHEMCATS CHEMNITZ - OSK 6:49
Šumberová 12, Jeřábková 7 - 2/1, Nenadálová 6, Svobodová, Bahounková, Šťastná, Šimáčková po 4, Bělohlávková, Kargerová, Klonová, Součková po 2
Chem(n)ické kočky byly týmem na zahřátí a seznámení se s prostředím skvělé - tým, který byl mladší a své zkušenosti teprve sbíral. S chutí si zahrály všechny, Majda vyzkoušela nohu, ale zároveň jsme si nemohli nevšimnout občasných nepozorností v obraně.
USK PRAHA - OSK 24:41
Jeřábková 15 - 4/1, Bahounková 11 - 2/1, Šumberová 7 - 2/1, Šimáčková 4, Šťastná a Svobodová po 2
USK přijel s mixem (pár šikovných, i když mladších kluků) i co se týká věku. Nejméně dvě výrazné hráčky nám ale dělaly docela problémy - po chybách v obraně jsme hned prohrávali 0:4 a dalo nám dost práce skóre během první čtvrtiny otočit.
Soupeřova "10" dala polovinu bodů a tím trochu předznamnala potíže v dalších zápasech, které nás ještě měly čekat.
OSK - KRALUPY 92:4
Jeřábková 21 - 4/3, Mikulová 11 - 2/1, Šumberová 10, Píchová 8, Šťastná 8 - 1/0, Bělohlávková 6, Petrželová a Nenadálová po 4, Šimáčková, Kargerová a Součková po 2
V pátek jsme měli celý den vlastně volno, Eliška a Viki se připojily k U12 Nuslím, nás čekal jen jeden kvalifikační zápas s týmem Kralup, který startuje zatím i vzhledem k věku ve Šmoulince proti našim U10. Zápas měl charakter tréninku, kde si všechny na velkém hřišti trochu zaběhaly.
OSK - KLATOVY 32:30
Jeřábková 8 - 5/2, Šumberová 7 - 3/1, Mikulová 4 - 1/0, Bahounková 4, Petrželová 3 - 2/1, Nenadálová a Šimáčková po 2, Bělohlávková i Součková 1 - 2/1.
Tentokrát rychlý nástup a vedení 9:0 - zaplať pánbůh za ně - dál už trápení, především v obraně, ale u druhé sestavy i v útoku - za druhou čtvrtinu jen čtyři body. Obrana soupeřek je na hraně pravidel o obranných sekundách, jedna brání odstoupeně, další 4 jsou připravené vždy zatáhnout a ucpat prostor ve
vymezeném území - zase jev, se kterým se setkáváme, který je řešitelný jen aktivní obranou a protiútokem, což nám ale v tomto zápase zrovna nejde. Nakonec vydřeme vedení o devět bodů minutu a půl před koncem, Majda si jde odpočinout, ovšem "zbytek" pětky prohraje 90 sekund rozdílem sedmi bodů. Z utrpení nás vysvobozuje až konec.
ČELÁKOVICE - OSK 26:31
Bahounková 15 - 12/7, Jeřábková 5 - 6/3, Šumberová 5 - 1/1, Součková a Mikulová po 2, Šimáčková a Píchová 1 - 2/1
U soupeřek kombinace předchozího - odstoupená obrana s jednou dominující hráčkou v útoku, se kterou si měla poradit Domča. Zvládla to celkem dobře, udržela ji na osmi bodech, ovšem náš útok byl přehlídkou marnosti a zahozených šancí (Klára, Domča, Viki). Až během poločasu se podařilo nastartovat Elišku (když já nechci sólovat :)) a
udělat z ní rozdílovou hráčku, která postup do finále vybojovala. Velmi dobří rozhodčí pískali přesně, ovšem 25 trestných hodů nám nepomáhalo, protože čas mezitím běžel, což jsme pro dotahování rozhodně nepotřebovali.
OSK - KARLOVY VARY 33:29
Jeřábková 12 - 5/0, Šumberová 10, Klonová 3 - 2/1, Součková, Šimáčková, Bahounková 2, Píchová 1 - 4/1, Bělohlávková 1 - 2/1
Ve finále nás čekal vyspělejší, vyšší a silovější soupeř, minimálně v podání "15", která hrála zcela sama ve svých čtvrtinách (tohle je, Eliško, sólování) tak, že mi bylo líto čtyř holčiček, které měly za úkol pouze tleskat její hře. Začali jsme ale velmi dobře, po koších Kláry, Nely a Emmy vedli 6:0, jenže na hru soupeřovy patnáctky jsme během druhé čtvrtky recept nenašli.
Vanda se vyfaulovala čtyřmi dobře míněnými obrannými zákroky, její roli na chvíli převzala Viki, ale prohrávali jsme 9:14. Skvělá hra dvojice Nela/Klára vrátila vedení na naši stranu, otázka byla, zda to bude stačit. V poslední čtvrtině si soupeřovu patnáctku vzala na starost Eliška jako přece jen zkušenější obránkyně a dokázala ji přece jen někdy zastavit, byť se občasné naivitě neubránila.
Důležité koše, které nás držely o kousek vpředu daly Viki a Sára, v závěru jsme ale přišli o míč a po skrumáži pod naším košem za stavu 25:24 pro nás sekundu před koncem dostaly Vary možnost vyrovnat dvěma trestnými hody. Patnáctka dala jeden, Domča doskočila a prodlužovalo se. Skvělý vstup předvedla Klára krásným crossoverem a košem, soupeřova "15" (nikdo jiný nehrál :) ) dokázala vyrovnat, ale na další koš Kláry a pak Nely už soupeřky odpověď nenašly.
Domča a Viki přidaly ze dvou aspoň jednu šestku a patnáctka (nikdo jiný nehrál :) ) už jen skóre upravila.
Za finálový výkon jsme si nakonec největší pohár zasloužili, už proto, hrály všechny, i když ne stejnou dobu, že se všechny podporovaly a fandily a že jsme dokázali, že tým je víc než jednotlivec, i když velmi dobrý.
Eliška Bahounková se vešla zaslouženě do All Stars turnaje, především za semifinálový výkon v útoku a odolnost a bojovnost v obraně ve finále. Poznatků a zážitků si odvážíme hodně, ale nesmíme zapomenout poděkovat rodičům, kteří buď přímo na místě fandili a pomáhali nebo podpořili účast zajištěním dopravy.
Pokračování několika větami o týmu:
Každý tým se skládá z jednotlivců. Kdyby byli všichni stejní, byla by to nuda a tak je to na světě zařízeno, že někdo je vyšší, někdo menší, někdo silnější, někdo křehčí, někomu jdou jazyky a jinému matematika. I v basketbalovém týmu jsou jednotlivé hráčky a ani ony nejsou jedna jako druhá. Zkusím jen podle sebe rozdělit hráčky do několika druhů:
1. STARS (HVĚZDY). Ty nejtalentovanější, ale zároveň ty nejpilnější, nejučenlivější, nejspolehlivější. Mají nejvíc předpokladů, ale musejí k nim přidat pracovitost, skromnost, vnímavost a spoustu dalšího, aby nebyly jen hvězdičkami. Jsou na hřišti nejvýraznější, ostatní se na ně spoléhají, že je povedou. Dávají často nejvíc bodů, ale zároveň jsou i výborné v obraně, nepočítají jen
vstřelené koše, dokážou vytvořit situace i pro ostatní. Nejsou závistivé a dovedou hrát pro tým. Zvládají nároky, které na ně má trenér.
2. HELPERS (POMOCNICE). Obrovsky pracovité, nevypouštějí jedinou sekundu, odpracují svoje v obraně, mají zisky nebo jen rozskoky, dokážou zaskočit za ty, komu se nedaří. Nedávají spousty bodů, ale bez jejich přínosu tým neuspěje, i když dají třeba jen jediný koš za zápas, zabrání několika dalším.
3. FIGHTERS (BOJOVNICE). Hrají často méně, ale svoje úseky zvládají zodpovědně, nedají třeba ani koš, ale zároveň se snaží, aby přes ně ani jeden koš nepadl. Pokud ztratí míč, snaží se jindy nějaký získat a svoje úseky hry odehrát minimálně "na nulu" - to znamená být spolehlivé v obraně a podílet se na útoku v rámci možností.
Nikdo nemá svou roli napořád, z bojovnice se může stát hvězda zápasu a pokud se hvězdě nedaří, snaží se být aspoň bojovnicí. Někdo vyroste a zesílí později a z původní pomocnice vyroste skutečná hvězda. Není ostuda být horší než někdo jiný, ostuda je pouze lenost, švindlování, vymlouvání se že "je to jedno" a podobné - všichni to známe.
V Klatovech jsme vyhráli jeden zápas o koš, další po pět a o čtyři body. Třikrát jsme se tedy mohli přesvědčit, jak jediný koš, jediný obranný zákrok, jediné chycení míče může přispět k výhře. V prodloužení ve finále daly Domča a Viki každá jeden bod, předtím daly jediné svoje koše Viki a Sára. Nebýt těchhle "pomocnic", mohly by se hvězdy zápasu (v tomhle utkání Nela a Klára) rozkrájet
na kousíčky a nevyhráli bychom. Emča dala v každém zápase turnaje aspoň jeden bod, aspoň jednou hezky přihrála pod koš - jak by asi dopadly zápasy, kdyby svým "hvězdám" ( Elišce, Nele, Kláře) nepomohla? Maruška dala za celý turnaj 10 a Vanda 7 bodů - to není mnoho - ale kolik rozskoků pro nás vybojovaly, kolik míčů získaly? Bez nich bychom uhráli o hodně horší výsledky. Tyhle nenápadné věci jsou strašně cenné a nikam se nepíšou, ale tým o nich ví.
Elišky 15 bodů proti Čelákovicím není sólování, ale pomoc týmu, protože v tuhle chvíli to nikdo jiný udělat nemohl. Tak pracuje dobrý tým a my se snažíme dobrým týmem být.
GENERÁLKA NA KLATOVY aneb První finálový turnaj se konečně odehrál v kompletním složení v Prostějově. Proti včerejšímu výkonu v Blansku jsme zlepšili aktivitu v obraně ( ano, na malém hřišti to šlo snáz ), dostali jsme Prostějov
pod tlak a za poločas inkasovali jediný koš. Tradičně nám dělaly problémy gumový míč, kluzká podlaha a pevné desky a obroučky, takže spousta dvojtaktů ( zvlášť ty zakončené střelbou horem ), skončila po sebemenším doteku obroučky mimo koš - tím trpěla hlavně střela Kláry. Nicméně mohli jsme se znovu přesvědčit že tlak vyvíjený na útočníky ještě NEŽ dostanou míč, je účinnější, než
potom stínovat driblující hráčku s míčem. Ve druhé čtvrtině se začal rodit comeback Vikči - sice ještě byly její nájezdy zpomalované, ale aspoň byly. Nakonec jsme Prostějovu povolili jen čtrnáct bodů ( a z toho dva koše v poslední minutě a půl - Harry, v obraně opravdu nestačí jen stát poblíž svého útočníka !).
Druhý zápas začal komplikovaně - Nelču už skoro tradičně bránila vysoká 18-tka, která začínala bránit až na čáře TH a snadno zvládala Nelčiny nájezdy zblokovat. Museli jsme si vzpomenout na Blansko a náš útok "najeď a vyhoď (a zmiz)" :) - když jsme zkusili hrát přes Dominiku, která měla přece jen slabší obránkyni, už to najednou šlo. Rozhodující náskok pak vybojovala druhá sestava
s oživlou Eliškou Bah., Vikčou (skvělé donášky - zatím však jen pravou) a také s velmi dobře hrající Eliškou Zahradníčkovou (jen ta občasná neorientovanost, kde že je míč !!). V poslední své čtvrtině si konečně spravila chuť i Klára, především zakončením protiútoků a své body daly i Maruška a Sára
PROSTĚJOV - OSK 14:61
Klonová 15 - 4/1, Šumberová 11 - 2/1, Jeřábková 10, Zahradníčková 8, Petrželová 8 - 1/0, Bahounková 5 - 1/1, Šťastná 3 - 2/1, Píchová 1 - 2/1, Šimáčková 0 - 2/0, Kargerová, Bělohlávková, Součková 0
Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka
Ota Pavel: Syn celerového krále (Nejhorší je bejt brankářem).
VIKIHO :) (U11)